| 10. 09. 2013 18:50 |
| Fakt podnětný a zajímavý počteníčko. Obzvlášť se mí líbí pasáž - "Hudba je něco, co sbíráš po celý život. Nemyslím fyzicky, že kupuješ desky. Ale to, že jak procházíš životem, hudba tě provází. Některá hudba tě na té cestě tak emocionálně zasáhne, že cítíš nezpochybnitelné propojení s ní. Je jak soundtrackem přítomného okamžiku tvého života. To je ta hudba, kterou po léta sbíráme. Hudba, která je propojena s tvými životními zážitky.
Hudba je tak něco jako stroj času, kterým se můžeš za pomocí konkrétních nahrávek vrátit zpět k minulým pocitovým událostem. " |
dufaq |
| 10. 09. 2013 16:28 |
| Ano, rozhovor se povedl, i přes mnoho komplikací, které ho doprovázely. Výsledek však překvapil nejen mě a jsem rád, že to takto dopadlo. Už se nemohu dočkat jejich vystoupení v Praze. Jsem s Vicem již domluvený na malý sraz, tak snad z toho třeba vyjde i nějaké pokračování :) |
dannik |
| 10. 09. 2013 12:39 |
| Ty vole ten je užvaněnej :-) Z někoho abys páčil dvě věty... |
hejnovran |
| 9. 09. 2013 17:32 |
| A jéje, něják jsem podělal kódování kvůli Code :D |
hejnovran |
| 9. 09. 2013 17:28 |
Patrně jeden z nejlepších rozhovorů, který jsem na Mortemu (a nejen na něm) četl. Tentokrát to není vůbec zásluha zpovídajícího, ale zpovídaného. Vicotnic je jedna z největších postav norského BM. Obdivuji jeho hru na baskytaru v , která hraničí skoro s genialitou a o jeho kytarové práci ve VBE můžu říct v podstatě to samé. A DHG? Škoda slov. U historky o omylem propíchnuté ruce jsem se v autobuse tak chlámal, že jsem další čtení raději nechal na doma. Díky moc za rozhovor. |
bodin76 |
| 9. 09. 2013 15:43 |
| Moc pěkné čtení. Díky |
opat |
| 9. 09. 2013 14:01 |
| Naprosto skvělé, jak otázky, tak odpovědi. |
