Sobotní probuzení ve mně probouzelo pocity zvané déjà vu. Počasí jakoby vypadlo z oka tomu pátečnímu, přes sobotu bylo snad ještě horší. Areál se dále krůček po krůčku měnil v naprosto nekulturní bahniště a krůpěje vody se hlásily o slovo takřka celý den. I díky tomuto nečasu jsme vynechali postupně ATTACK OF RAGE, WAYD, UPRISE, IMPERIOUS MALEVOLENCE, LOCOMOTIVE a z důvodu předčasného odjezdu směr domov (který se za volantem jevil náročnější než celý festival - pozn. Fastred) i závěrečnou HELL SHOW.
[D]: První sobotní kapelou na mém seznamu byli JIG-AI se svými grindovými orgiemi. Jednoznačně byli nejlepší českou kapelou, která na BA vystoupila. Půl hodina prasečího grindu uběhla jako voda a docela mě probrala z ranního oparu. Při uvádění jednotlivých skladeb jsem se perfektně pobavil a hned bylo sobotní deštivé ráno lepší. Sláva českému grindu! [A]: Mně poslední festivalový den otevírali až KRUGER, v první odpolední hodinu. Věkově mladá kapela se prezentovala stylem „jedeme si užít festival a naše vystoupení už je jen třešnička na dortu“ a podle toho set také vypadal. Kluci svůj hc/metal/punk spíše pouze odehráli než cokoli jiného, na druhou stranu to nebylo vystoupení nijak tragické, spíše „průměrně příjemné“. Pro mě osobně celkem zdařile otevřený den, avšak pro ostatní jakožto už sedmá kapela přeci jen trochu málo.
[A]: Ruské ILLIDIANCE se mi podařilo propásnout již před lety na Open Hell Festivalu a stejně tak na letošním rakouském KOA. Tuhle kapelu jsem vlastně nikdy neslyšel, ale tak nějak jsem nabral pocitu, že se jedná o jakýsi prachsprostý klávesový black metal. Mýlil jsem se. Illidiance jsou totiž prachsprostou kopírkou The Covenant. Rusové svoji hudbu staví na víceméně stejných postupech, které známe právě od vesmírologů ze Skandinávie. Tenhle fakt mě zaskočil a potěšil najednou, nicméně jak jejich set ubíhal, stále jsem v jejich hudbě nenacházel cokoli pozoruhodného, jednoduše to celé působilo tak trochu levně. Největší a nakonec zřejmě i jediné potěšení mi tak přinesla pouze extravagantní vizáž protagonistů.
[F]: Za poslední rok jsem ARKONU viděl již třikrát a žádné ze setkání nedopadlo dobře. Jsem čím dál více alergický na přístup kapely k divákům a k přetvářce na podiu. Rovněž jako k vytleskávání a vyřvávání sebevycpávkovitějšího riffu. Co se ale týče hudebního Brutalského pojetí, Masha se doučila pár slovíček (až na tu výslovnost), aby nemluvila pořád jen rusky, ale i anglicky… a melodika kytar i samplovaných nástrojů vyzněla na open air poměrně příjemně a čitelně. Ale jak si říkám pořád uvnitř, nechápu, proč tahle kapela poslední dobou tak letí. Každé vystoupení je stejné a pro mě téměř nijak zábavné.
[A]: Já bych snad jen doplnil rozmrzelost nad jasným zkratem zvukaře, který nenechal vyniknout hlavně samplům, které tvoří neopomenutelnou část produkce Arkony. Jinak musím kvitovat, Arkona nedokáže vytěžit z potenciálu studiových nahrávek na živo téměř nic a já jsem už podruhé smutně vzpomínal na atmosférický a energií pohlcený živák „Zhizn Vo Slavu“.
