a no mercy jsem se těšil uz dlouhou dobu hlavně díky tomu, že letos na něm vystupijí Dark Funeral. Vydal jsem se tedy s dvěma přáteli na letošní ročník tohoto putovního festivalu s vidinou výborného zážitku při poslechu nejen black metalových kapel.
Do prahy před "místo činu" jsme dorazili asi v 15 hodin městskou hromadnou dopravou. Mé doměnky o velkém davu lidí tlačících se před kulturákem se nepotvrdili, a tak jsem se vydal s bandou plzeňských fanoušků do přilehlé hospůdky. Do sálu se začalo pouštět v 16 hodin. akce pak začínala o půl hodiny později. V přilehlých místonostech jste si mohli koupit triko za bratru "skromných" 500 korun českých a podobné suvenýry. Konzert začal přesně a na pódium vtrhla banda s názvem Wykked Wytch. Zahráli 20 minut nezáživného black metalu s prvky ostatních stylů a jediným zajímavým na téhle kapele byla vskutku příšerně ošklivá zpěvačka. Mno zahráli co zahráli, od publika moc nadšení nesklidili. Po malé pauze na nazvučení další partičky byl čas akorád na pivko a cigaretku a na pódiu se objevila kapela s názvem Cataract a předvedla jak se dělá moderní muzika zvaná metalcore. Tlušťoučký zpěvák řval do mikrofonu co mu síly stačily a podle mého na jevišti shodil i pár kilo... Set Cataract byl vcelku kvalitní. Začali se ale při něm projevovat dvě věci, které byli pro další průběh celého festu klíčové. Za prvé to byl ne příliš kvalitní zvuk, ze kterého byli slyšet nejvíce bubny a jakž takž zpěv a kytary tvořily jen hradbu zvuku. Nicméně zde nebyl tento problém až tak markatní. Za druhé to byli fanoušci, kteří začali lézt na pódium a provádět stage diving. Ale i toto bylo u Cataract v míře vcelku přiměřené. Další kapelou byli Dying Fetus, kteří měli v rámci možností nejlepší zvuk ze všech účinkujících a byli právem jednou ze dvounejlepších kapelou celého večera. Také publikum to řádně ocenilo, a tak když v závěru setu zahlásil zpěvák Thank You Czech Republic měl jsem z rozjíždějícího se festu docela dobrý pocit. Bohužel jsem na Dying Fetus stál v první řadě a mé břicho odneslo všechny nárazy kotle za mnou, a že jich nebylo málo, odebral jsem se proto na další deathovou kapelku Disbelief do zadních prostor kulturního zařízení poohlédnout se po nějakých zajímavých cds. Švédské The Haunted jsem si už uniknout nenechal. Bohužel byli do programu zařazeni navíc, díky jejich konzertování na Metalmanii, měli málo času a tak nám předvedli jak se hraje 5 skladeb najednou a v celém setu měli jen dvě přestávky. Navrch jejich set potopil snad nejhorší zvuk ze všech kapel a tak The Haunted asi moc dobrý pocit ze svého vystoupení neměli. Popravdě já také ne. Hudba The Haunted je založná na kvalitním zvuku, jinak z toho nemáte nic. Další v pořadí byly taktéž švédští Dark Funeral, na které jsem se tešil nejvíce ze všech. Nazvučení probíhalo jen s bubeníkem a kytary a basu nazvučoval technik. Poté se zhasla místnost a pětice v čele s Emperor Magus Caligulou a Lordem Arhimanem nastoupila ke svému setu. Caligula zahlásil první věc The Arrival Of Satan's Empire a už to jelo. K mému zděšení bylo slyšet jen bubny a zvukovou kouli. Zvuk byl snad ještě horší jak na podzim při 1349 a Gorgoroth v Black Psu. Když jsem moje zděšení jakž takž rozdýchal, už byla na pořadu Hail Murder.. A znovu bylo slyšet jen bubny, z kytar nebyl poznat ani jeden riff. DF zahráli ještě Open The Gates, An Apprentice Of Satan, Thus I Have Spoken, Armageddon Finali Comes a byl konec.. Jednoznačné zklamání. Ne z Dark Funeral ale ze zvuku který měli. Měl jsem sto chutí podřezat zvukařovi krk. A nejen já. U Dark Funeral se projevila naplno jedna z již zmiňovaných klíčových věcí.. zvuk. Druhá se měla projevit zanedlouho. Na pódium nastoupili techničtí deathaři NILE. Zvuk stále příšerný, nicméně o trochu lepší než u DF. Ok Nile zahráli pár věčí a při jedné skladbě koukám na kytaristu a vidím že nehraje. Místo hraní dal radši co proto jednomu fanouškovi, který nepochopil smysl hudby NILE a vběhl na podium že si skočí. Dostal pěstí do xichtu a dost se tomu divil. O song dál naběhl další fanoušek a dostal kopanec a byl tím samým kytaristou shozen dolů z pódia. Dobře mu tak; hudba NILE je o poslechu a ne o stagedivingu. Pak se ještě pohádal ten fanoušek s dotyčným kytaristou, a když už kytarista odevzdával svojí kytaru a chystal se na něj, lidé začali pískat. Nechal si nakonec říct a odehrál zbytek setu. Jako hlavní hvězda pak s nějakým 10ti minutovým zpožděním nasoupily Six Feet Under a nastal vrchol večera. Chris spustil svůj chraplák a viděli jsme druhou ze dvou nejlepších kapel no mercy 05. Zahráli TDTDWu, No Warning Shot, Feasting On The Blood Of The Insane a pár dalších aby skončili svůj set po půl hodince.
No Mercy 05 přinesl hrozný zvuk, zkrácený set SFU, výborný set Dying Fetus, Kvalitní set potopený špatným zvukem The Haunted a Dark Funeral, nedostačující výkon Wykked Wytch a průměrný výkon Cataract. Jen bych chtěl apelovat na grindová a podobná prasata, co si myslí že všechna hudba je jen o kotli a stage divingu aby si příště rozmysleli o čem je hudba příslušné kapely a podle toho se chovali. Já sem rád, že kytarista z Nile ukázal dvou "fanouškům" o čem je jejich hudba...