 Touto recenzí jistě potěším tu část čtenářů, která se kvapem rozmáhá,
a zapojuje se snad nejvíce do diskusí na tomto zinu. Slovensko je
zemí, od které nám přišlo již chvalitebné množství nahrávek, a nelze
říci nic jiného než-li: "Díky!" Ať se jedná o Remmirath, Pagan
Spirit, Temnohor, Stronghold, atp., vždy to mě, jakožto pisálka,
obohatilo. K recenzím, které jsou vyžádány samotnými kapelami, se
vlastně přistupuje kapku odlišně, hlavně co se vnitřní stránky člověka
týče. Debutové CD Legion Obscure je totiž další z nahrávek, které
nejenže potěšily přístupem kapely, ale i hudebně překvapily.
Ačkoli Legion Obscure na demu (alespoň textově určitě) představovali
více pohansky laděný black metal, na „Thorncrowned Deception" je
tématika zaměřena převážně či zcela protikřesťansky. A tato nenávist
je zcela na místě. Album vyznívá tak chorobně, špinavě, a ve své
skličující podstatě dekadentně, že si zaslouží přízvisko, které mě
napadlo ihned při prvním poslechu - „Terror black metal".
Nejenže automat připomíná kulomet těsně před rozpadem, ale vokál si
pohrává s hloubkami dopadajícího granátu. Tu a tam je black metalový,
jindy naopak až šeredně hluboký a zašpiněný. Určitě to zapříčiňuje i
domácí „studio", kde všechen materiál Jarldrahn (mimochodem jediný
protagonista) nahrával. Nevýhodou takovýchto podmínek je, že výsledek
nezní mnohdy nijak profesionálně (i když o to nejde, že?) a výkyvy
kvality jsou znatelné. U „Thorncrowned Deception" je výhodou, že hudba
je melodičtější, a i když dokáže velmi přitlačit na pilu, stále si
drží smyslnost a předem dané hranice. Plyne, není třeba se ohlížet
kolikátá skladba běží, jediné co se ohlédne, bude hudba samotná - na
Vás, zda-li jste ochotni přijmout další dávku. Koncepční duch se
nezapře, sourodost a podvědomá pospojitost dávají albu velmi nadějný
nádech. Dva měsíce života (září-říjen), které Jarldrahn do nahrávky
vložil, nepřišly rozhodně vniveč.
A jak to u začínajících kapel bývá, lze si vyposlechnout i cover. A od
koho jiného, když ne od Darkthrone? Ano, od Mayhem. „Funeral Fog" je
jedinou skladbou (včetně outra, ke kterému se dostanu později), jenž
se vytyčuje z konceptu alba. A i přes to, že je zahrána dobře, nepatří
k nejlepším kouskům na albu. Legion Obscure představují typický black
metal, jaký právě Mayhem na počátku, ale naneštěstí jsou rukopisy
velmi odlišné. Zmiňované outro (nebo instrumentální skladba,
chcete-li) je bez debat nejmelodičtější dvou a půl minutovkou, ale
podivně se trhá od zbytku. Po instrumentální stránce je vše v
pořádku...jen více takových skladeb! Ale je třeba těmto „progresivním"
prvkům přizpůsobit i okolní skladby.
„Thorncrowned Deception" přináší chorobnost, nenávist, ale i naději.
Naději v další dva nadšence (Ravena a Svantovita), kteří Jarldrahna jistě nenechají na holičkách, vydají (již společně) další nahrávku, a tentokráte bez občas vloudícísevších
otravných bicích, zbytečně proměnlivého vokálu a zvuku s
„houpačkovitým" efektem. Chce to studio, pak se kvality ukáží naplno!
Pevně věřím v budoucnost Legion Obscure.
Vždy je příjemné, vrátit se do počátků Mortem zinu, kdy jsme se
soustředili především na takovéto kapely.
|
