Poslední dny stávajícího roku si pomalu uvazují oprátku a jeho konec vrcholí. Zdárně mu však sekundují akce různého charakteru. Jen na Ostravsku a Karvinsku jsem napočítal nejméně čtyři metalové sešlosti v jeden večer.
Nemusel jsem se ale dlouho rozmýšlet, jestli zvolím grind, HC či mini festival Kračun. Před samotným odjezdem do Hard Cafe se ke mně bohužel dostala zpráva o tom, že koncert Arkony v ČR pozbyl platnosti…

Celý večer měl odstartovat v sedm hodin a jelikož jsem si všiml, že s přibývajícím časem se pořadatelé stávají stále přesnějšími, vyrazil jsem o něco dříve, abych chytnul solidní místa. Při vchodu do karvinského „pubu“ pořadatel přidal informaci o tom, že Arkona skutečně nepřijela a ani nepřijede. Odpadla první kapela a pro mnohé fans hlavní hvězda večera. S touto „ztrátou“ se logicky prohloubila i časová prodleva. Přibližně v osm hodin se na pódium tedy postavila první kapela.

Enwyllion

Vystoupení téhle „hobití“ smečky jsem již jednou viděl a tak jsem byl zvědavý, jak se s tím porvou dnes. Hop sem, hop tam a vlna splachující melodie zve stále další a další dušičky blíže k pódiu. Enwyllion se prezentují velice přijatelnou formou melodického black metalu, snoubícího se s prvky deathu. Člověk by řekl, že tato kombinace nemůže být sama o sobě tak asociativní jako v případě téhle havířovské bandy. Na pódiu se vzpomínali trollové, elfové, Zaklínač a další havěť fantasy světa. Enwyllion si koncert patřičně vychutnali, a nejen to. Sobotní večer posloužil rovněž ke křtu prvního mini CD. Deska se napila kvalitní finské a pánové se opět chopili svých nástrojů. Poté následovala další snůška svižných skladeb, někteří si skočili, jiní provětrali hřívu. Vokalista se však jednou odmlčel… Velmi slibný začátek, pánové!


Inferno

I dnes se musela karvinská mord parta obejít bez „svého“ bubeníka. Bicí byly tedy opět pouštěny jen jako nahrávka. Avšak nikdo ze zúčastněných se nenechal rozhodit a vystoupení si vychutnal i s touhle kosmetickou vadou. Když sleduji vystoupení Inferna, jsem vždy poměrně spokojený. Ani dnes tomu nebylo jinak. Je to tak proto, že kapela samotná si již vytvořila jakýsi standard živého vystoupení, který je velmi, ale velmi slušný. Nemám, co bych namítal, skutečně výtečný koncert. Prostě pravý black metal. Inferno mělo tento večer výsostné postavení, jelikož tolik lidí, kteří tvořili kotel či jen přihlíželi, neměly ostatní kapely ani dohromady.

Vrankenvorde

Vrankenvorde jsou kapelou, která bývá mnohými považována za krále ve svém revíru. Jejich tvorba není v ČR příliš známa, i přesto zastávala statut hlavní „hvězdy“ večera. S příchodem všech členů na pódium si mnozí až příliš nahlas všímají slušného věkového rozdílu mezi všemi členy kapely. Oba kytaristé vypadali na dobrých 17 let. S prvními tóny všem ukázali, že mládí není na škodu. Výrazný a dnes i poměrně vydařený zvuk dával vyniknout téhle směsici black a death rollu. Vrankenvorde jsou z těch kapel, které i hudebně vychází ze svého původu a cení si historie. Skladba „Brandenburg“ tomu byla více než jasným důkazem. Dokonalé melodie skloubené s death metalovými vály byly přinejmenším příjemné. Všemu zdatně velel urostlý vokalista, který dostal do vínku nejen svou postavu, ale i skvělé hlasové prostředky. Chorobný growling v kombinaci s chladným řevem působil více než jistě. Co však čert nechtěl, v jedné chvíli praskla kytaristovi struna a kapela vypadala na to, že to vzdá. Nakonec se všichni dohodli a vyhlásili mini pauzu. Basák s vokalistou si zapálili cigaretku, druhý kytarista společně s bubeníkem však nelenili a jakýms takýms způsobem improvizovali. Nakonec se předvedl i zpěvák, který dokazoval, jak schopné má hrdlo. Při skladbě „Instrumental“ Robse odhodil mikrofon a vrhnul se mezi přihlížející. Společně si skočili v kotli a zařvali „Germania“. Frontman všem poděkoval a vrátil se zpět na pódium. Následovaly poslední dvě skladby, které přesvědčily všechny (stojící, sedící, ležící, blijící) o tom, že Vrankenvorde patří mezi elitu německé scény!


Všechno krásné jednou končí a tak i tento večer dospěl ke svému konci. Až na smolnou situaci Arkony byl tento zážitek vydařený. Vše klapalo jak dobře promazaný stroj, což je jen a jen dobře. Tentokrát mohl být spokojen i pořadatel, který zaznamenal návštěvnost pomalu se blížící k číslu 200.
Kdo neměl dost, využil nášupu ve formě Rickyho Martina :-).
A to bylo teprve to opravdové ZLO!

Informace o článku

Účinkující: Vrankenvorde Inferno Enwyllion Datum a místo konání: 20.12.2008 – Karviná, Hard Cafe

Informace o článku: Přidáno: 25.12.2008 Přečteno: 476x Napsal: Under

Související članky

Komentáře k článku