1. Inferno je kapelou, která nedává rozhovory na požádání, a byly doby, kdy jste je nedávali vůbec. Tuším, proč tomu tak bylo, ale přeci jen bych byl rád, kdybys to sám uvedl na pravou míru.

Ahoj do redakce Mortem zinu a obzvláště zdravím Undera. Ano, máš úplnou pravdu, že Inferno není zrovna kapelou, která by pravidelně poskytovala rozhovory nebo třeba koncertovala. Abych to vzal od úplného začátku, tak v době, kdy jsme začínali hrát, vydávat první dema a EPs, jsme samozřejmě snad jako každá začínající kapela potřebovali kontakty, zviditelnění a vše, co bylo třeba. A tak bylo samozřejmostí normálně poskytovat rozhovory, jak u nás v Česku, tak po ostatních zemích Evropy, ale třeba také do exotičtějších koutů světa jako Bolívie, Peru, Malajsie, Columbie, Kostariky, Brazílie atd. Vše nás bavilo a naplňovalo, holt ty začátky jsou vždycky velice příjemné, i když převážně těžké. Na druhou stranu vše tak nějak probíhalo jak mělo - bez problémů a my byli spokojeni. Problémy a začínající nespokojenost okolo rozhovorů a určité zášti k českému podzemí začaly až po vydání našeho debutu „Duch slovanské síly“, kde si dovolím tvrdit, že jako první kapela u nás jsme začali opěvovat slovanskou kulturu a vše s tím spojené - hlavně jako poctu předkům, ne udělat desku jako nástroj proti něčemu. Ten „takzvaný“ problém všech těch pomlouvačů a kritiků spočíval převážně v tom, že si špatně a chybně vyložili naši určitou kontroverznost, tu zábavu jemně šokovat, čímž je black metal tak proslavený. Taky naše dvousmyslné odpovědi v rozhovorech, určitou nadsázku, gesta, a směry, kterými jsme šli. Na základě toho se vytvořil o Infernu určitý mýtus, vznikly legendy a spousta polopravd. Prostě potrubní pošta pracovala na plné obrátky. Na základě toho, v jistém čase začalo řekněme určité sledování a šetření ze strany systému, které postihlo několik lidí a na určitou dobu znepříjemnilo život. Toho všeho by nebylo zapotřebí, kdyby tady převládala naprosto normální věc, kterou je debata. Prosba o vysvětlení, když mi je něco nejasné - namísto hloupého obviňování z něčeho, udávání, pomluvy, nafukování bublin. Asi stále žiju v utvrzení, že potrefená husa se vždycky ozve. Pokud je mi něco nesympatické a někde ve svojí hlavě cítím náznak něčeho, co se mi příčí, nepůjdu okamžitě proti tomu, aniž bych poznal pravou tvář dotyčného člověka a neměl alespoň kousek slušnosti s ním o něčem hovořit a udělat si v hlavě sám vlastní nezkreslený, neovlivněný názor. Právě spousta těchto nesmyslů, které získávaly příznivce v „anti“ Inferno řadách, byly vytrženy z kontextu rozhovorů pro jisté ziny, které 80% těch dotyčných ani nikdy nečetli. Vše bylo posléze použito proti nám. Nakonec jsem začal ve své hlavě přemýšlet, jestli je to cesta, kterou chci jít a hlavně, jestli je to pro nás důležité. Usoudil jsem, že není. Je spousta jiné formy propagace. Přestal jsem naprosto odpovídat na rozhovory a na dlouhé roky jsme se stáhli v domácí scéně do ústraní. O to více jsem komunikoval se zahraničím, získával důležité a příjemné kontakty. Naše desky vycházely venku, naši fans se rozrostli! Pro ty všechny „anti“ i u nás v ČR… DÍKY. My toho všeho začali využívat ve svůj prospěch. Takže ti, co nám chtěli škodit, nám vlastně trochu pomohli. Dalším důvodem (abych to neházel jen na těch pár inteligentů u nás), bylo i zjištění, že když jsem osobně poznal a stále poznávám velkou část scény, teď např. v Polsku, Německu, nevěřil jsem, že to jsou ti stejní lidé, kteří poskytovali všechny ty ostré, true, ortodoxní, „upřímné“ rozhovory. To mě pouze utvrdilo v tom, že je to jen další forma, jak vytvářet „pseudo true“ kapely a falešné kulty. Řekl jsem si, že necháme hovořit naší hudbu skrze nás a fans. A až bude důvod něco napsat, budeme se snažit najít ten ztracený smysl toho všeho kolem rozhovorů. I dnes se bavím nad odpověďmi některých kapel, které se snaží být tvrdé hlavně rozhovorem a ne hudbou, texty, životem… Samozřejmě jde o určité skupiny a okruhy. Rovněž existuje velká skupina férových, rovných lidí a kapel, to je bez debat.

2. Hned v úvodu položím „povinnou“ otázku, která se bude týkat aktuální desky „Uctívání temné zuřivosti“. Okolí ji přijalo velmi kladně, dokonce přicházely ohlasy, kdy se říkalo, že jde o nejlepší desku v historii Inferna vůbec. Tohle vše je diskutabilní a především záležitostí vkusu daného jedince – zcela určitě ano. S vydáním desky však nebylo všechno tak, jak by mělo, termín, kdy měla spatřit světlo světa, se opozdil skoro o půl roku. Kde se stala chyba?

