Již v minulé recenzi jsem se zabýval, pro mnohé velmi obskurním, rozhodně ale překvapivým hudebním vývojem dnes již bývalých členů In the Woods… Dnes si bereme na paškál dalšího, nezaměnitelného vokalistu Jana Kennetha Transetha, konkrétně album jeho projektu Transit – „Decent Man on a Desperate Moon“.Jak je možná patrné z muzikálního směřování jeho již probíraného kolegy, ani v tomto případě se nebude jednat o black metal, dokonce ani o metal. Opět jde o poměrně zajímavou fúzi, která odkazuje k všemu možnému, opět se hraje na jemnější notu a opět jde o velmi poslouchatelnou a zábavnou práci. Hudba zde prezentovaná je jemná, technická, vyrovnaná a stylová. Pomyslná výpověď metalem unaveného hudebníka, který se spolehlivým způsobem odpoutal a lehce si poletuje, a jak by řekl milovník klišé; „prostě si jenom tak skládá písničky…“. Pojďme ale nyní ke konkrétnějšímu popisu.
Když jsem si poprvé Transita pustil, měl jsem pocit, jako bych poslouchal podivný mišung Johnnyho Cashe, Spiritual front (opět sic!) a blíže nespecifikované indie kytarovky. Zprvu znuděn, poté jsem se jal více a více nořit do chytlavých momentů, závanů elektroniky, notorických refrénů a hlavně podmanivého hlasu autora. Není sporu o tom, že vedle skvělého zpěvu je i nadaným skladatelem, kompozice se udržují ve středním tempu, nikam nespěchají, jsou jemné, vyrovnané, zralé… Lehké doteky akustické kytary, rozostřené i čisté kytary, zefektovaná sóla, syntetizátory, bicí, které dovedně zvládají pozvolná tempa i svižnější momenty, to vše příjemně dotvořeno brumlající bass kytarovou linkou…
Abych to rozsekl, album „Decent man…“ je velmi zkušenou, rezervovanou nahrávkou, která i přes své relaxační tendence rozhodně netrpí na absenci výpovědní hodnoty. Příjemný mišung všech možných stylů, jako je post-rock, country, indie atd., dávající dohromady silně poživatelný cocktail, který v tento letní (ne)čas umí skvěle osvěžit.
K recenzi poskytl: Prophecy prod.
