Nerad bych šířil jakékoli fámy o tom, jak se v poslední době rojí jako po dešti metalových kapel, které vydávají folková / akustická alba. Nicméně v roce 2006 jsme se dočkali minimálně dvou zajímavých seskupení, jenž se přesně takto zachovali. Po „Origin“ norských Borknagar, které svoji poslední folkovou / aktustickou desku zahalili rouškou moderny, následují na stránkách Mortem zinu „Písně žalu a samoty“ ukrajinského jednočlenného „projektu“ Drudkh. Pokud přidáme další dvě desky, jenž splňují zadaná kritéria, vznikne nám velmi zajímavá čtveřice. Ulver a „Kveldssanger“ – pochmurné obrazy nejvzdálenějších koutů lidské mysli, Skyforger a „Zobena Dziesma“ – lidovost lahodící uším posluchačovým, Borknagar a „Origin“ – moderna ve všech směrech. A právě Drudkh, kteří kontrují a opět vzývají deskou „Songs of Grief and Solitude“ nory Ulver a jejich pradávné chmurné umění.

Roman Saenko, tolikrát omílaný v ústech mnoha black metalových fanoušků pro svoji melancholickou a nutno podotknout i výbornou hudbu, nejdříve přivítal jaro navýsost vyvedeným „Blood in Our Wells“ či chcete-li „Krov u nashykh Krynytsyakh“. A byl tu opět, když přišel po sedmi měsících říjen. Mnoho z vás si řekne: „Dvě desky v jednom roce jsou dost na to, aby přišla namísto kvality její méně oblíbená sestra kvantita.“ Jenže zatímco se jarní rovnodennost nesla ve znamení melancholického, střednětempého black metalu, ta podzimní má nádech zcela odlišný.

„Srovnání s Ulver není zcela jistě od cesty...“

Slova o následovníkovi „Kveldssanger“ nejsou sice úplně pravdivá, nicméně jisté prvky obou desek jsou shodné. Mám tím na mysli hlavně atmosféru a celkové vyznění alba. I přes to, že Drudkh opomněli (ať již z jakéhokoli důvodu) vokální linku, s Ulver je poměřuje především ta pochmurnost, samota a smutek. A z této ukrajinské novinky čpí a sálají měrou vrchovatou... Sem a tam hudba mírně zrychlí, dostane posluchače do příjemnějšího, pozitivnějšího stavu. Jenže… Nic netrvá věčně a dobrá nálada u Drudkh teprve ne. Naprostá většina alba se topí ve svém žalu a úzkostech. Mnoho lidí to asi nepřekvapí. Roman je známý melancholický skladatel, a tak část svého nitra vložil logicky i sem, do hudebně odlišné tvorby. Smutné, melancholické jiskry tedy není problém vstřebávat po celých šestatřicet minut a sedm skladeb.

„Jeden základní motiv, jedna flétna, dvě 'španělky‘...“

Dvě akustické kytary, z nichž jedna obstarává základní motiv nesoucí se celou skladbou, doprovází flétna dodávající hudbě další rozměr. Tam, kde se objeví, tvoří flétna hlavní prvek rozpoznání – specifickou melodii. Není tomu však v každé písni. V těch, kde chybí, lze najít odlišnou dávku pocitů. Možná negativnější (nikoli v ohledu na kvality hudby), možná jsou takové písně více minimalistické. Délka kompozic je víceméně proměnlivá, průměr však zřejmě nepřekračuje pětiminutovou hranici. Za takovou dobu každá skladba nabídne základní linku, které se také po celou dobu drží. Na tu Roman nabalil linku další, tvořící melodii. Ta se však do změn také dvakrát nehrne. Ve výsledku to tedy znamená, že máme co dočinění s minimalistickým folkovým / akustickým albem. Proč zde stále mluvím o „folk / akustickém“ albu? Zdráhám se totiž jasně určit, zda se opravdu o folk jedná. Pro mě jsou symbolem folkové muziky kapely Fabula Aetatis, polští Beltaine či Manegarm, kapely, které jsou se svoji tvorbou zase někde jinde. Tak tedy proto.

„Loňský podzim se nadmíru vyvedl. Pestré barvy, kvalitní folk...“

Na závěr vás neminou ani tentokrát klasická slova, shrnující a podtrhující „Songs of Grief and Solitude“. A budou to tři hlavní postřehy z poslechu alba. Za prvé: Osobně mému uchu lahodí více folkových nástrojů, větší tah na branku a celkově více pozitivnější forma takového hudebního odvětví. Za druhé: Pokud bych si měl vybrat ze dvou tváří této ukrajinské stálice, jednoznačně mě více oslovuje ta black metalová. A za třetí? Pokud ale beru „Písně žalu a samoty“ tak, jak mi přišly pod ruku a bez jakýchkoli zvyků a předsudků, musím s potěšením kvitovat, že aktuální album Drudkh se i přes mé obavy vydařilo. Pro každého ukrajinomilce nutnost, pro ostatní ztrýzněné duše o dalších několik dnů kratší život. :)

Informace o článku

Seznam skladeb: 1. Sunset In Carpathians 2. Tears Of Gods 3. Archaic Dance 4. The Milky Way 5. Why The Sun Becomes Sad 6. The Cranes Will Never Return Here 7. Grey-Haired Steppe Národnost: Ukrajina Label: Supernal Music Rok vydání: 2006

Informace o článku: Přidáno: 06.01.2007 Přečteno: 586x Napsal: Aedd.Gynvael

Související članky

• 20.08.2006 |  Drudkh - Blood In Our Wells  (Recenze)

Komentáře