To máš úplnou pravdu, každý má jiná kritéria k posuzování muziky, každý preferuje to, co se líbí jemu samotnému, na tom není nic nenormálního. Deset lidí je deset odlišných názorů, ale i deset stejných názorů, takže tvrdit co je kvalitní a co méně, je sporné. Ostatně to také lze vidět/číst na některých fórech. Co se týká Undercover records, tak tahle otázka by měla směřovat právě jim. Já povím akorát to, že vše, jak master s muzikou a návrhy obalů na CD/LP/TS obdržel hned po nahrání. Vše bylo připraveno pro tisk, takže ten důvod zpoždění je rovněž i pro mě záhadou. Mám nějaké informace, které by mohly stát za oním zpožděním, jako např. že byl jednu dobu vážněji nemocen, problémy s firmou, léto v Brazílii, hodně vydání, moc práce s labelem, málo času atd. Opravdu nevím, nicméně stále je nedokončeno vydání LP verze, která byla obsahem smlouvy. Ale snad se už letos dočkáme. To všechno však nemění nic na tom, že stále považuji Alexe za velice pohodového chlapíka a jeho firmu i tituly, jenž vydává, mám velice rád.

3. Undercover records je prvním vážnějším labelem, u kterého vyšla vaše deska, chtěli jste protentokrát oslovit větší společnost nebo vše vzešlo tak nějak spontánně?

Noo, tvrzení, že Undercover je jedním z vážnějších labelů, se mi zdá trochu přitaženo za vlasy, ale ok. Tady zase platí věc názoru, nemyslím si, že např. Long Ago nebo Die Todesrune a ti ostatní co nás vydávali jsou oproti Undercover méněcenní nebo nedůstojní. Spíše jde o určitou vizi toho, co očekáváš od firmy, s kterou podepisuješ smlouvu a hlavně, jestli chceš vést promotion směrem, jakým firma kráčí a co nabízí. Jestli máš podobnou vizi práce, tak by vše mělo fungovat, to je důležité. Pokud budu chtít hrát hodně koncertů a být vidět, mít masivní podporu v daném žánru, fans (řekněme druhořadé jakosti, ne všichni jsou), asi bych se měl poohlédnout po firmách, které tohle mohou splnit a mají na to vše prostředky. Tím myslím velké zapracované firmy působící na poli scény dlouho. Pokud budu chtít opak, nebo něco jiného, budu volit jinou firmu. To je možnost volby, věc hudebníků. Někdy je lepší být číslo jedna u menší firmy, než být jedním z mnoha u velkých. Pokud mohu uvést příklad, tak např. české BM labely (kterých tu moc není) Long Ago, Ravenheart, Naga, Murderous, ty mohu zvát plnohodnotnými. Oplývají kvalitou, snaží se, distribuují fajn věci, atd... Ale to je tak vše. Vydání CD, triček, je samozřejmost, ale dnes ti zahraniční firmy mohou nabídnout více (ne, že by na to některé naše firmy neměly, to pozor) jako např. solidní hotovost na studio, LP verze, koncerty… U nás prostě stále přetrvává fenomén vydat CD a „buďte rádi“. Tím mi to jemně podtrhává autoritu našich kapel. Měli bychom společně pracovat na tom, jak zkvalitnit a zviditelnit naší scénu. Je zde hodně dobrých kapel od progresivnějšího pojetí, přes spolky technického rázu až po opravdové řezničiny. K dobrým výsledkům je ale třeba i trocha podpory, které se některým nedostává, což je velká škoda. Kupříkladu slovenský INFER - myslím, že vydat jejich poslední desku ve Státech, je dnes úplně něco jiného než tady, a kapela je taktéž jinde. Raven vlastní obrovský klenot a záleží pouze na něm, jak s ním naloží. Jedním vydáním nekončí vydání desky, haha... To jsem ale trochu odbočil. Jednoduše řečeno, obdrželi jsme nabídku od Alexe z Undercover, líbila se mi práce jeho firmy, vydání jeho titulů, i prostředky na nahrávání. A tak nebyl problém kontrakt na jednu desku podepsat. Nic zvláštního.

4. Vraťme se trošičku do minulosti, a to k první plnohodnotné desce „Duch slovanské síly“. Dnes můžeme tenhle počin považovat za kultovní, a to doslova. Co mě však zajímá, je postava Elrabora. Z jakého důvodu nakonec odešel z kapely? Nepředstavoval si v té době Inferno tak, jak později vystupovali Adultery?

