1. Antone, na úvod mi zkus prozradit, co je pravdy na tom, že se máš stěhovat z Ruska do České republiky?

Heh, nic... Kdo ti tuhle informaci dal? :-) Slyšel jsem o České republice a jejích lidech mnoho dobrého. Přinejmenším máme stejné kořeny, ale ne tak docela s lidmi z mého okolí, protože jsme z jižního Uralu, vedle nás je Bashkortostan, Kazachstán, Uzbekistán, takže je to tu hodně mezinárodní a krev smíchaná.

2. Dva lidé nezávisle na sobě mi o tom pověděli, takže jsem chtěl věci uvést na pravou míru nejen pro sebe, ale i pro ně. A možná vědět víc o tvém názoru na ČR.

Em... Moje matka se pokoušela imigrovat do ČR, když jí bylo 18 nebo 19 let. Bohužel ty časy byly v USSR velmi obtěžkány zákony, co se takovýchto věcí týkalo. Musela tu nakonec zůstat. Učila se ale česky a čas od času doma dokonce najdu nějakou knihu :-). Co se mého názoru na ČR týče, ještě jsem u Vás nebyl, ale bylo by dobré mít možnost uskutečnit nějaké koncerty a vidět vaši přírodu i města. Jsem si jistý, že jsou krásné!

3. „Lumikuuro“ bylo přijato velmi kladně v prakticky celém světě. Jak byl tento fakt pro tebe důležitý? Ovlivnilo tě to v nějakém směru? Myslím to tak, jestli tvé sebevědomí stouplo výš než kdy jindy – hlavně během tvoření hudby?

Ano, vím o tom, že bylo dobře přijato. Ale nijak mě to jako muzikanta nezasáhlo, ani co se komponování hudby týče. V době, kdy jsem psal materiál pro druhé album, nebylo „Lumikuuro“ kdovíjak populární. Možná, že tento odlišný styl vznikl z toho, že jsem se stal více otevřeným člověkem a některé věci, které byly předtím zlé, jsou pro mě nyní dobré. Například nástroje, z kterých jsem měl dříve obavy, dnes využívám a znějí skvěle! A jak jsem řekl v několika rozhovorech před tímto, Alexander Borovih opustil Kauan po „Lumikuuro“, takže „Tietäjän Laulu“ je čistě mou prací, mým albem. A to je možná důvod, proč můžeš slyšet tolik odlišností.

4. „Tietäjän Laulu“ přináší mnohem více zajímavých okamžiků než předešlé album. Hlavně ubylo zkreslených kytar a to je pro mě osobně velmi pozitivní změna. Byl bych ale ještě radši, kdybys tenhle element odstranil zcela. Je to myslíš v budoucnu možné? Přemýšlíš o tom čas od času?

Velice těžká otázka! Nekladu si nějaké bariéry, když chci něco někde použít, a je to pro mě dobré, udělám to! Užívám zkreslených kytar ne proto, že znějí tvrdě, ale spíš proto, že dodávají hudbě ten správný odstín, když je to třeba.

5. „Tietäjän Laulu“ má šest skladeb – tři ve finštině, tři v ruštině. Zajímavostí je, že každá ruská má k sobě finský ekvivalent, který je hudebně jinak ztvárněn. Jsou texty vždy stejné? Jaký skrytý význam bychom mohli za tímto tahem hledat?

Ano, texty jsou stejné. A tento fakt, že ses takhle zeptal, mi dokazuje, že sis album stáhl! :-) Kdyby sis ho koupil, viděl bys, že je „Tietäjän Laulu“ plné koncepčnosti. Je to dobrá práce malíře, mě, lidí z labelu… 50% veškeré atmosféry, kterou jsem se pokoušel do alba dostat, je v designu CD. Nabízí tři světy, dvě skladby v každém, jedna v ruštině, druhá ve finštině.
Vlož CD do svého přehrávače, vezmi ho do rukou a začni poslouchat. Tohle je jediná cesta, jak pochopit vše, co jsme do něj vložili.


6. Ano, bez nějaké přetvářky, stáhl jsem ho. Ale hlavním důvodem byla neschopnost labelu, který mi měl poslat CD a po nějakou dobu tak neučinil. A žádný label v ČR ještě nemá „Tietäjän Laulu“ ve své distribuci.

