Co jsem loni nestihl, vynahradil jsem si letos. Řeč je o francouzské kapele CELESTE, která se tuto neděli zastavila v pražském klubu Chapeau Rouge v rámci „Tour de Ténèbres“. Naposledy je bylo možno vidět hned dvakrát za sebou v Praze a Hradci Králové, ale nešťastná shoda náhod mi neumožnila návštěvu ani jednoho z koncertů. Tentokrát jsem si to však ujít nenechal. A bylo to jedině dobře.
Do klubu jsme dorazili krátce před osmou večerní, na kdy byl avizován začátek. Byl jsem si jistý, že nic nezačne přesně, takže bylo dost času nejen na prohlédnutí klubu (byl jsem zde poprvé), distra všech zúčastněných kapel a hlavně pak veganského rautu, který nabízel pár skutečně chutných pochutin. Něco podobného jsem zatím na žádné akci nezažil, natož pak na metalové. Za dobrovolný příspěvek jste tak mohli ochutnat nejen něco teplého, ale hlavně spoustu moučníků a dezertů od dvou sličných děvčat, které vskutku přišly vhod. Další věcí, která notně zlepšila pobyt v klubu, byl přísný zákaz kouření, takže jsem neodcházel páchnoucí, jak bývá zvykem. Něco podobného by nebylo od věci i na jiných akcích :-).
Krátce před půl devátou jsou již na scénu FDK, které asi netřeba představovat. Každé jejich vystoupení, které jsem měl zatím možnost vidět, mělo laťku kvality velice vysoko a v Chapeau Rouge tomu nebylo jinak. Jediné, co se úplně nevyvedlo, byl zvuk, který se slíval a chvílemi tak na uši působil dost bolestivě. Následkem toho jsem se odebral k baru, kde jsem vystoupení sledoval přes televizi a kde byl zvuk již snesitelnější. Na závěr měli FDK zahrát novou skladbu, která měla ukázat jejich posun zas o kus dále, ale nakonec jsme se nedočkali z důvodů náročného sobotního večera. I tak však musím vystoupení pochválit.
Na vystoupení ESAZLESA jsem byl hodně zvědavý. Kapelu jsem objevil díky recenzím kolegy Vilozofa a spoustě chvály okolí. Ano, jejich muzika má zatraceně něco do sebe a věřím, že živá prezentace bude ještě lepší. A byla! Hlasitá, uši rvoucí emo/screamo muzika, který poskytovala po celou dobu velmi intenzivní a neotřelý poslech, mě hned v první skladbě strhla do svých spárů. I ESAZLESA měli k dispozici čtyřicet minut, během kterých nás seznámili i s novými skladbami z aktuálního splitu s Five Seconds to Leave. Ačkoliv kapela vystupuje docela hojně, neměl jsem zatím tu čest je vidět, takže nemohu porovnat s nějakým jiným vystoupením. I tak však jejich set hodnotím víc než kladně a s jistotou musím říct, že na další koncert se zajdu stoprocentně podívat.
Po notném přeskládání aparátů a nástrojů probíhá kraťučká zvukovka a hned hurá na věc. Prostor před pódiem upadá do naprosté tmy a nedýchatelného mlhového oparu. Není vůbec nic vidět, až se najednou objeví čtyři červené blikačky na čelech CELESTE a rozeznívá se první skřípění kytar. To, co následuje, se jen těžko popisuje. Neskutečně hlasitý nástup, zvuková koule drtící sluch. Po deseti vteřinách jsem myslel, že mi praskne hlava. Během první skladby jsem se nejen já musel vyrovnat s náporem zvuku, ale stejně tak i pan zvukař. Od druhé skladby bylo slyšitelné nejen zlepšení jednotlivých nástrojů a hlavně utopeného vokálu, ale i já sám jsem se více dostal do zvuku CELESTE, a tak sem si mohl konečně i užívat jednotlivé skladby, které, pokud se nepletu, byly ze všech jejich dosavadních nahrávek. Hudba byla temná jako tma v Chapeau Rouge, zběsilá jako moshpit před pódiem a intenzivní jako blikající stroboskop pod pódiem, díky kterému jsme vepředu měli alespoň malou možnost nezabít se o ostatní návštěvníky jinak nacpaného klubu. Nekompromisní a šílená řežba bez jakéhokoliv přídavku ve mně zanechala velmi silný zážitek, který jsem doteď rozdýchával. Chvíli po jedenácté tedy hudební produkce končí, čekám na Johana, který se staral o distro, zakoupil jsem dvě desky a zmizel. Pískání v uších ustalo až v úterý, ale nelituji. Naopak! Neskonalý zážitek, který patří nejen k těm nejlepším v rámci letošního roku, ale rozhodně bude hodně vysoko i v rámci všech akcí, které jsem kdy navštívil.