Jestli někdo album „Duch slovanské síly“ považuje za kultovní, jeho věc. Já to zase tak neprožívám, i když musím říct, že na některých československých nahrávkách je cítit určitý odkaz a podobnost s touto nahrávkou, i textové připodobnění, ne-li totožnost slov ve větách. Doporučuji přečíst texty Immortal Hammer na demech. To je asi maličkým důkazem, že to v lidech něco zanechalo... Hodnotit vlastní tvorbu a práci po jakékoli stránce je zvláštní a neobjektivní, prakticky to snad ani nejde. V každém případě je Elrabor člověk, který si vždy dělal v hudbě a scéně co chtěl a toho si cením. Netvrdím, že se mi pokaždé jeho hudba, názory a styl, jak pracoval, líbily, nicméně si cením jeho aktivit. Cením si také toho, že zde rozhýbal koncertní aktivity a tím na čas vymítil sterilnost. On se nedíval, jak bude přijat, v něm převládala ta odhodlanost si dělat něco po svém a s vervou, to se mi na něm líbí, to myslím vážně. Vždy je lepší ocenit něco, kde je vidět kus poctivé práce (o koncertech to platí dvojnásob), než vše pohodlně kritizovat z tepla domova, popřípadě u internetu nebo v hospodě. V jeho odchodu nebylo nic neobvyklého, cítil potřebu dělat jinou muziku. U nás moc prostoru na vyjádření svých nápadů nedostal, neboť nebyl využíván k autorským pracím, ale pouze jako „živý“ hráč a tak pokud chtěl naplnit své touhy, odchod byl přirozeným vyústěním toho všeho. Možná, že on to všechno vidí jinak… Nic to ale nemění na tom, že je stále posedlý hudbou a to je to nejlepší.


5. „Duch slovanské síly“ je silné album hudebně, ale především i díky textům. Otázka slovanství je v dnešní době pořád otevřená a řekl bych, že nabývá na důležitosti. V Tvých textech se často nachází slova jako „slovanství, národ, vlast“. Mnoha lidem připomínají pouze nahé symboly postrádající smysl. Jak je však vnímáš ty?

Jestli někdo vnímá slova jako vlast, slovanství a podobně jako nahé symboly, je to jeho věc a rozhodnutí. Akceptuji i to, že třeba nechce hledat souvislost, možná nezájem, každého věc. Pro mě je to má přirozenost, kousek sebe sama, mé kořeny, předkové, linie krve. Není důležité, co na to ostatní, tady je zásadní moje vnímání, mé já a to co z toho čerpám, co mě naplňuje a dává sílu nebo víru. Prostě cokoli, co činí můj život takový, jaký chci, aby byl. Nebudu a nehodlám vnucovat někomu svůj názor, vždyť nejsem Ježíš Kristus, ha ha. Dnes vzniká spousta pagan slavic kapel, až bych si dovolil tvrdit, že jde o jakýsi východoevropský trend. Snad je to tak v pořádku, ale spíše se bojím, že tady jde v prvním případě o líbivost oné skotačivé muziky, než o ideu a poselství, kterou ta muzika má přinášet. Snad ano, ale cítím, že u některých jde o druhořadý zájem. Problém je v tom, že tahle muzika je taková, jaká je, hlavně z důvodu oné ideje, to jsou zhudebněné emoce a nemusí jít pouze o slavic pagan, ale o jakýkoli styl. Muzika je v tomto případě jako vodítko mezi dvěma světy, tím duchovním a hudebním. Pokud se povede vše krásně propojit, tak je skvělé slyšet a cítit onu nekonečnou atmosféru a ducha nahrávky. Proto nebude na škodu tuhle otázku ukončit strašně originálním mottem „black metal je víc než muzika... against christianity...“.

6. Nechci se věnovat všem deskám z diskografie Inferna, ale pozastavím se ještě u druhé v pořadí - „V návratu pohanství“. Co stálo za příčinou té zvukové degradace?

Nemyslím si, že tato nahrávka má vyloženě špatný zvuk, bylo použito i stejné studio, pouze ten zvuk je jiný. Pro mě osobně možná méně čitelný, a to asi i pro většinu, ale zase více zlý, temný. Upozorňuji, bavím se o zvuku, ne o instrumentálním provedení aranžmá a nehodnotím desku, jde o zvuk, a proto to třeba pro mnohé může být špatný sound. Pokud srovnává nahrávky, porovnává zvukovou stránku předešlé a další tvorby. Pokud si všimneš, my nikdy neměli stejný zvuk, jak tomu bývá u jiných kapel, kde je poznávacím znamením. V době, kdy nahráváme, nepřemýšlím nad tím, jak udělat desku lepší nebo horší od té poslední. Nesnažím se najít pokračovatele, vylepšit to, co tam nebylo na 100% uděláno, najít bližší cestu k popularitě, k fans. Zhudebňujeme naše pocity v daném okamžiku tak, jak to cítíme a to je pro mě důležité. Ne vždy se cítíš stejně. Stejně vyrovnaně, myšlenkově, pocitově, proto dokážu pochopit různorodá alba, odlišnost. Pokud jde samozřejmě o hudební čistý pocit neovlivněný penězi, popularitou, žádným kalkulem. Ta nahrávka je jiná, je specifická pro daný moment a období, kdy vznikala. Prozradím, že období okolo alba „V návratu pohanství“ bylo pro nás v celé historii jedno z nejvíce problémových, v sestavě jsem zůstal pouze já a Azazel. Byla celková nechuť na něčem pracovat, kapela nezkoušela, nehrála, nekomponovala, vlastně jakoby neexistovala. Přemýšleli jsme, že půjdeme od toho, ale nakonec láska k muzice přerostla a my se přenesli přes to všechno zlé období. Přišli noví členové, nová krev, nové nadšení z práce. Všechen ten negativismus byl důvodem, že ta nahrávka je taková, jaká je.

