 „Navigator“... Při vyslovení tohoto názvu alba se mi s nečekanou rychlostí vždy vybaví jediné - rok 2005, konec léta...čili album, které mi dalo poznat skupiny, jenž patří k těm nejsvébytnějším na německém poli. Album barvitých rozměrů a klikatých uliček s překvapivě kladným vyústěním. Black metal mnoha tváří z kterého si každý odnesl to své. Jednoduše mě po delší době dokázal omámit black metal v provedení, které okolí „zadýchávalo“ s poctivostí sobě vlastní. Nejednalo se o bázlivé či jakékoliv pobláznění vjemů, ale o pouze o prachsprosté uctívání! Naopak, co se týče Graupel a jejich nahrávky z roku minulého, v Německu očekávaného debutu, nenastal žádný větší průlom. Existence „Auf alter Wegen...“ je vskutku irelevantní, přesto, jak jste se mohli dovědět v rozhovoru, kapela pečlivě plánovala a stále plánuje své budoucí kroky. Nezbývalo než-li jen bázlivě věřit, že plánovaný split vynese Graupel tam, kde jsou dány jejich ambice a u Endstille se dočkáme dodržení nastolené přímky kvality...
Splity jsou vlastně takovou podivnou součástí „scény“. V mnoha případech slouží jako vskutku krásné vinylové raritky, mnohdy jde jen o odpad, který by byla ostuda vydat jako EP či plnohodnotné CD.  Rozhodně ale jistý přínos mají. Konfrontace kapel, vzájemná podpora...jen malý výčet bezesporu kladných hodnot. Pro Endstille je „Lauschangriff“ premiérovou záležitostí, kdežto Graupel si již na jednom splitu zaúčinkovali. A to se zesnulými Encomnium v roce 2004. Neslyšel jsem, kvalitu soudit tedy nemohu. Jsem si ale jistý (nepřeceňuji?), že „Lauschangriff“ nebude patřit k početné skupině odpadu, která stojí stěží za zapamatování...
Začneme z pohledu oblíbenců Endstille. Servírují tři skladby („Battles against the north“, „Your love is infectious“ a „To conquer the sun“), stejně jako protějšek. Jakýkoliv odklon od radikálnosti se nekoná, vše je zakomponováno v brutálně-válečné vyznění, které však nezakládá pouze na destrukci, ale vsází i na strukturálnost skladeb, na rozvitost. Očekávaně je v popředí silné a svébytné frázování. Důkazem budiž „Your love is infectious“, jenž poutá nejen názvově, refrénově, ale i melodicky. V popředí refrénových momentů vrcholí právě ty nejmelodičtější, které jsem doposud od Endstille slyšel. Pokud se však jedná o melodiku takovéto kapely, vše si zachovává dekorum a decentnost. Slovo „melodie“ je tedy třeba brát kapku z nadhledu, ale přesto významově správně. Řekl bych, že se jedná o nejsilnější song celého splitu.
Na pohřebiště pomyslné slávy bych však položil nepatrný, záporně vyznívající verdikt ohledně zvuku. Zprvu mě mrzelo, že vymizela relativní průzračnost z „Navigator“, postupem času se názor krystalizoval...až dospěl k rozhodnutí, že zvuk je zřejmě to jediné, co bych lehce vytýkal jinak výbornému výkonu Endstille.
Nyní ke druhému dravci, který netrpělivě čeká na vpuštění do arény... Graupel mě svou prvotinou nijak neoslovili a až na pár významnějších a dobře poslouchatelných momentů mi přišlo „Auf alter Wegen...“ vcelku unylé a nehodné zapamatování. Žel, ani na „Lauschangriff“ se výsledek nelepší. Kompozice působí v jistém úhlu rozmanitěji, ale postrádají osobitější výraz, ucelené vyznění a kladený důraz. Oproti „protivníkovi“ s kterým posluchač žije každou píseň, přehrává si momenty, prahne po vědění, po následujícím...je Graupel jen malým učněm, jenž pochytil doposud základní „pravidla“ a má předplaceno ještě mnoho přednášek.
Zvuk není rovněž nijak valný. Je ještě více ponořený „sám v sobě“ a utápí co se dá. Jediné, co tedy vyniká je Zingultusův vokál, který mám díky Graven rád, ale u Graupel mi nezpůsobuje žádné větší rozrušení. Záhodné by bylo, abych také vytyčil jednu výraznější skladbu, ale zachovám se samolibě a neučiním tak. Přijde mi zbytečné namáhat se rozbory, která z stěží průměrných je ta lepší či horší. Proto „Im Hause Escharra“, „Blutvoyeurismus“ a „Westradikal“ hodnotím jako celek. Celek, který se bohužel nevydařil a zklamal mě ještě více než samotný debut.
Stojí „Lauschangriff“ za poslech? Zcela jistě ano, věřím, že nejeden posluchač v něm nalezne zalíbení, větší vnitřní hodnotu a vinylu si bude cenit... Názory jednotlivců se však budou vychylovat.
Vyhrává pán v černém...
|