[F]: ADOR DORATH, jakožto hřebec ze stáje Shindyho, měl vystoupení doprovázené videoprojekcí, kterážto měla navodit atmosféru podstaty kapely. Na jednu stranu příjemné zpestření, na druhou za deního světla nesmyslné. Ador D. jsou sice nadaní muzikanti, muzika je pestře zkomponována, atd., ale pokud hraje v takovouto dobu, není to ono. Respektive je to ploché. V paměti mi neutkvěl ani jeden moment, který by převyšoval nad jiným a nebýt nové sličné vokalistky, odešel bych hned. Škoda, protože zde z čeho těžit je. A ty, zvukaři, už se příště prober!
[F]: Na úvod musím přiznat, že jsem byl lehce zmaten z toho, jak HATE vypadali. Black metalový zjev, jak jsem si všiml i po koncertě, zmátl hodně lidí a ti říkali, že to byl další nudný black metal na festivalu. Hehe… uši? Ne, ty nepoužíváme.
Mně Hate přišli jako kopírka Behemoth, abych byl upřímný. Kopírka se zle nazvučenými bicími, ale poměrně našláplou kytarovou sbírkou. Hutné a rychle utíkající vystoupení mě i přes počáteční skeptičnost donutilo sehnat si poslední album, které není vlastně vůbec špatné.
[D]: Popisovat set CODE je docela problém. Už jen kvůli mé osobní zaujatosti. Na kapelu v čele s Kvohstem, který na živé vystoupení zastupuje Vortexe, jsem se těšil asi nejvíc ze všech kapel letošního ročníku. Sice jsem měl zpočátku pár pochybností, jak to dopadne, avšak všechny byly rozbořeny, jakmile set začal. I přes poměrně složitě znějící BM se zvukařům povedlo vykouzlit perfektní výsledek. V kombinaci se skvělým výběrem skladeb („The Cotton Optic“, „Radium“, atd.) jsem Code nakonec po delším vybírání pasoval na letošního krále. Sice sem byl za ony tři dny svědkem skvělých představení, ale většinu kapel jsem již živě viděl. Code se předvedli v nejlepším světle a za to si u mě vydobyli první místo!
[F]: Pane Kvohste, vy jste tu zase?
Mně bylo samozřejmě jasné, že Code zůstanou nepochopeni, že nejsou známí atd., ale koukal jsem jak blázen, neboť sklidili poměrně úspěch i od zatvrzelých taťko-džínska-metalistů. Kvohst efektně pracoval s publikem svými grimasami - které ukázal již minulý rok s DHG - a hudba, která silně smrděla progresivním cítěním, byla neméně zábavná. Ale v pozitivním slova smyslu! Vortexovy čisté vokály Kvohst odezpíval bravurně... a na to, že byl dva dny před Brutal Assaultem na operaci, se nenechal ničím zastrašit. Takhle se má dělat black metal v dnešní vykradené době!
[D]: Potrhlí francouzi ZUBROWSKA pro mě byli celkem zajímavým překvapením. Hudební náplň mě v některých skladbách velice bavila, avšak nejvíc mě rozesmály lekce češtiny, které probíhaly na pódiu. Výkřik "Satan, k*rva, p*ča, disko!" to plně vystihuje!
[F]: Počet trik KATAKLYSM, kterých jsem si všiml, naznačoval, že toto bude většina považovat za vrchol celého festivalu. A rozhodně jim to nejde mít za zlé. Kataklysm předvedli brutální a technickou jízdu od první až do té poslední sekundy. Délkou vystoupení zahřáli i ty nejvíce prokřehlé a rovněž výběr skladeb byl takový, aby uspokojil každého. Je to jednoduché, když prostě umíte – přijdete a bojujete o vítězství.
[D]: Máte rádi alternativu? Já ano. Proto jsem se těšil na SEBKHA-CHOTT. Avšak co je moc, to je občas příliš. Extrémní divadýlko v podání těchto potrhlých Francouzů mě dokázalo po chvíli odradit. Jejich set by se dal zvládnout, pokud jste skutečně fanouškem, který jejich tvorbu někdy slyšel. Pro mě, který se s nimi chtěl seznámit prostřednictvím živého vystoupení, to však bylo jen trápení nesmyslnými tóny a postupy. Opravdu jen pro skalní příznivce.