7. Na „V návratu pohanství“ mě trošku zarazila ještě jedna věc, a to byl Tvůj vokál. V některých polohách mi přišel dokonce komický, proč ta změna?

Nenazýval bych to změnou, i když určitá odlišnost tam je. Ale také tam jsou elementy Inferna vyznění, jako na všech nahrávkách. Jak jsem řekl, vyústilo to tak, že jsme vše takto zaznamenali z oněch důvodů, na které jsem odpověděl dříve. Podívej, můžeš udělat jakékoli album, s odstupem času ho jakkoli zhodnotit, přehodnotit, vyzdvihnout nebo naopak zavrhnout. Podstatné je, že v čase, kdy ho nahráváš, se snažíš vše udělat, jak uznáš za nejlepší. Pochybuji, že najdeš někoho, kdo nahrává záměrně špatně. Někdy se vše povede více, jindy méně. Já osobně nikdy nesrážím kapelu, pokud vidím zlý koncert, slyším jednu špatnou nahrávku. Důležité je vidět a hodnotit jako celek se vším všudy a ne pouze od alba k albu. Nakonec psát, že dotyční stojí za hovno, raději neposlouchat atd., jak tomu je. Znám XY kapel, co na studiu stojí za hovno a na živo je ta muzika naprosté peklo. Tak o co pak jde, kde je ta kvalita hudby? Ano, pokud beru kvalitu pouze jako zachycení ve studiu, tak ano, ale ne každý to tak bere. Jestli mi rozumíš?

8. Postupem času sis vypiloval svůj vokální projev natolik, že se stal jasným poznávacím znamením Inferna. Budeš se v těchto vyjetých kolejích pohybovat i nadále nebo se chystáš se svým hlasem ještě pracovat?

Uvidíme, pracujeme na novém albu a s největší pravděpodobností vyjde u Agonia records, nahrávat bychom měli na jaře příštího roku a mělo by vyjít na CD/LP.V létě potom poslechneš a uvidíš, nic převratného nechystám, chci, aby ten hlas dotvářel atmosféru nahrávky a měl svojskost a osobitost.

9. Kapela je spolek lidí s vlastními názory a není jednoduché se vždy shodnout na tom jednom, který každý považuje za správný. Jak u vás řešíte neshody? V Infernu je poměrně slušný věkový rozdíl všech členů, neobjevují se vnitřní konflikty?

Ale objevují, každý má své názory. To je pět osob plných emocí, problémů, myšlenek a představ. Je to v pořádku, musíme vždy najít cestu, která bude vyhovovat tak nějak všem, to neplatí jen o nahrávání, ale také o koncertech, stylu, promotion, výběru firem atd… Pokud máš v kapele lidi, kteří jsou schopni se dohodnout, tak to až takový problém není. Aha, pouze snad jeden problém je - a to, že ti mladí nějak více vydrží v pití, ha ha.


10. V průběhu roku od Inferna odešel kytarista Skullthrone, pojily se snad s jeho odchodem i nějaké osobní problémy?

Tuším, že Skullthrone není našim členem už od minulého roku. Odešel vlastně někdy čerstvě po našem evropském tour, asi je to více než rok, teď přesně nevím, to ani není důležité. Myslím, že šlo hlavně o problémy uvnitř kapely, které tady nebudu rozebírat. Každopádně, válečná sekyra je zakopána a tímto mu přejeme hodně hudebních úspěchů, ale i vše nej v osobním životě.

11. Jak se s ostatními členy dělíte o skládání skladeb? Zúčastňují se aktivně i služebně mladší členové Inferna (Pentaroth, Ska-Gul)? Osobně si myslím, že s příchodem Ska-Gula přibylo i trochu více melodiky…

Rozhodně je nás v kapele pět právoplatných členů na stejných postech. Každý má právo přijít a prezentovat se, mít připomínky, debatovat. Prostě naprostá svoboda uvnitř kapely. Někdo toho využívá více, jiný méně. Je pravda, že s příchodem Ska-Gulla se hudba posunula někam jinam. Hlavně to bude znát a slyšet na novém albu. Ono vždy je dobré, když do kapely přijde nová krev, nějak podvědomě tě to vyhecuje na sobě více pracovat. Když ještě vidíš zdatnost a odhodlanost, tak to myslím pomůže a prospěje všem. Muzika se nyní komponuje trochu jinak, přizpůsobuje potřebám a nárokům. Je jiný systém práce, to vše se změnilo s příchodem Ska-Gulla . Když pracuješ dlouho v zaběhnutém stylu a systému, vytvoříš vedle sebe pracovní slepotu. Nyní jsme zase o krok jinde, další rok od alba dál, máme nové poznatky okolo práce na promotion, prostě se učíme a budeme se snažit to zúročit.

12. Není možné si nevšimnout vašeho přátelství s italskou úderkou Tundra. Pojí vás kromě přátelství s nimi ještě něco jiného? Když porovnám hudbu Tundry a Inferna, je to jako „nebe a dudy“, ale i přesto Tě musí něco na hudebním výkladu Italů přitahovat. Ptám se, oč jde? Jak bys ohodnotil jejich hudbu?

