 Gontyna Kry je NSBM kapela z Polska fungující od roku 1993, která si u mě našla místo svým druhým a zároveň posledním dlouhohrajícím albem z roku 2001 Krew Naszych Ojcow, po kterém do dnešního dne následovala pouze kompilace skladeb z let 1994-1998 Sciezka Zapomnianych Prawd a demo honosící se názvem Kawaleria Swaroga. V kapele jsou dnes pouze dva členové - Warterz ``Bard`` Neur, který "obsluhuje" kytaru, klávesy a vokály, na bicí hraje Skowyt Wilcinus - každý ze dvou členů má svůj vedlejší projekt a zpěvák dokonce tří, určitě by bylo za dobré zmínit, že mezi vedlejšími projekty jsou pro mě poměrně zvučná jména - především Lechia a poté Hatenwar.
Hudba kapely by se dala charakterizovat jako vcelku pomalý, dosti atmosférický a melodický black metal, který svou hudbou nepříliš jasně evokuje texty, které se točí bezprostředně kolem války, pohanství, polského nacionalismu a naneštěstí pro mě i okolo nacionálního socialismu, spíše jejich muzika hraje do noty již lehce odrostlým pravicovým posluchačům symfonického black metalu, které neurazí časté využítí kláves a to nejen k dotvoření atmosfery. Gontyna Kry jsou vlastně takovou vskutku zábavnou a dobře odvedenou "hitovou" diskotékou pro NS - nedočkáme se palby, kterou dokáží Thunderbolt či Infernal War, ale spíše hudby, která je více jak "popinou" v UG kruzích.
Na 51 minutovém albu Krew Naszych Ojcow se dočkáme devíti skladeb, přičemž čtyři z nich slouží jako instrumentální (intro, outro...) výplň desky. Jednotlivé skladby mají nadstandartního trvání, tedy něco nad 6 minut a přesto neomrzí - snad dělá to nevýrazný zvuk, o kterém by bylo dobré se zmínit. Vše, co je na této desce k naleznutí, zní jako by bylo hráno v mlze, tedy vše působí nevýrazně, dost utlumeně a mohlo by to při prvním poslechu jistě mnohé nebohé posluchače odradit. Není to však hodna kritiky věc jediná - jednoduchost bijící do očí, dosti se opakující postupy a spousta dalších věcí, které se dají vytknout dnešnímu mainstreamu (ač je Gontyna Kry oproti pop kapelám jakkoli rozdílná, jejich úspěšnost/líbivost stojí na podobných faktorech - krásných melodiich, které nestydatě mám rád i já).
Recenze jistě bije do očí, svojí zbytečnosti a především ironičností, která se možná nehodí - pokusím se však hodnotit adekvátně.. Zvuk není příliš kvalitní, ale jak víme, není to podmínkou pro dobrý black metal. O originalitě se také nedá mluvit, zbývá nám tedy pouze atmosfera, které patří jednička a subjektivní pocit z alba, který je na výbornou (nezávisle na všem, co jsem předtím napsal). Když to shrnu dohromady, vyjde mi tento počin jako opravdu líbivý material, který se může pyšnit svoji vlastní tváří.
|
