Po několika letech klidu se v táboře rakouských rarachů opět rozhořely ohně, což znamená, že všichni naši sousední fanoušci propadlí černěkovovému podzemí jásají. Otázkou tedy zůstává, zdali je toto počáteční nadšení dostatečně opodstatněné. STORMNATT jsou českému publiku více nežli známou veličinou. Nenapadá mě jiná zahraniční kapela, která by svou show znesvětila česká pódia více.
Elitáři rakouské black metalové scény si vždy silně zakládali na vlastním vzezření a živém vystupování. Možná víc, než je zdrávo. Člověka pak mnohdy napadlo, nemají-li pánové nosánek krapet nahoru…
„The Crimson Sacrament“, jak se druhá deska nazývá, v sobě skrývá spoustu nových subjektů podtrhující zatím celkovou práci STORMNATT.
Jasným a opět nejvýraznějším rysem celého alba jsou opravdu výrazné a NIKDY nekončící melodie. Kytary tak vytvářejí jakési líbezné hudební dílo, jenž dokáže nenuceně zabavit a zároveň velmi silně přimknout veškeré posluchačovy smysly.
Jsou alba, kdy posluchač sebevíc napíná uši a melodii ne a ne nalézt. V případě této desky se situace zcela převrátila. Nyní hledáte místo, které by nebylo „postiženo“ líbivými tóny. Všeho se dá dokonale přejíst a jako velmi výstižná ukázka může posloužit právě „The Crimson Sacrament“. Pokud byste nesledovali časový display na Vašem přehrávači, mohli byste jednoduše podlehnout dojmu, že posloucháte stále stejnou skladbu. Je velmi obtížné zaznamenat v celkové hrací době určitý posun nebo obměnu. Skladby se rozlily v jednu obrovskou louži bez náznaku přechodu či gradace.
A tak prostředí, jež je neustále přehlcené melodiemi, alespoň vystrkuje vpřed vokalistu Morda, který může své frázování snadně umístit do jedné či druhé linky.
Nyní by se mohlo zdát, že vlna negativní kritiky zhatila a pomluvila hlavní úmysl celé kapely. Není tomu ale zhola tak.
STORMNATT se posunuli o obrovský kus dále, což je znatelné s každou další uplynulou minutou. Skvělým krokem jistě bylo oslovení Necromorbus studia, ve kterém pracují kapely jako Watain či Corpus Christii. Výsledná práce je chválihodná. Kapela docílila velmi dobře zpracovaného zvuku, jež tentokrát dává vyniknout všem atributům stejnou měrou.
Jako určitou modernizaci se dá považovat i prvotřídně zpracovaný booklet a kompletní grafika, o kterou se postaralo Antitheose Studio, jehož služeb využívají také ikony jako Antaeus, Aosoth či Temple Of Baal.
„The Crimson Sacrament“ prozatím vyznívá jako modernější pokračovatel předchozího opusu „Resurrection Ov The Kult“. Těžko říct, jestli všechny tyto technické vymoženosti kapele prospěly či ublížily. Tím, že STORMNATT vyčistili zvuk, nechali spíše vyniknout umu svých nástrojů, ale podstatně ublížili ponuré atmosféře.
Tato novinka se sice stává lehce rozporuplnou prací, věřím však, že si dokáže nalézt své příznivce.
K recenzi poskytl: Ashen Productions