Nevím proč to hloupé přirovnání? Pokud je někomu muzika Tundry nepříjemná, ok. Nejlepší bojkot je nezájem, a to ten největší. Nechci tady zastávat své přátele, kterých si vážím (hlavně mám na mysli Pestena), to nemám zapotřebí a oni také ne. Pro mě to je velká, hluboká kapela, z které cítím odhodlanost hrát ve stylu staré black metalové scény. Tu odhodlanost a věrnost starému pojetí black metalového undergroundu, pojetí, kdy muzika byla obraz duše, zlá muzika, nepříjemná do morku kosti, být hlasem temnoty a odporu, zhudebnění nenávisti, uvnitř sebe, jako pěst na tvář boha, proto mám jejich muziku rád, cítím tu nepříjemnost, ten nevkus, chvilkový odpor, chuť někdy muziku vypnout, protože ve mně vyvolá negativní emoce a nasere mě. Je rozdíl hrát stupidní muziku, protože mi to má zručnost nedovolí jinak, ale oni tak hrají, aby tak zněli a navodili ten pocit a myšlenku, jako v počátku staré scény. I když by dokázali hrát jinak a i líbivěji, ale oni tak hrát chtějí, chtějí živit prvopočáteční pojetí black metalu v té nezkažené podobě. Možná by všichni ti zarytí provokatéři, kteří tak hezky okomentovali na Mortemu jejich tvorbu, měli pochopit, proč komponují tak, jak komponují se záměrem. Snad by pro ně bylo vše stravitelnější. Pokud ale hodnotí dotyčný pouze hudbu a ještě je fanouškem modernějšího black metalu s takzvanou dávkou progrese, která mi přijde trendem v dnešní době, nebo jinak snadnějším cílem pro větší firmy a vším s tím spojeným. Nemyslím všechny, je pravděpodobné, že ta muzika nemusí být jeho šálek kávy a tudíž i jeho recenze a názor asi nebude kladný. Na to má samozřejmě právo každý a já ho nikomu neberu, ale je názor a názor. Je třeba rozeznat provokaci a výsměch, což není zrovna fér hra, ještě když druhá strana nemůže nic okomentovat. Neznat kapelu a dát na recenze, nikdy bych se asi s nimi nesetkal a to by mě mrzelo... Nicméně, scéna potřebuje kapely typu Tundra a jim podobné. Třeba už jen proto, aby neumřel ten starý pojem BM a třeba i pro barevnost scény. Nedovedl bych se smířit s myšlenkou, kdyby se všichni snažil dělat všechno po stylu těch všech Keep Of Kalessinů, Satyriconů, komiků Gorgoroth, tady spíše vzpomenu to divadlo, které je tak zábavné, všechno okolo názvu a práv, všech těch „grémistů“ za přínos hudební scéně, ty Hollywood klipy a šaškárny kolem toho. Vidět tu zlou muziku a falešnost některých idiotů zabalenou do skvělých produkcí, pěkných obalů, napózovaných fot, kdy se přijdou fotit snad od snídaně. To dokazuje, jaká falešnost na úkor popularity vládně scéně. Proto si v mých očích Tundra a jim podobné kapely stojí stokrát lépe, a ať se to někomu líbí nebo ne, budou mi blíže. Cením si je za všechny hodnoty a postoje, o kterých jsem mluvil a které mi vadí a vím, že i oni mají v téhle otázce podobný vkus jako já. Tak i proto je mám rád, nemluvě za pomoc při organizacích koncertů v Itálii, kdy ti lidé pracují dva měsíce bez volna, aby mohli dělat black metalové koncerty, kde je vstup zadarmo!!

13. Nejenom s Tundrou, ale i s dalšími spolky jste nahráli spousty split CD. Co pro Tebe tyto desky znamenají a co Vás vede k jejich vzniku? Sám bych split nahrávku považoval za jakousi družbu, či důkaz přátelství.

Nejednalo se tak o split CD, jako o split 7“EP - to jen malá oprava. Samozřejmě split 7“EP je pro nás vždy jakési utvrzení přátelství, vzájemné ukončení dlouhodobější spolupráce, je to i o respektu. Nemyslím, že je to záměr, tak hojně vydávat EPs. Vždy to tak nějak vyústí a já, jakožto milovník asfaltu, nemám žáden problém s vydáním na EP. Aspoň mám větší jistotu, že si to koupí pravděpodobně člověk, který se nás snaží podporovat a je rovněž vinylovým sběratelem, než někdo, kdo by snad měl zájem stahovat muziku z internetu. Je příjemné živit a podporovat to, co máš rád.

14. Před zhruba čtyřmi až pěti roky jste společně s Ulvberthem vytvářeli letáky, které naznačovaly odpor vůči „omladině“ v black metalu. Nemyslím si, že mladá krev v black metalu čeří vodu, neboť nebýt mladých kapel, překračovali bychom jednu lávku stále znova a znova. Jak se na tento fakt díváš s postupem času?

