Byl pozdní večer, řekněme, že uplynulo již něco přes rok, kdy jsem se poprvé setkal s nahrávku slovenské trojice „Slavigrom“. Velmi dobře (živě) si na to vzpomínám, poněvadž deska „Návrat slovanskej nenávisti“ způsobila solidní převrat v žebříčku mých poslouchaných interpretů. Nerad bych se vracel o rok zpět a tak tedy přejdu k novému počinu „jinochů“ ze „Slavigrom“. Tentokrát jde o EP disponující čtyřmi skladbami, o celkové délce dvaceti minut. Zaslechl jsem spoustu názorů, které přirovnávaly Slavigrom k raným podobám českého Inferna a slovenských Algor. Není hanba přiznat se, že v určitých souvislostech bych byl sto s těmito přirovnáními souhlasit. Slavigrom jsou opravdovým undergroundem, smrdí zatuchlinou vzduchu a zavánějí rouhačskými idejemi. „Kraj temný“ je určitě nejvíce ortodoxní a nekompromisní tváří black metalu, jakou jen může kapela nabídnout. Nač vytvářet kompromisy, které vnášejí do hudby zbytečné okliky a nezajímavé momenty? Raději zvolme přímočarost! Od první do poslední minuty není čas zvolnit či ustat, ani by mě to v tomto případě nenapadlo - nelze vypadnout z rozjetého vozu. Hlavními přednostmi, které drží člověka v maximální bdělosti podporované napětím a pocitem naplnění při poslechu tohoto EP, je dokonalá přístupnost. Velmi silné „základní“ melodie vytvářejí torzo samostatných skladeb, jenž mají i tak poměrně snadno zapamatovatelnou stopu.
Od minulé desky stoupl i počet kytarových vyhrávek. Vždycky obdivuji jednotlivá kytarová sóla a to především pro jejich variabilitu. Co bych rád zdůraznil, je skutečnost, že se nikdy nemůžu ubránit pocitu zamyšlení nad tím, co u Slavigrom převládá, jaký je onen hnací motor? Jestli jde o tvůrčí dravost, určité zkušenosti nebo jen o chuť něco vytvořit a sdělit světu? Ať už je důvod jakýkoliv, Slavigrom mají posluchači jednoznačně co nabídnout. Pravověrný black metal se snaží vytvářet tisíce skupin celého světa, avšak tři čtvrtiny z tohoto celku nestojí povětšinou za nic. Plagiátorství a nekonečné přežvýkávání „povinností“, které jsou nutné splnit k dosažení black metalového statusu, jsou tedy na denním pořádku. Slavigrom jsou určitě právě jednou z těch kapel, které se snaží o tento statut za každou cenu (však v dobrém slova smyslu). Nejsem si úplně jistý, jestli se v takovém žánru jako je black metal dá stále hovořit o nějaké originalitě, ale pokud alespoň z části ano, věřím, že i Slavigrom v něčem originální jsou. Dokázali opět vytvořit jedinečnou symbiózu všech atributů dávajících dohromady kostru kvalitního undergroundu.
V žádném okamžiku jsem nepocítil záchvěv nudy, či padajících víček očních. Jedním z mnohých vysvětlení je i poměrně solidní atmosféra, u které si můžete dokonale představovat „Deadwindovy“ texty. Společně s dobrou srozumitelností a příjemným frázováním nebude nejmenší problém. Nesmím však zapomenout na zvukovou stránku nahrávky. Předchozí demosnímek se prezentoval „garážovou produkcí“ a ani u tohoto EP se změna nekoná, opět velice solidní zvuk, i za cenu větší surovosti, která naopak není vůbec na škodu.
Co říct závěrem… Slavigrom opět nezklamali, nabídli nám totální pravost nenávisti ukryté v nekompromisním black metalu, jde tak o další hluboký zářez „Slavigrom“. Vlastně jsem ještě neslyšel nic z Čadce, co by nestálo za pozornost. Skupinka kolem Dloga začíná pořádně zatápět pod kotlem!
