
Malý jednodenní festival v lůně Šumavy, kde se každoročně v přátelské atmosféře schází celkem skromný počet lidí, kde ten zná toho a ve výsledku se tedy znají všichni dohromady a v neposlední řadě vrchol celoročního snažení pořádajících Martyrium Christi (jak sami říkají), to je Eternal Hate Festival. Celá akce se tradičně koná ve Starci u Kdyně, na malém plácku za místní hospodou na místě, které celou tu „rodinnou“ atmosféru výborně podporuje.
Začátek avizovaný na druhou odpolední byl dodržen téměř přesně, na pódiu se objevují plzeňští Llyr a celá akce může začít. Tuto mladou doom metalovou kapelu jsem v relativně krátké době viděl podruhé a ani tentokrát v žádném případě nezklamala. Llyr hrají převážně doom metalovou hudbu s jasným odkazem zásadním jménům světové scény. Hudba se nese na tak mladý spolek možná až neadekvátně technicky, propracované jsou i samotné kompizice a aranže. I přesto, že jejich hudební pojetí není živému vystupování ušité na míru, ani moment jsem se nenudil. Llyr si odnesli ze Starce i naprosto výborný zvuk a nejen já jsem byl nad míru spokojen.
Druzí Dark Angels byli naproti tomu nehorázná nuda. Lehce symfonický metal s ženským vokálem. Ve zkratce: hudba plná kytarových „riffů“, které by se nejedna kapela styděla použít byť i jako vycpávku, občasné klávesy, a kvalitní, leč mém uchu neladící vokál, který by se ale náramně hodil v trochu jiné formě do jakési keltské hudby. Všechny naděje jsem po krátké době v nitru pohřbil a pozbytek setu se pral s možností časného odpoledního odpočinku.
Zmíněný odpočinek jsem nakonec zavrhl a vydal jsem se věnoval kupě známých, kteří se postupem doby na místě ukázali. Tím jsem také zazdil i další Draco Hypnalis, kterým se tímto omlouvám.
Stíny Plamenů už jsem si ale ujít nenechal. Tahle kapela mě letos provází asi stejně jako potkani mistra Jímače, ale na Eternal Hate Festivalu bylo jejich vystoupení zpestřené novým kytaristou v podobě Lorda Oblomova alias Honzy Vaňka (Oblomov, Panychida). Zvuk zatím stále zůstával v naprostém pořádku, kapela samotná zahrát špatně vyloženě neumí, tudíž jsem byl spíše zvědavý, jak se Honzovi tahle nová role vydaří. Premiéra na něm vidět sice byla, ale na výkonu to zřejmě moc neubralo. Kluci sice po vysoupení několik chyb přiznali, nicméně žádná se do výsledného produktu rušivě nepromítla. Stíny Plamenů opět využili celé své dosavadní diskografie, a ke konci ještě několik skladeb přidali. Bohužel už bez Honzy, se kterým je neměli nazkoušené. V ten moment se také mírně zhoršil zvuk, ale oproti zkušenostem z minulých malých akcí to bylo stále naprosto dokonalé.
Asi na každém festivalu se stane, že některé z kapel nakonec účast odřekne, zde byla v této pozici Mater Monstifera. Ale upřímně, svinovští moc kvalitním uskupením nejsou a mně prodloužená přestávka přišla více než vhod.
Zřejmě nejprofesionálnější kapelou byli ve Starci Beautiful Cafillery, které jsme vzápětí po shlédnutí jejich vybavení častovali přídomkem „bohatá kapela“. Žatečtí se ukázali jako naprostí profesionálové a živě neskutečně vyhraná kapela. I když mi tento mix death metalu a hardcoru přišel pod ruce porvé v životě, připadal jsem si s nimi jako na mnohem větším festivalu s headlinerem na pódiu. I přesto, že mi takováto hudba obecně příliš neříká, nutno přiznat, že Beautiful Cafillery se na živo poslouchali náramně a jako první dokázali do té doby chladné publikum skutečně rozpumpovat. Přiznivci tohoto hudebního stylu museli být nadmíru spokojeni a pro mě to byl jeden z vrcholů celého dne.