[A]: Loni pouze Destruction, letos kromě Exodus i další velikán světového thrash metalu - SODOM. Německý veterán na metalové scéně předvedl minimálně stejně kvalitní set, jako jeho americký kolega. Němci mě v mé nedlouhé pouti thrash metalovým světem oslovovali vždy více, tak i zde jsem z jejich vystoupení měl o něco více. Kromě 'Pomerančového agenta' mě na zadek posadil i zvuk, který se konečně pořádně vykrystalizoval a vydržel v dokonalé podobně vlastně až do konce celého festivalu. No, pánové zvukaři, že vám to tedy trvalo...
[F]: Začalo to Sodom a od ARCH ENEMY se to rozjelo naplno – zcela profesionální představa toho, co by měl festival nabízet. Jakmile skončí jedna kapela, začne druhá, během pár sekund. Lidé se ani nestačí přesouvat. Navíc jsou obklopeni zcela nejlepším zvukem, jaký letošní BAčko nabídlo. Arch Enemy z toho přirozeně hodně těžili, neboť jejich hudba je kytarově stavěná, místy až tak, že zní spíše jako heavy metal s brutálnějším vokálem sličné ženy, o kterou by jistě nemálo mužů rádo něco ot(p)řelo. Imortal Angela, jak bylo zvěčněno na triku, byla hlavním prostředníkem mezi fanoušky a kapelou a nebýt toho, že ten výborný zvuk výýýýýýjimečně ulítl s větrem pryč, byla to parádní sexy jízda :-).
[D]: New York HardCore je opět na scéně. Loňský rok to byli Madball, dnes AGNOSTIC FRONT. Tyhle partičky na živo miluju, což se nedá říct o ostatních metalheads, kteří BA navštěvují. Jsem rád, že Shindy na HC nezapomíná. V přecpaném kotli jsem se neskutečně vyřádil; nepopíšu Vám detaily ohledně zvuku, techniky a podobně, protože na to jsem jednak neměl čas a navíc to ani není nijak důležité. Jejich hudba slouží k pořádnému vyblbnutí, což se mě a všem okolo, kteří na AF přišli, povedlo.
[A]: S PARADISE LOST pro mě přišlo druhé největší zklamání festivalu. Od téhle partičky jsem toho čekal skutečně hodně, nicméně mi na pódiu chyběla buď energie a drive, ze kterých může kapela v mnohých skladbách čerpat, nebo naopak jakákoli melancholie u smutnější části jejich setu. Možná to všechno bylo zapříčiněné nějakým momentálním rozpoložením mého nitra, ale Paradise Lost pro mě byli šedým průměrem s bezchybnou technickou stránkou stran zvukařů i kapely samotné.
[F]: Michael Amott v krátkém sledu podruhé a se stejným nasazením, tentokrát s legendou všech legend, které jsem dříve žral více než corn-flaky. Z CARCASS byl cítit silný nadhled a potěšení z hraní, což dokazovaly časté konverzace s publikem a otázky, jenž často zůstaly nepochopeny – ale tak to bývá u nás skoro vždy. Mimo těchto konverzací jsme se dočkali všech zásadních songů, které se i daly očekávat a bylo krásné vidět, že se ten ojedinělý feeling i po dvaceti či více/méně letech podařil přenést jak na podium, tak mezi diváky. Tady nehrál věkový rozdíl fanoušků roli.