No a já si právě myslím opak. Hlavně poslední vlna fans čeří ony vody undergroundu, samozřejmě neházím všechny do jednoho pytle, ale jak se dnes už po několikáté budu opakovat - každý má na to jiný názor. Jen pro zajímavost, vyber jakoukoli osobu ze starých kapel nebo lidí, kteří jsou nějak zapojeni v procesu a dění undergroundu nebo samotné postarší fans a ukaž, kde kdo něco komentoval, někoho jen tak z dlouhé chvíle hodnotil, jak ten dělá to tak a ne jinak, tím bavil všechny slovním průjmem v knihách návštěv, měl moudrost světa a laciný fenomén prvním rokem studovaných filozofů… Možná snad někde najdeš obranné reakce, i když pochybuji. Když někdy na tohle téma hovořím s někým, kdo je ve scéně dlouho, tak vždy skončíme u toho, že nemusím mít rád Root, „Big Bosse“ a všechny ty staré kapely, ale pro mě i z vlastní zkušenosti vím, kdo začínal řekněme na konci 80. a začátku 90. let, měl vše hodně složité a i přes všechny ty potíže to jsou kapely, jež jsou dodnes na vrcholech a i přes hudební neoblibu např. stále toho Rootu, si u mě zaslouží určitý respekt. Možná, že kdyby si ti všichni, co dnes sedí denně u internetu a jako zábavu mají chození na fóra a vytváření žabomyších válek, zkusili vyřídit něco v těch dobách, kdy skoro vše úspěšně dotáhnuté do konce byl malý zázrak. Jako třeba výměna CD nebo tisk triček. Možná by mluvili jinak. Nelezme nikomu do prdele, ale proč musí každý mít potřebu něco komentovat? “A teď do mě v komentářích, pánové.“ Podívej, například já pokud mohu, tak pomůžu jakékoli české BM kapele, která mě osloví. Samozřejmě pokud je to v mých silách, předám jim kontakty na koncerty venku, snažím se je podporovat, doporučovat, ať scéna roste. Nikdy mi nešlo o hraní si na svém písečku, ale o společnou věc a je mi úplně jedno, jak hrají, jestli je to in nebo out. Pokud jsou to v pohodě kluci, myslím si své a hotovo. Oni i my tvoříme tak, jak nás baví. Mohl bych Ti podat seznam jmen lidí, kteří jsou běžně mezi námi a vedeni jsou jako pol..e info, ale zvysoka na to seru. My prostě s Ulvem udělali letáky. Ne, že bychom nesnášeli mladé kapely a fans, vždyť v této věkové skupině máme spousty přátel, pouze jsme byli znechuceni tím vším, těmi pomluvami, urážkami, lokální nevraživostí, které vznikly z hovna. Tam, kde i Mortem hraje svou úlohu, že vůbec dává k tomuto prostor, což nikomu neprospěje. To, že jsme se rozhodli udělat leták, který možná doslovně nepoukázal na dotyčný problém, jak bylo cíleno. Bylo pouze s nadsázkou řečeno, že nepotřebujeme ty hloupé mladé fans a tu pózu okolo scény. Na druhou stranu je hezké pozorovat, jak blbý kousek papíru rozhýbe a rozčeří vody. Úsměvné, jak ho všichni řešili a přikláněli se na jednu ze dvou stran. My se tím bavili, aneb jak snadno se dá scénou manipulovat. Dokonce pan Morbivod tento text vložil do muziky a vytvořil song. Díky! Je to směšné, čím vším se zabýváme a jaké hlouposti jsme schopni řešit namísto důležitějších věcí. Za vším, co jsem ve scéně udělal, si pevně stojím.


15. Dokázal bys nalézt řešení, které by odstranilo postupné odumírání black metalového kouzla vně republiky? Mám na mysli problém, kdy se kapely zvou navzájem a fans tak vidí navzájem ty stejné kapely pořád dokola, avšak v jiném pořadí a čase. Tímto se přeci sami okrádáme o kvalitní koncerty. Při malé návštěvnosti se pořádající bojí uskutečnit něco většího, v důsledku toho, že se mu náklady nevrátí a skoro jistě prodělá.

