1. Zdravím! 12 let, 5 plnohodnotných alb, 3 dema, to už je něco, na co by měl být člověk pyšný, a něco, o čem by se dalo rozhodně hovořit jako o historii. Jaké jsou dějiny Belenos? Jak po takové době bilancuješ, jsi spokojen?

Jo, to je pravda, Belenos začali v roce 1995 jako sólo projekt, během let 96-98 byla nahrána 3 dema a poté se Belenos stali kapelou s plnohodnotnou sestavou, která se dost často měnila (zhruba 1999-2004). Během té doby vyšla alba “Errances Oniriques“ (2001), “Spicilège“ (2002), “L’ancien temps“ (2004) a “Chants de bataille“ (2006), poté jsem já sám udělal “Chemins de souffrance“. Belenos předvádějí jistý druh chladného a rychlého black metalu s pomalými, atmosférickými částmi, chóry a akustickými pasážemi. Vše je zpíváno ve francouzštině.

2. Písně obsažené na tomto novém albu se rozdělují do dvou částí. První kapitola, „Allégorie d'une Souffrance“, která je v podstatě tvým znovu nahraným třetím demem a kapitola druhá, „Les Chemins de la Mort“, která obsahuje tvé nové kusy. Je ono demo pro tebe něčím speciální? Mám to chápat tak, že jsi na „Chants de Bataille“ našel onen ideální zvuk, který přesně sedí k tvému vyznění hudby a v tom nyní pokračuješ?

„Chemins de souffrance“ (Cesta utrpení) je tím nejčernějším kusem Belenos. Každé album má svou náladu, „Chants de bataille“ je rychlé a epické, „Chemins de souffrance“ chladné a černé. Má hudba se pohybuje mezi dvěma světy. Mezi rychlým black metalem ve stylu Dark Funeral a něčím více melodičtějším a propracovanějším jako Enslaved. Avšak Belenos nemají nic společného s kapelami jako Korpiklaani, mám na mysli, že má hudba zůstává temná a také se cítím mnohem bližší skvostům jako Windir, Helrunar nebo Kampfar. Co se týče nového alba, dal jsem si výzvu, že jsem shromáždil pár písní z třetího dema (které nejsou na kompilačce “L’ancien Temps”). Tyto skladby se během 10 let vyvinuly a řekl jsem si, že by bylo skvělé je znovu nahrát s mocným zvukem, pravými bicími, novými částmi a lehce upravenými riffy. Vypadá to, že si je lidi užívají. Nové songy byly dokončeny během nahrávání, takže když posloucháš nové album, všechno zní souvisle, žádné výrazné rozdíly mezi první, či druhou částí. Všechny kusy, jenž jsem dal dohromady, mají společný bod, všechny zní chladně a temně, jelikož jsem chtěl mít nové, temné a chladné album Belenos. Příští bude trochu jiné.

3. Je to skoro neuvěřitelné, ale díky nové produkci není mezi tvojí starou a novou tvorbou na novince slyšet takřka žádný rozdíl! Upravoval jsi nějak kompozičně staré vály?

No, vylepšený a silný zvuk pro nové a staré písně hodně pomohl smazat ten rozdíl. Možná v 90. letech zněly staré skladby docela moderně, zatímco se teď zdají oldschool.

4. Na svých stránkách uvádíš, že styl, který skrze Belenos už tucet let prezentuješ, si stále drží stejnou (vysokou) úroveň. Jak je pro tebe důležité neměnit výrazněji svůj styl a držet se zažitého standartu? Neuvažoval jsi někdy o razantnější změně nebo posunu?

Nemám rád radikální změny jaké mají ve zvyku dělat jiné kapely co začínají s blackem a za dva roky je z nich death-thrash. Je to jistý druh zrady, když si nechávají stejné jméno. Ale beru vývoj, pokud je přirozený, či dobře provedený, když je duch kapely stále stejný bez ohledu na vyznění.

5. Tvůj rychlý a tvrdý styl vyžaduje zkušeného bubeníka. Na „Chants de Bataille“ účinkoval bývalý bicman z Aborted - Gilles Delecroix. Kdo obstaral artilerii tentokrát?

Na bicí teď hraji já. Počítám, že ten začátek snahy se datuje někam do roku 1999. Na „Chants de Bataille“ na mě byly příliš rychlé, ale Gilles je zvládl tak, jak sem je napsal před pár měsíci.

6. Nedílnou součástí tvé hudby jsou čistě zpívané pasáže. Jak probíhá jejich tvorba? Zpíváš v nich ty sám nebo si zveš eventuelně nějaké hosty?

Všechny hlasy na posledních albech jsou mé, někdy je jich na sebe navrstvených i 8. Nemám moc rád ideu nahrazování sebe sama někým dalším, ale to by spíše přijali folkaři. Rád bych okoukl několik hostů na další album, co hrají například na housle, či troubu.


7. Kdybys měl vytyčit nějaké své inspirační zdroje, které by to byly? Soudím, že tvůj hudební styl bude vycházet z více rozličných předloh.

Co se týče black metalových aspektů Belenos, mohli bychom jako vlivy citovat staré skandinávské bandy jako Burzum, Emperor, Satyricon, Enslaved, Dark Funeral + nějaké vlivy keltské, folklórní a doom muziky.

