 Na hrudích, nemusí být sabat, zle pózuje Abbath. Immortal před dobou zemřeli a na to „I“, nenechávajíc nás na album čekat, z popela povstali, sic novou formu získali.
To je asi tak Vše, co jde o době mezi pádem Immortal a vznikem I říct. Abbath „promrhal čas“ v Motorhead revivalu Bömber“ a ostatní se věnovali svým „vlajkovým kapelám“ - Ice Dale (kytara) Enslaved, T.C King (basa) Gorgoroth a Armagedda (bicí) byl v naprostém počátku Immortal , takže tu máme All-star team jako vyšitý, přičemž o texty se postaral opět „nesmrtelný“ a to Demonaz!
Většina „znalců“ černého kovu by od I nejspíše očekávala technickou severskou smršť podobnou posledním Keep of Kalessin nebo Mayhem. To by ovšem strýček Lemmy nesměl mít tak dlouhé prsty, aby se Abbathovi nezachtělo hrát „od podlahy“. Immortal poznali Motorhead a Bathory, tak přesně „Between Two Worlds“ zní.
Abbathův ledový hlas zaujímá hlubší polohy a je podstatně srozumitelnější, než tomu bývalo dříve, přičemž Vám dost možná bude evokovat Quorthona a to speciálně skladbou „Far Beyond the Quiet“, jež je zesnulému zpěvákovi věnována. Syrový „řev“ jde ruku v ruce s epickou hrou a „immortalovskému hard rocku“ dodává na velkoleposti. Zvuk desky je opravdu kvalitní a kompozice o nic méně. Jednotlivé skladby na sebe výborně navazují a album díky tomu působí nezvykle koncepčně - nejen proto budete desku po většinu času poslouchat celou. Výborní hráči a spousta kytarových sól, syrovost a chlad každým coulem, to je I.
„Chlapci od Abbatha“ hrají velmi melodickou muziku plnou silných heavy/thrash metalových riffů a ač také Satyricon došli posledním albem rockovější a počátky metalu okořeněné podoby černého kovu, srovnání s I není příliš na místě. „Now, Diabolical“ je poměrně nesourodým albem, skladby nejdou kvalitativně a dokonce ani stylově ruku v ruce . Oproti tomu je „Between Two Worlds“ skutečný muzikantský květ, zní podstatně dospěleji a silněji (Satyr s Frostem jsou v porovnání s I punk, ovšem geniální ;-)). Libovolná skladba by kapelu ukázala v tom nejjasnějším a na výsost hodnotném světle. Album plyne a člověk klepe hlavu, I mají totiž skutečný náboj!
Zpočátku jsem byl z I malinko rozpačitý, snad mě zachvátilo i lehké zklamání. To ovšem trvalo velmi krátkou chvíli a už v průběhu druhé skladby jsem se přichytil, jak spokojeně klepu nohou. Něco málo přes čtyřicet minut mi uběhlo skutečně rychle, takže jsem kotouč roztočil znova a znova a znova, tak jak nejspíše uděláte i Vy. Chladný „heavík“ ze severu s „feelingem“ Immortal je přesně to, co na metalovém poli chybělo a garantuji Vám, že „Abbathovi chlapci“ vlastní ksicht mají. Epičnost, energie, melodie a kompromis, to jsou slova, která I vystihují nejlépe!
„Between Two Worlds“ mi je jedním z překvapení roku 2006 a věřím, že ho ocení každý správný „bigbíťák“, ať již s „jeanskou“, křivákem nebo i bomberem, chcete-li ;-).
|