Nevím, jestli to je řešení, ale možná cesta by to mohla být. Problém v ČR s BM koncerty je, že jsou velmi často a o naprosto stejných kapelách, tím se vytváří naprostá sterilita. Jsou směšné stále ty stejné koncerty kapel jako Sekhmet, Moravská zima, Bloody Lair, Trollech, kdy se mění pouze datum a města. Lidé nemají chuť stále chodit na to stejné. Natož ještě se někde trmácet vlakem. Pokud pořádající něco organizuje, tak platí pravidlo přirozenosti minimalizovat náklady, maximalizovat výdělek - v našem případě minimalizovat náklady, minimalizovat prodělek. Takže ve výsledku je to mizivá promotion, levný zvukař, zázemí nebo občerstvení, prakticky to, co je v cizině úplně běžné. Žádné extra jednání a ve výsledku nespokojení fans se zvukem, nespokojený pořadatel… Vlastně všichni dokola. Místo pravidelných koncertů menšího ražení bych se prvně snažil vytvořit hlad po BM koncertech, vše se snažil naplánovat a načasovat na ideální datum, kde nebude moc koncertů v okolí. Vyplatí se sledování okolní scény a místo pěti zbytečných koncertů bych udělal jeden. Hlavně o zajímavé kapele, kvalitní promotion. Myslím si, že i když do toho investuji nějaké větší peníze a kapela bude zajímavá, kvalitní výběr klubu s dobrou zvukovou kulisou, myslím, že si lidé přijdou na své nebo se časem naučí chodit a vytvoří podhoubí pro pravidelný a kvalitní zájem. Je to něco jako obchod. Když něco platím, chci vše kvalitní - jak kapely, tak hlavně zvuk, abych z koncertu něco měl, proto tam přece jdu. Myslím, že stavět dnes něco na Skyforger, Neguře a kapelách, co tady hrály snad desetkrát a stále se zvou, nemá cenu. Pokud teď mluvím o zahraničních interpretech, tím netvrdím, že jsou ty kapely špatné, to vůbec. Pouze jsou okoukané. Já kdybych pořádal další ročník Noci plné zla, uvažuji o Nargaroth, Ad Hominem, Satanic Warmaster, kapelách, které jsou skoro za stejné peníze jako mnou vzpomínané. Ale jsou naprosto neokoukané a jejich koncerty jsou metalovým svátkem. Trochu tady platí pravidlo, že pokud nemám na dělání koncertů prostředky, je lépe je nedělat, než uspořádat béčkové záležitosti jen za cenu toho si zahrát live. Kupříkladu, v době, kdy jsme začínali hrát v Srbsku (jakože jsme tam hráli několikrát) mi Milan z The Stone tvrdil, že na jejich koncerty, které pořádají, se sjíždí lidé z celého Srbska a okolních zemí, dokonce až z Makedonie, kdy jedou neskutečné vzdálenosti. Jedou tam, kde si na koncertě nekoupíš pivo, po koncertě hned do pěti minut z klubu a funguje to! Koncerty jsou i o 500 lidech, radost hrát, čím více tam jezdí kapel, vím od něj, že to není až tak růžové, takže je třeba na tom všem tak nějak uvažovat, aby se to nepřestřelilo časem a mohlo by to být lepší.

16. O situaci v black metalové scéně už padlo mnoho otázek, osobně se chci ale zeptat, jak to vidíš Ty, nemyslím však vztahy a problémy mezi kapelami, čistě jenom vývoj hudby a kam myslíš, že dnes směřuje?

Těžko říct, možná že nebudu daleko od pravdy, když povím, že v budoucnu budou muset kapely nabízet velice zajímavou a hlavně hudebně zdatnou nahrávku, instrumentálně zvládnutou, oduševnělou, produkčně na úrovni. To je důsledek velkého množství kapel, kde je stovky klonů něčeho, co už tu bylo. Všichni by chtěli hrát stejně a následovat mistry! Ale to nestačí, protože nač poslouchat kopie, když originál je skvělý? Pokud se někdo bude chtít ztratit a být jedním z mnoha, je vše v pořádku. Jak tak sleduji vývoj fans, jsou stále náročnější, ostatně i doba si žádá víc. Jde to ruku v ruce. Co se žánrů týče, viděl bych to jako mix punku a gotiky. Nevím, každé desetiletí je v kurzu něco jiného. Podobně lze sledovat metalovou scénu zpětně.

17. Inferno určitě přináší kvalitní koncertní podívanou, ale i přesto by mě zajímalo, jak má podle Tebe vypadat opravdové koncertní „zlo“?

To je zajímavá otázka, záleží, co si myslet pod pojmem koncertní zlo? V black metalové scéně je pojem zlo tak běžný a zesměšněný, že snad už ani pětileté dítě nemá strach z této image. Ono pokud umocníš atmosféru koncertu ohněm, zvířecími ostatky, krví, vše může mít dojem zla, ale stále to nemusí být to pravé zlo, spíš pouze jakési divadlo, show a doplnění k produkci. To je více než pravděpodobné. Možná záleží, jak to vše na pódiu pojmeš, pokud vezmeš koncert jako veřejný rituál, opravdovou duchovní rozmluvu a hudbu jako pojítko mezi světy, můžeš spatřit určité střípky. Myslím, že to zlo, o které ti jde, se formuje jinde než na koncertech a ty potřebují více důvodů k vyvolání oněch emocí. BM koncerty jsou více o pivu… haha.

18. Když si vzpomenu na doby před několika roky, kdy jsi po pódiu běhal s obrácenými kříži a porovnám to s dneškem, zajímá mě, kam se ztratily všechny ty nesvaté krucifixy? Antikřesťanství už nezaujímá v Infernu tolik místa jako kdysi. Proč?

Anti křesťanství má stejné, ne-li větší místo ve mně samotném, víc, než kdy jindy. Jen pouze zmizely elementy na koncertech, právě k tomu umocnění, a jsou nahrazeny něčím jiným (naše nová deska bude mít právě velmi anti křesťanské texty).


19. Vím o Tobě, že jsi vášnivým sběratelem vinylových nosičů, v čem vidíš kouzlo těchto nahrávek? Ve spoustě případů bych je označil za méně praktické a jejich dostupnost není zrovna nejlepší. O to však jejich vlastnictví musí více těšit.

