o nečekané nabídce Fastreda, jsem se vypravil na svůj první koncert v Hells. Cesta byla vcelku příjemná, až na ty průvodčí ve vlaku. České dráhy by s tím měli něco udělat. Po krátkém hledání zmíněného klubu přeci jen mé oči zbystřily malý nápis Hells Bells a já byl v napětí, co že mne tam dole čeká. Hells je opravdu kopka, světla málo a atmosféra, že by se dala krájet. A to jsem na místo dorazil přibližně hodinu a půl před začátkem akce. Při popíjení místního piva jsem se zájmem sledoval, jak technik připravuje bicí a ostatní aparaturu. Přesně na čas nastoupil Lord Morbivod, Asura a Johannes na pódium a začali nazvučovat své nástroje. U našeho stolu zavládl "strach a panika", že Trollech snad budou dnes hrát bez WP a rozkošných košilek. Naštěstí po nazvučení se celý band odebral do odlehlé místnosti řádně se připravit na svůj set.

Přibližně 1/4 hodinky po avizovaném termínu začátku konzertu se na pódiu Trollech objevili podruhé, nyní naštěstí již i se svojí tradiční image. Ještě krátká příprava a mohlo se začít. Mezitím se malý sál v hells naplnil až po okraj. Trollech měli velmi kvalitní zvuk, o třídu lepší než přibližně před měsícem v Kralupech. Morbivod, Asura a Johannes spustili klasické pecky z alba V Rachotu Hromů; například stejnojmená V Rachotu Hromů / podle mne nejlepší skladba Trollech/, dále pak Národ Ohně, Železa a Pokladů. Je škoda, že nezahráli Vzácné Setkání, což je další z mých favoritů. V hells se tentokrát hrálo dost z připravovaného materiálu na nové album Skryti v Mlze. V celku kvalitní skladby, už se na nové album velmi těším. Mezi jasné favority patří napřiklad taková Zelená Ruka Jara. Čas se chýlil ke konci, publikum bylo výborné, snad nejlepší, co jsem dosud na akci takového typu viděl, a tak byl tedy čas na vrchol dnešního trollech setu. "To je pro Vás Praho!!!" zaznělo sálem a Morbivod a spol. rozjeli dvě nejlepší skladby tohoto večera. Prvním vrcholem se stal cover od Immortal - Blashyrkh (Mighty Ravendark). Zvláště skřehot ...Demons stride at the gates of Blashyrkh...

...Blashyrkh... Mighty Ravendark... byl v Asurově podání nepřekonatelný. Publikum bylo jako utržené ze řetězu. Opravdu neskutečná podívaná. Poslední věcí již tradičně skvělou skladbou Ve Stínu Starých Dubů se zakončil set nejlepšího tělesa tohoto večera. Nebyl jsem sám, kdo nechápal, proč hráli Trollech jako první, nicméně alespoň pořadatelům ukázali, kdo že je tu nejlepší.

Po krátké přestávce nastoupili jako druzí v pořadí blackeři Adultery, kteří svůj black metal mísí s pohanskými vlivy. Tuhle kapelu jsem slyšel zcela poprvé. Adultery na image moc nesází, ale že by hudba byla oproti tomu světaborná, to také ne. Jak jsme se u stolu shodli, nic extrovního tedy nepředvedli. Klasický black metal propletený čistými chorály. Navíc kytarista a doprovodný zpěvák v jedné osobě je možná kvalitní ve hře na svůj nástroj, nicméně nikoli už není tak dobrý ve zpěvu. Dalším velkým problémem byl zvuk. Kapela si v hells vybrala smůlu a zvuk měla nejhorší z celé trojky. Adultery zahráli přibližně stejně dlouho jako Trollech, zazněl i cover od Masters Hammer a i z důvodu, že publikum bylo onen večer opravdu velmi nadržené, sklidili tito borci vcelku slušné ovace. Pro mne, Fastreda a ještě pár přísedících se ale žádná senzace nekonala.

Pro mnohé nepochopitelně vystoupila jako hlavní hvězda večera dusk metalová kapela Rites Of Undeath. Klasický odvar z Cradle Of Filth mne osobně ukázal, že stále existují kapely s minimální špetkou nápadu a vlastní invence, a že i s tímto handicapem lze založit vcelku úspěšnou kapelu. Rites Of Undeath hráli opravdu dlouho a já už byl přibližně po třetině jejich setu znuděný k smrti. Publikum bylo ten večer opravdu odvařené úplně ze všeho, a tak se mohutně pařilo i na tuhle "originální" smečku.