Jak mnohým čtenářům může být patrné, má maličkost osciluje kolem black metalu ve velmi, řekněme, širokých kruzích. Není se tedy čemu divit, že promo disk sólového projektu norského avantgardního blázna Christera Cederberga, který je znám hlavně z působení z kultovních In the Woods…, který nese název Stille Opprör. Jak už bylo zjevně patrné z avantgardního směřování předešlé kapely samotné a jejích pomyslných „dítek“, věc, o které se dneska pobavíme, rozhodně bude cosi „odlišného“.Putujeme totiž od onoho černého „jádra“ tak daleko, že podstatě jedinou spojující linkou je osoba skladatele. Hudba, prezentovaná na tomto albu, nehraje na tvrdost, je jemňoučká, táhnoucí se a silně melancholická, celých 42 minut příjemně proplouvá, občas pohladí po zádech příjemným zamražením, romantickým závojem, který nesladí a působí příjemně dospělým a vyzrálým dojmem. Teoreticky řečeno, nahrávka „S.02“, o které mluvíme, se pohybuje kdesi mezi post-rockem, indie, psychedelií a nekomerčním popem. V některých momentech mě i napadla mírná podobnost Italům Spiritual Front a jejich „suicide popu“, která by ovšem mohla být poněkud zavádějící, takže pozor. Plejáda užitých nástrojů obsahuje, obligátní, mnohdy velmi zefektované, kytary, které svými decentními tóny, akordy, riffy, bluesovými brnkáními atd. udávají hlavní slovo. To vše dotváří basa, která skvěle umocňuje už tak dost komorní atmosféru alba. A nad tím se vznáší vzletný hlas hlavního aktéra, melodický, stylový, nezřídka doplněný dívkou.
Jak je patrné, metal se svým životním stylem, názorovou a hudební striktností mnohého omrzí, načež následuje potřeba jaksi „vyventilovat“ do jiných směrů, čehož je Christer Cederberg se svým vějířem rozličných a originálních projektů důkazem. „S.02“ je zábavné, klidné, ale neunavující, album, které je skvělé k relaxaci nebo klidnému poslechu, prožitková elegance…
K recenzi poskytl: Prophecy prod.