Zase tak vášnivý sběratel nejsem, to, co jiní kupují na CD, to já kupuji na LP. Proto mám velkou sbírku LP, tak jak někdo může mít velkou sbírku CD. Spíše bych se nazval milovníkem vinylů. Já si vůbec nemyslím, že dostupnost vinylů je špatná, to vše záleží hlavně na tom, kde muziku kupuješ. Pokud převážně u nás od tuzemských firem, nebo v obchodech, je jasné, že skoro nic neseženeš, neboť tyhle firmy nic moc v distru nemají, pokud vůbec něco. Všude ve světě je normální nakupovat ze všech možných koutů světa, a pokud k tomu ještě používáš internet, jakože skoro všichni nakupují přes net, nevidím nic složitého v sehnání hudby na LP. Jednoduše, vytvoření paypal je otázka pěti minut, přes různé odkazy a vyhledávače nalezneš skoro vše, co potřebuješ, objednáváš a do týdne je to doma. To ti přijde nedostupné? U nás je takový zvyk pohodlnosti, že převážně fans chtějí kupovat vše u nás, tudíž vlastně kupují to, co ta firma nabízí. Na druhou stranu to trochu omezuje výběr, i když ty firmy disponují kvalitním počtem titulů. Např. dnes vyjde objednat něco ze Států levněji, než u nás na dobírku, a to počítám i poštu. Dnes při kurzu koruna versus dolar je to super a podívej, co se dá sehnat ve státech, a co u nás, pokud se bavíme třeba o LP. Takže nejde o nedostupnost, ale pohodlnost něco shánět. Přitom v tom nic není. Nepraktičnost LP... já myslím, že to, jak LP vypadá je hlavně důkaz o tom, jak se o to staráme. Starou knihu plnou mouder nezavrhneš jen proto, že má zežloutlé listy a špatnou vazbu. Já mám doma například LP staré víc jak dvacet pět let, první vydání od různých kapel v tom nejlepším až 100% stavu. Takže i nepraktičnost není na místě. Ano, pokud chceš používat argumenty typu, že LP nemůžeš tak pohodlně poslouchat na různých akcích, oslavách, že nemůžeš LP tak jednoduše formátovat na MP3 a poslouchat všude možně v práci a při jiných aktivitách, já odpovím, že to vše jsou pouhé náhražky poslechu a nejlepší soustředěný poslech je v klidu domova. Pokud budu srovnávat obal, tak mi přijde velikost CD pouze prznění kvality obalu od LP, nehledě na to, kolik muziky vychází jako bonusy, rares na LP navíc. Na LP seženeš to samé co na CD, ne-li více, takže argumenty, že jde převážně o limity, které jsou rychle vyprodány, jsou taky mimo mísu. Myslím, že standard 500 LP vydání u všech těch standardních kapel v BM scéně je naprosto dostačující a u těch profi velkých jsou ty počty kopií rozhodně vyšší a rovněž dostačující. Pokud srovnám výrobu CD a výrobu LP a za kolik se prodává CD a za kolik LP a kolik firmy ze všeho získávají, vyjde mi podpora LP daleko lepší. Pro příklad, 1000 CD s obaly uděláš za 20 000 Kč, 500 LP uděláš za 40 000 Kč. No, a tak si to spočítej. Pokud se bavím o podpoře a snažení se trochu omezit pirátství, vidím v sobě tu vnitřní spokojenost, je LP maximální řešení, když přiznám posedlost a fenomén, trend kopírování, stahování dat na počítač, všechny ty mp3 záležitosti, asi mi LP nemůže vyhovovat. Každý si vybere, co mu pasuje více. Ale tvrdit o LP, to co jsi psal v otázce, je pro mne nesmysl. Snad kromě toho, že jako každého sběratele těší novinka ve sbírce.

20. Trošku intimní otázka, ale přece. Jak se dle Tebe vyvíjí Inferno? Drží si stále svou tvář, avšak již nyní je z vaší hudby cítit určitá progrese. Chystáte novou desku, a tak musíš mít v hlavě určitou představu. Kam chcete s Infernem směřovat nyní?

Podle toho co je prozatím hotové, a hlavně podle způsobu práce a toho co vnitřního ovlivňuje nahrávku, si myslím, že to bude tvrdá porce raw muziky. Hodně rychlá deska, dost odlišná od poslední. Co bude možná zvláštnost, možná se vrátíme ke klávesám, tak jak tomu bylo na prvních dvou demech. Nemysli si ale, že se bude jednat o nějaké atmo. klávesové prvky, to vůbec, spíše něco ve stylu starých Emperor, kde budou úplně ve spodcích dotvářet kulisu ke kytarám. Vše je ještě v přípravách, uvidíme. No, a jakým směrem Inferno směřuje? Nevím, je to těžké popsat, ideální bude počkat si a poslechnout. Podle mě to bude nejlepší deska. Textově bude hodně o smrti, temnotě, antikřestanství, jak říkám, uvidíme.

21. Přiblížil se konec mého rozhovoru a tak nezbývá než poděkovat za možnost jeho uskutečnění. Poslední slova jsou tradičně Tvá…

I já děkuji za prostor ve vašem zinu. Snad jsem Ti poodkryl (a nejen Tobě) to, co bylo nejasné a vše uvedl na pravou míru. Pokud jsem se v rozhovoru někoho dotknul, sorry, ale všechno tak cítím. Válka trvá!