8. Nové album vychází u Northern Silence prod. Jak jsi spokojen se službami tohoto labelu? Zamýšlíš s nimi spolupráci i do budoucna?

Jsem s Northern Silence spokojený, nemám k nim co špatného říct a rozhodně je s nimi lepší domluva než se Sacral productions. „Chemins de souffrance“ vyjde, tedy kromě běžného CD, také jako limitovaná edice v metal boxu s nášivkou, také byla natištěna dvě různá trika a brzy vyjde i LP edice. Myslím, že bychom spolu měli zase brzy spolupracovat.

9. Co tvé ostatní hudební projekty? Mohl bys s nimi blíže seznámit i neznalé čtenáře?

Většina mých předchozích projektů je mrtvá… Bereavement (death metalová banda z let 1997-2000), Excavation (sólový brutal death/gore projekt 1998-2000) a Assyndess (experimentální death metal 1994-2003). Taky jsem jako nájemný hráč hrál s Beer vomit (Alko-grind), Despair´s tiny things (Doom-death) a v Nydvind (pagan black), ale od roku 2004 pomáhám přítelkyni s její kapelou Artesia. Ta je podobná Arcane či Dark Sanctuary, udělali jsme jedno demo a dvě dlouhohrající desky. Další je na cestě.

10. Pokud se nepletu, tak jsi také spolupracoval s kultovní postavu bývalého vokalisty doomové kapely Worship, Mad Maxem, jak na tohoto člověka vzpomínáš? Zasáhla tě jeho sebevražda?

Je to divné, ale myslím si, že Mad Max je známý všude po světě, jen ve Francii ne. Byl mým dobrým kamarádem po mnoho let, mnohokrát jsme společně přespávali u sebe po různém bordelení a chlastání, ale několik měsíců před jeho smrtí jsem ho už nepotkal. Je to tragické, ale nikoliv překvapivé pro lidi, co ho znali lépe.

11. K Belenos neodmyslitelně patří keltská tematika. Jak aplikuješ pohanství v normálním každodenním životě? Dodržuješ prastaré rituály (např. o slunovratu), uctíváš původní božstva?

Zajímá mě starobylá francouzská historie a keltské tradice. Dokonce mám možnost žít v keltském kraji, v Bretani na západě Francie. Je tu hodně středověkých měst, starých zámků, mocných lesů, zapovězených kopců, divokých a skvělých pobřeží. Jsou zde dokonce místa, kde se keltští druidi stále modlí k Belenosovi během slunovratu. Dle mě je Pohanství nad vším, co je třeba prožít. Toho jde dosáhnout obranou evropských tradic. Pohanství je jinou vizí světa ve spojení s věčností přírody, smrtí jako krokem a člověkem v cyklu neustálé regenerace. Pohanství je pro mě taky jakousi svobodou, není zde strach, zlo či dobro. Rád bych řekl, že pohanství je nadevše vyjádření odlišnosti a ne slepé vůdcovství unikátního nápadu či boha.

12. Proč zrovna Belenos? Čím je tento sluneční bůh pro tebe důležitý? Myslíš že přesně vystihuje podstatu tvé hudby?

Víš, během té doby co jsem s kapelou začínal, jsem to jméno měl v hlavě, black metal už byl v 95tém trendem a já se necítil inspirován Ďáblem, ale spíš temnotou a přírodou. Vybral jsem to jméno v harmonii s mými hlubokými přesvědčeními a kořeny, cítím se být velmi blízko k přírodě. Slunce je jedním z elementů mezi těmi všemi a také je propojeno s Keltskou a Galskou kulturou.


13. Belenos si také udržuje stylové grafické zpracování. Pokud vím, tak se staráš o většinu elementů své tvorby, takže i o toto, kde bereš inspiraci?

Většinou se snažím nakreslit si své vlastní ztvárnění bez vlivů nějakých jiných děl, je to zajímavý projev vzniku, lépe pasuje k hudbě, když si prohlížíš obal.

14. Co ty a živé koncertování?

No, měli bychom o tomto mluvit v minulém čase. Odehráli jsme 26 koncertů (24 ve Francii a dva v Belgii) během let 1998 až do konce 2004. Od té doby jsem zase v Belenos sám a nemám čas a lidi na živé vystupování. Možná později, avšak živé hraní není pro mě v Belenos prioritou, mám tak více času na přípravu dalšího alba.

15. Uvažoval jsi někdy o vydání splitu s nějakou kapelou? Máš nějaké (jakékoliv) vysněné uskupení, se kterým bys do společného počinu šel?

Momentálně mi švédská kapela Valkyria z Northern silence prod., nabídla účast na splitku. Nikdy jsem nic takového nedělal, uvidíme jestli to zvládneme, je to vcelku dobrý nápad.

16. Jaké budou tvé následující kroky do budoucna?

Zaprvé, „Chemins de souffrance“ bude vydáno na vinylu na konci jara, potom zapracujeme na nějakých re-edicích a samozřejmě na novém albu, které by mělo být dokončeno ze začátku roku 2009.

Děkuji za rozhovor! U Teutatise!