Jihlavská smečka Semai se do podvědomí řady posluchačů dostala v roce 2004 díky poněkud rozporuplnému demu Holčička z Palerma. Nicméně jak známo, každý začátek, ať už povedený nebo nikoli, je k něčemu dobrý. Nyní v poněkud pozměněné sestavě vypustili na světlo světa druhý oficiální demo snímek –nebe nezná vyvolených-.Co můžete čekat? 5 písní v nichž se zobrazuje čirá nenávist vůči dnešnímu světu, životu či bohu. Co se hudby týče, nečekejte nějaké posuny vpřed od zaběhnutého stylu. Nastolený řád drtivého undergroundového black metalu se zpěvem mnicha mučeného na skřipci, zůstane dodržen...
První píseň Nechutenství života je relativně nejklidnějším počinem na demu. Začíná pomalým vybrnkáváním a i po prvním výkřiku Hastura pokračuje v melodických linkách téměř až do konce. Je to taková pomalá black metalová vyřvávací balada, která určitě potěší. Právě zde se, ale ukazuje i Togleraqův přínos do kapely. Vymýšlí riffy, které jsou o třídu chytlavější než na Holčičce z Palerma...
Celkem čistý zvuk přidává písni na kvalitě a je z ní cítit velká energie. Kdybych měl hledat nějaké mínusy, tak je to žel Hasturův vokál, který je (a je to tak na celém albu) zbytečně hlasitý (připomíná Kanwulfa??...) a i absolutně nesrozumitelný. Nechci tím snad říct, že podstatou je srozumitelnost, ale ani ta není nikdy na škodu.
Total Blitzkrieg, to je píseň nasáklá od prvních tónu tou pravou hnusnou atmosférou, kterou umí Semai perfektně vytvořit. V pomalejších pasážích si Hastur místy opravdu libuje, ona chorobnost srší na míle daleko... No, ale přiznejme si, že píseň je to průměrná a její zlepšení nastane až po překročení první poloviny. Hlavně díky atmosféře, která na mě působí ryze undergroundově, díky melancholii a opovržení se drží alespoň po hlavu nad vodou.
Největší „vejpal“ přichází s třetí písní Dopad lidství. Samé rychlé pasáže, kytarová sóla, „nepředvídatelné“ bicí. Opravdu podařená věc, to ano... Sem do těchto míst, do téhle písně se Hasturův vokál hodí jak vyšitý. Zde lze poznat Semai i z té jiné black metalové tváře.
Nejvyspělejší písní je však pro mě titulní Nebe nezná vyvolených. Má silný nosný riff, výrazné bicí a chytlavé rytmy... Válka vyjádřená v textech se nyní přesunula i do sluchového ústrojí a jestliže dám demu hodnocení , takové jaké dám, tak potom na tom má velký podíl Nebe nezná vyvolených...
Svět je plný deprimujících faktů, nečekaných zvratů, nenávisti a spousty dalších hnusů. Něco málo z těchto věcí dostanete na talíři v podání závěrečné Civilizace. Nenápadný začátek písně předpovídá zvrat, který nastolí polovina písně. Zvrhneme se do nejhlubšího sebezamyšlení a sebezatracení... Ale to je asi tak vše, hudební výkon na závěr opět pokulhává, přestože jsou zde i silné momenty, tak těch nic neříkajících je zde až moc.
Nastolím-li srovnání s Holčičkou z Palerma, tak -nebe nezná vyvolených- nabídlo větší hudební zážitek, vyspělejší zvuk i hráčské výkony. Na druhou stranu se ukázalo, že Semai je průměrnou smečkou, která když vymyslí silnější moment, nedokáže na něj navázat a tím samozřejmě klesá úroveň dolů... Pokud byla pro mne Holčička z Palerma lehce podprůměrné demo, tak –nebe nezná vyvolených- je demo průměrné. Jsem, ale přesvědčen, že se Semai zalíbí určité vrstvě posluchačů a ještě více se vkrade do podvědomí vás – black metalových fanoušků...