Hm, světová distribuce je někdy mnohem více než ta místní. Label by měl být v otázce kapely zaujatý a mít za ni zodpovědnost. Nyní máme distribuci v Rusku a Finsku, všechny ostatní labely v dalších zemích se k CD dostávají pouze výměnami, a jedná se o více než jedenáct zemí! Takže jsem si velmi jistý, že nějaký český label bude mít brzy k dispozici CD‘s Kauan. Navíc je na našich MySpace stránkách link na oficiální on-line shop, kde si můžeš koupit CD za tu nejnižší cenu, která bude dostupná!

7. Z jakého důvodu užíváš finštinu? Máš nějaké konexe k této zemi tisíce jezer? Texty si překládáš sám nebo se ti o ně někdo stará? Víš jak to myslím; spousta lidí se snaží zpívat různými jazyky jen proto, aby zněli neobvykle, a často dotyčný jazyk przní, jak jen to jde.

Ano, finština je unikátní jazyk. Mám v téhle zemi hodně kontaktů, byli jsme se tam podívat v září a plánujeme další návštěvu na jaro. Ve finále bychom se tam rádi odstěhovali, v Rusku totiž není moc dostatečných možností, jak se prosadit jako hudebník.
Co se přízvuku týče, nemůžu říct, že jsem se o to nezajímal. Samozřejmě si dělám starosti, aby se Finové nesmáli při nějakých slovech, ale je to krásný jazyk a myslím, že zas tak špatně to nedopadlo.

8. Když jsem hledal nějaké informace ohledně Kauan, našel jsem fotografii, která mi silně evokuje Tenhi. Rovněž nelze přehlédnout ani muzikální inspiraci. Je toto čistě náhoda nebo ne? ;-)

Jasně, v každé recenzi a každém rozhovoru je k tomuhle dotaz nebo připomínka. Mám k Tenhi respekt, dělají dobrou hudbu s výtečnou atmosférou.
Prvně ke jménu. Před Kauan jsme měli to samé v ruštině – „Dolgo“. V době, kdy jsme se tak pojmenovali, jsme Tenhi vůbec neznali. Nicméně jsme si poté řekli „Hm, když budeme zpívat ve finštině, možná si můžeme zvolit i takové jméno.“. A tím jménem se stalo „Kauan“.
Co se fotografie týče, nejedná se o nějakou kopii, pouze tu máme krásnou přírodu, tisíce polí, stovky kilometrů plání. V zimě je tu ojedinělá krása, jsme na to hrdí a vždycky pořídíme nějaké fotografie. Kytara na této fotce je symbolem melodie té pláně, na které jsme.

9. První věc, která mě na „Tietäjän Laulu“ překvapila, byl velmi dobře vyvážený zvuk všech nástrojů. Toto je možná to největší pozitivum alba. Speciálně v „Vmesto slez“, která je pro mě nejvíce melancholická a nejsilnější z celého alba. A zvuk právě dělá polovinu výsledku. Je něco, co jsi změnil na svém přístupu k celkovému zvuku?

Heh… Ano, každý se snaží udělat každé album více profesionální ve všech směrech! Nahrál jsem všechny instrumenty a vokál doma v Chelyabinsku, poté jsme dělali mix s Pavlem Peristym, zvukařem z Orelu. Byla to poměrně velká práce… A výsledný zvuk se mi opravdu líbí, celý čas jsem se snažil něco opravit, najít nové zápory nahrávky, ale tohle je velmi typické – toužebně hledat ideál.

10. Bicí jsou také kladnou stránkou alba. Nevím o tom, že by někdo živý album nabubnoval, takže se jedná o automat, že? Jaký druh programu užíváš? Zní dost realisticky.

Nechci dělat nějakou reklamu, takže jméno automatu neřeknu. Ale můžu prozradit, že jsem všechno nahrával skrze mé klávesy. Nemyslím si, že zní kdovíjak realisticky, ale jsou fajn.

11. Na konci některých skladeb je znatelná inklinace ke „kytarovým onaniím“, které jsou zcela jiné, než byla celá předchozí skladba. Není to zbytečný krok k metalovým vodám? Myslím to takto; chceš být zařazován do metalové škatulky, tak jsi zařadil alespoň něco, co by tenhle styl připomínalo… hm?

