 Ruka, Oko a Hrdlo se domluvili. Pospolu budou spílat Pánu na nebesích skrze lidský výtvor zvaný black metal. Společně stvořili "Archaický řád zla" a od toho jim jen chyběl krůček k profanaci Jehovy. Pracně vyplodili „O Laudate dominus“, však poté došlo k roztržkám mezi Hrdlem a jeho kumpány. Ruka a Oko nechali Hrdlo samotné. To pod rouškou jména Infestuus nahnalo do svých osidel zlotřilce zvané Dispater a M:A Fog. A tak Hrdlo i bez pomoci Ruky a Oka zvládlo zhmotnit vzbouřenou bestii...“Manifesting the Raging Beast“.
Taková pohádka lehce napoví o tom, co se dělo v Glorior Belli před vydáním nového alba. Zpěvák a kytarista Infestuus, ač na skládání alba sám, svým umem předčil své bývalé spolupracovníky obrovským způsobem. Na pomoc si přizval již zmíněného Dispatera (Merrimack, BlackGod), jenž vydrtil basu a italského bubeníka z Black Flame, honosícího se pseudonymem M:A Fog. Několika výkřiky obohatili vokální území Cardinale Italo Martire (Black Flame) a Amduscias z Bael (ten přispěl i sólem v poslední Altered Verses). I přes Italskou výpomoc zůstává deska dílem francouzů (přesněji Francouze). A to možná již někdo zbystří. Ve Francii zřejmě uteklo něco do vody a tak místní hudebníci dělají i z desek na první pohled obyčejných díla umělecké hodnoty. Toť případ Glorior Belli.
„Manifestating the Raging Beast“ se na letmý pohled nezdá nijak výjimečná. Klidný střednětempný black metal s občasným zrychlením. To zní nudně. Ale zkuste si pustit celé album. Spokojeně budete podupávat nohou a čekat další novou melodii, každou následující změnu. Někdy se během chvíle vystřídá několik silných momentů, jindy vás hudba utápí v bezvědomé bažině monotónnosti. Ale nikdy vás album neznudí, či nedonutí k zmáčknutí stop. Glorior Belli mají velký talent (a asi i velké háky) pro uchopení vašeho podvědomí. Není moc dobré novinku poslouchat co nejvíce soustředěně. Vezměte si dobrou knihu a nechte hrát Glorior Belli v pozadí...
Infestuus se rozhodl vsadit na kříšťálový zvuk. Ten rádoby "true" zahulený by nahrávku jen utopil. Zde jde každý nástroj zřetelně slyšet, každá vibrace struny, každý úder paličky do činelů či blán. V pomalejších částech kytary příjemně rezonují a bicí jim zdatně sekundují. M:A Fog si potrpí na malé detaily, které hudbě přidají na zajímavosti. Hlavní síla artilerie se však projeví v rychlejších a mohutnějších partech. Basový zvuk kopáků se vám valí do hlavy až pomalu brutal deathovým způsobem. Pokud by vaše pozornost ochabovala, tento tlukot vás opět přiláká zpět.
Není úniku. Infestuusův krákorávý vokál příjemně provází kompletní nahrávkou. Drží se tradičních black metalových poloh, které však ovládá bravurně. Vokály neotráví, ale i nijak nepřekvapí.
Jak jsem již zmínil, uchopte příhodnou knihu do ruk, pusťte si „Manifestating the Raging Beast“ a relaxujte. Od úvodní písně až po dlouhé závěrečné kytarové sólo se nebudete nudit.
|
