Ještě ani nedohořel oheň, který byl rozpoután vydáním debutové desky „Origin“ a Blackwinds už opět přikládají pod kotel, aby rozpoutali ještě větší výheň. Jinak se ani nedá popsat krátká prodleva mezi vydáním dalšího alba. Nápadů bylo dostatek, protože přibyly tři skladby a i hrací doba se rozrostla o 9 minut. A jaký je výsledný materiál? Nutno podotknou, že zajímavý.I když se nekoná žádný odklon od prvotního díla (což se po 3 měsících ani nedá očekávat), přeci jen se Blackwinds neopakují. První nejvýraznější věcí je přidání kláves. Ty jsou samozřejmě temné jako noc. A musím říct, že jsou prvkem, který dodal hudbě na atmosféře. Už tak dravé a rouhačské motivy jsou ihned o něco víc komorné a dekadentní. To je navíc často podpořeno i více táhlejšími pasážemi, kde si klávesy hučí o pozornost. Blackwinds ukazují, že zlé a našlapané rify umí v jakékoliv rychlosti. Takže album je o něco pestřejší častějšími změnami a ještě víc drtí Vaši pozornost. I zvuk nabyl na kvalitě a mohutnosti, což v první řadě prospělo bicím a samozřejmě i kytaře. Ta má plnější a dynamičtější zvuk. Po technické stránce tedy rozhodně posun o něco výš. Na druhou stranu mi „Flesh Inferno“ hodně připomíná „Lords of the Nightrealm“ od Setherial. Což ale vůbec nevadí a nijak nenarušuje zabijácký poslech.
Melodie, které svou dravostí strhávají k vybíjení křesťanské lůzy po desítkách. Bez kompromisu padají další a další těla k zemi, krev stříká všude okolo a mysl se čím dál více zatemňuje rouhačskými představami. Nastolit jedinečnou a nekončící vládu utrpení a nářku. Jen tak mohou být ti, pro které věrně sloužíme spokojeni. Jen tak mohou dosáhnout svých zvrácených cílů a předvést se v plné síle. Nastává čas k dokonání posledních obětí. Temné síly si žádají obětovat poslední žijící, kteří se nepřidali na jejich stranu. A je potřeba, aby co nejvíce trpěli. Cestu k samotnému Ďáblu je potřeba lemovat kříži a kůly bezvěrců. Jen tak započne skutečné Inferno…
Ještě silnější náboj, temnější atmosféra a zajímavější skladby než na debutu. Pro mě jednoznačně krásná ukázka onoho „pravého“ black metalu staré školy a hlavně posunu, který se v tomto ortodoxním stylu moc nevede. Jsem nadšený z faktu, že debut, který mě tak nadchl, byl překonán. Doufám, že teď si dají pánové pauzu, aby nashromáždili ještě vražednější nápady a příští deska by mohla bourat kostely a stínat hlavy na potkání. Ještě, že existují podobně zkažené duše, které svá obskurní poselství šíří skrze kvalitně odvedenou hudební práci.