[A]: Jedna z nejočekávanějších kapel nejen pro mě, ale i snad i pro velkou část návštěvníků festivalu. Pryč s polemikou, zda jsou SIX FEET UNDER motorkářským death'n'rollem pro seniory v kožených či jeansových vestách, nebo kvalitní a osobitou death metalovou kapelou. Chris a spol. předvedli hodně vysoký nadprůměr, bavili od začátku do konce jak svojí hudební produkcí, tak i grimasami frontmana samotného a já byl jen rád, že SFU 'vyfasovali' sobotní zvukově dokonalou půlnoc. Podruhé bych totiž pískání reprosestavy namísto Chrisova ječáku, které mám v živé paměti ještě z No Mercy 05, jednoduše neunesl.
[F]: Vystupovat po Carcass není žádná sranda a možná si toho byl vědom i Chris Barnes, neboť navlékl roztahováky, div mu uši neupadly, dready tahal po zemi a řval nelidským způsobem. Pomalá a zatěžkaná jízda vůbec nenudila, což by se dalo třeba někdy čekat, a Chris uváděl jednu pecku za druhou, od „The Day the Dead Walked“, přes veselou „TNT“ až k mé nejoblíbenější „Feasting on the Blood of the Insane“ z roku 1999. SFU tedy nabídli doslova vše, co šlo očekávat a my se tak neskutečně bavili, že jsme vypotřebovali i zbylou sobotně/nedělní energii, což se téměř nevyplatilo při cestě zpět.
[D]: Jako poslední kapela byli vybráni Angličané ESOTERIC. Z celé soupisky by se nenašla lepší kapela, která by měla být posledním vystupujícím. I přesto, že jsem nevydržel koukat až do konce (odjížděl jsem ještě v noci domů), neskutečně na mě Esoteric zapůsobili. Mohutný zvuk, který šířili, měl za úkol naposled potrápit sluchovody. Impozantní muzika, která se však nedočkala ohlasu, jakého by zasloužila.
Zhodnocení...
[A]: Závěrem se snad ještě sluší zmínit origanizační způsobilost festivalu. Celý Brutal Assault byl na Josefovský areál dost velký kolos a vojenská pevnost měla svému kapacitnímu maximu hodně blízko. Projít večer kolem pódií se pak často rovnalo cestě jasného prince za spící Růženkou. Potěšilo rozšíření areálu a přemístění dister do zadních prostor pevnosti, i možnost alternativního vyžití (Gambrinus stan, videoprojekce kultovních hororů, ...). Podle názoru redakce se ve výsledku osvědčila i přírodní tribuna, kde jste se sice většinou nemohli díky výškám a středům zůstavším kdesi dole, opojit dokonalým zvukem, ale přehled o dění v areálu zde byl parádní. Pokud pořadatelé na tomto místě napříště zapracují, mohlo by to za ty peníze už skutečně stát.
Hlavní neomluvitelné negativum byla tradičně hygiena. Na jednu stranu znatelně více mobilních záchodků, ale na tu druhou tříhodinové fronty na hodně provizorní sprchu – to se prostě nedá. A pak už snad jen to počasí, které postupem času znemožnilo užít si ten necelý týden jakkoli kultivovaně.
[F]: Opět se našly hvězdy, které potěšily i zklamaly. Byl to silný zážitek s neblahým dopadem počasí, které zlobilo a kazilo jinak veselou náladu festivalu. Jako neduh bych viděl kapacitu areálu, který dle mě prostě i na takovýto počet lidí nestačí. Stejně tak jako stále četné krádeže, které se ve Svojšicích nestávaly. Na druhou stranu, trocha adrenalinu a nejistoty přeci jen posiluje zážitek.
Aedd.Gynvael
Swallow the Sun
Code
Primordial
Six Feet Under
Mayhem
Behemoth
Neurosis
1349
Agnostic Front
Samael
Fastred:
Swallow the Sun
Textures
Mayhem
Neurosis
Primordial
Code
Kataklysm
Six Feet Under
Samael
Agnostic Front
Dufaq:
Code
Mayhem
Behemoth
Primordial
Samael
Neurosis
Agnostic Front
Esoteric
Textures
Jig-Ai