Mýlíš se. Jak jsem již zmínil, nesnažím se využívat nějaké elementy jen proto, abych byl více metal nebo něco takového. Chtěl jsem je využít, protože dělají tu pravou atmosféru mezi skladbami a umožňují ti lépe rozpoznávat tu další. Odhaduji, že záleží na přání jednotlivých osob ohledně vymazání těchto zkreslených pasáží z hudby Kauan. Dělám, co dělat chci, nic víc… Neberu si od někoho vlivy na doporučení a nechci zařazovat hudbu mermomocí do nějakých kategorií. Prostě se o tohle nestarám. Znám totiž jednotlivce, co dělají skladby tak, že si řeknou „OK, naše skladby jsou blízko pop-rocku, tak sem dáme nějaké to zkreslení, tady budou dva kopáky, vokál, melancholické klávesy… Fajn, teď je to v pořádku!“. Nikdy nebudu tímhle typem člověka, protože takovíto lidé nedělají vlastní hudbu do doby, než pochopí, že nezáleží na tom, v jakém stylu jejich album bude, jak moc musí zpívat a jak velké zkreslení kytar využijí. Jde o to, ukázat co se skrývá za našimi dušemi, uvnitř srdcí. Neklademe si bariéry…

12. Co oceňuji, je to, kolik jsi pozval hostů. Dělají album barevnější, pevnější a zajímavější. Ale hlavně, tvoje kolegyně odvedla skvělou práci na housle (zde se objevil přehmat v překladu, který pochopíte z následující otázky – pozn. Fastred). Miluji tenhle instrument v jakékoli muzice jakéhokoli žánru a pro mě Kauan = housle. Je to skutečně potřebná část Vaší hudby. Nevypusťte je v budoucnu!

Chyba! Jsou to housle :-). Jak jsi řekl, využil jsem hodně hostujících muzikantů, ale Kauan tvoří pouze dvě osoby – já a Lubov Mushnikova. Z tohoto tedy můžeš vyčíst, že se jedná o velkou část Kauan.


13. To byl překlep v překladu, promiň. Můžeme do budoucna očekávat ještě více zajímavých nástrojů než doposud?

Nemůžu přesně říct, jaké instrumenty a kolik využiji na příští nahrávce. Nyní si chci od Kauan dát nějakou tu pauzu a věnovat čas mému projektu Helengard. Vlastně díky němu jsem začal tvořit atmosférickou hudbu. Lidé občas říkají, že to je atmosférický folk metal, proč ne? :-) Helengrad má do této doby samo-vydané jen jedno demo z roku 2005. Mám ale nějaké lepší aranže pro skladby, které byly na demu a nějakých 8-10 nově napsaných. Mám taky jednoho dobrého přítele, který hraje na všechno, co je nějak spojené s dudami (na „Tietäjän Laulu“ hostuje rovněž). Měl by být tedy zodpovědný za všechny folklórní části. Společně tedy uděláme album plné sborů, folk metalových riffů, dud, harf a samozřejmě – ducha uralských plání.

14. Ačkoli mám většinou během poslechu „Tietäjän Laulu“ zamyšlenou náladu, nikdy nedokážu přesně popsat, co cítím. Jaký druh emocí mnou prochází… Je zde nějaké kompaktní téma, které se skrývá v pozadí alba? Nebo více témat?

Jasně, „Tietäjän Laulu“ má pouze jedno téma a tím je cesta. Cesta napříč třemi světy. V prvních momentech alba jsou údery na buben, hlavní instrument šamanů. Otevírá brány do prvního světa a vpouští Vás do něj. Poté z prvního do druhého a z druhého do třetího. Byl to skutečný šaman, kdo tohle nahrával, jsem členem jeho vlastního projektu KAM, kde hrajeme mongolský neo-folk v techno aranžích. Když jsem se ho zeptal, jestli to pro mě udělá, odpověď zněla kladně.

15. Jsi stejný, jako je tvá hudba? Přemýšlivý, plný melancholie, temně romantický…?

Hm… Jak bych sebe jen mohl popsat? Možná je tohle lepší otázka pro mé přátele, rodiče, atd.

16. Máš hodně přátel? ;-)

Těžká otázka, protože znám mnoho lidí, kteří mi pomohou, kdykoli potřebuji a kterým pomohu já, kdykoli oni potřebují. Nemám problém nalézt někoho nebo něco, co chci, obzvláště v Chelyabinsku. Nedělá mi ani potíže cestovat po Rusku a vždy se dočkám v těžších situacích pomoci. Ale „přítel“ je něco mnohem bližšího, proto mohu říci, že mám tak 3-4. Nejsou to pouze lidé, kteří ti pomohou, když o to stojíš, ale přidají k tomu něco navíc – podporu. Dělám to samé i pro ně a jsem šťastný, že mám kolem sebe tak skvělé přátele.

17. Tak, to by bylo vše, co jsem chtěl vědět. Těšíme se na další nahrávky, „Tietäjän Laulu” je skutečně porce výtečné hudby. Ahoj.

Děkuji za tvé otázky! Jen to nejlepší pro tebe i zin!