O Panychidě toho bylo napsáno dost a dost. Eternal Hate je, jako první uskupení, počastoval horším zvukem, který šel naštestí vylepšit nalezením lepšího místa. Když se k tomu přidal ještě nepříliš energický set, působilo celé vystoupení lehce nemastně – neslaně. Tento problém jsem pocítil u Panychidy už po několikáté a kdybych si měl vzpomenout, kdy mě jejich set skutečně strhnul, paměť už by s tím měla zřejmě menší problém. Škoda...
Avenger, česká black/death metalová legenda, která stále oslovuje i mladší generace, má v současné době natočené nové album, které už je na spadnutí. Avenger jsem naposledy viděl na posledním ročníku Open Hell Festivalu, ale i zde působila stejnou, majestátnou atmosférou. Zvuk už nebyl tak košér jako odpoledne, tudíž originální tympán dokonale zapadl ve změti ostatních nástrojů. Přesto kluci odehráli svůj set náramně. Diskografie Avenger mi není příliš známá, ale podle slov zpěváka jsme se taktéž propletli celou historií kapely, poslechli jsme i něčeho z novinky a celkově jsme se, pokud mohu mluvit za většinu přítomných, skvěle bavili.
Pořadatelé celého festivalu, Marytirum Christi, už od počátku dopláceli zřejmě na nejhorší zvuk celého dne. Po zvukové kouli z nedávného vystoupení v pražšké Chmelnici jsem si chtěl spravit chuť. Upřímně, spravil bych si jí i se sebehorším zvukem, přesto jsem od Martyrium Christi čekal interpretaci jejich antikřesťanského poselství naprosto průzračnou formou. Na rozdíl od Prahy nyní již v plné polní předvedli kluci to pravé křesťanské martyrium. Neskutečně technický death metal podaný stejně neskutečně agresivní formou, všechna čest. MCH mají v současné době dvě plnohodnotná alba, obě stejně pekelná. Z obou běhá mráz po zádech a stejně se dělo i na Eternal Hate festivalu. Po tom, co kytarista vyměnil strunu, jsem se dočkal i hitovky „Crucifiction“, což je moje srdcová záležitost a byl jsem spokojený... tedy až na ten zvuk.
Poslední dvě kapely přijely z Německa. První z nich, Leichenschrei, mě ale totálně odpudili. Mix různých metalových stylů zahalený do prostého a sterilního kabátu. Místy tihle Němci působili skutečně tragicky. Den byl pomalu u konce a já už neměl na to, snažit se do podobného hudebního „umění“ proniknout.
To Lost Legacy, to byla jiná káva. Viking metal, mohutně podpořený klávesami ve stylu kapel Equilibrium či Ensiferum se krásně linul spící Šumavou. Lost Legacy mají pouze jednu, dva roky starou desku, hrálo se tedy především z ní. A skutečně platilo „to nejlepší na konec“ i zde. I když jsem měl před sebou ještě dvě hodiny cesty autem a tudíž jsem sledoval němce v sedě a zároveň nestihnul celý jejich set kvůli přemisťování do útrob vedlejší hospody a domlouvání odjezdu, navnadili mě dokonale k sehnání jejich pvnotiny „Gates of Wrath“.
Ve výsledku byl Eternal Hate Fest hodně příjemnou akcí s přátelskou atmosférou, podpořený vesměs kvalitními výkony zúčastněných kapel. Tímto apeluji na vás, kteří jste z větší dálky. Přijeďte se příští rok podívat. Takovýchto akcí jen více.
Informace o článku
| Účinkující: Lost Legacy Leichenschrei Avenger Panychida Beautiful Cafillery Stíny Plamenů Draco Hypnalis Dark Angels Llyr Datum a místo konání: 14.06.2008 - Starec u Kdyně | Informace o článku: Přidáno: 16.06.2008 Přečteno: 724x Napsal: Aedd.Gynvael ![]() |


