1. Ahoj, chlapi! Máte za sebou, dle svých slov, jednu z nevyčerpávajících period existence kapely. Pravda, „Urfe“ předcházel vskutku těžký porod. Ale co děláte teď? Snažíte se odpočívat jak to jde anebo už zase kujete nějakou novou zhoubnost?

Ano, „Urfe“ se stal tou nejvyzývavější a nevyčerpávající prací, jakou jsme kdy dělali. Nikdy předtím jsme nevěnovali takovou pozornost tolika drobným kompozičním detailům. Ale byla to příjemná námaha, ne jako traumatizující a úmorné tvoření „Physical Illucinations“, a tak jsme celkem rychle opět ve formě. Nebál bych se nadsadit natolik a říci, že práce na „Urfe“ byla skvělá. Pro nás, jakožto tvůrce, je úžasné oslavovat naše vzory a vyznění, než abychom je pracně vysekávali. Tehdy, když jsme dělali na „Deleted Scenes“, jsme byli poněkud zmožení z naší prvotní hudební fáze, takže „Urfe“ měl v sobě jistý nádech revitalizace a znovuobjevení.

Samozřejmě, že „Urfe“ stále ještě není dopracován; někdy ze začátku roku 2007 jsme ohlásili dva spřízněná alba, která se měla točit okolo jedné, vrstvící se příběhové linky. Toho plánu se stále držíme a nyní skládáme „Tenements“, třetí a závěrečnou část našeho příběhu. Jakmile vyjde, obraz již bude kompletní a mám pocit, že se lidé vrátí k „Urfe“ a dají mu novou šanci.

2. Vidím tedy, že počítáte s vydáním „Tenements“, jakožto pokračování „Urfe“. Máte již nějakou představu, jak by mělo album znít?

Máme plno nápadů a momentálně je prosíváme a objevujeme co by mohlo fungovat a co ne. Měli jsme utříděnou představu, jak by mělo album vypadat ještě dříve, než bylo v plánu „Urfe“. „Tenements“ mělo být přímým následovníkem „Deleted Scenes“ a stále by mohlo určitým způsobem představovat sequel jak „Deleted Scenes“, tak „Urfe“.
Právě existence "Urfe" si to pomáhá uvědomit: „Urfe“ přišlo na svět opravdu náhodou, z nápadu vydat EP, jenž by tvořilo úvod „Tenements“. Koncept a materiál přímo explodoval a nabral vskutku monstrózní formy, což je výtečné. Krom toho, že „Tenements“ bude pokračovat v dějové lince, „Urfe“ zcela jistě silně ovlivní náš momentální proces skládání.

3. Pravděpodobně sis všimnul, že je „Urfe“ právě pod náporem recenzentů celého světa. Je zajímavé, jak se názory liší. Jedna strana album považuje za nudný audiobook, zatímco ta druhá nadšeně glorifikuje, jaký to byl úspěšný krok vpřed. Zajímají tě jejich názory? A jak bys dokázal objektivně ohodnotit „Urfe“ ty?

Ve skutečnosti jsem trochu zaražen prudkým nepřátelstvím, jenž se na nás svalilo s vydáním „Urfe“. Brooke není a říká, že si tyto reakce celkem užívá, i když ho zase zaráží fakt, že takzvaní fandové „The Axis of Perdition“ jsou šokováni a otřeseni krokem, jenž jsme učinili. Zatímco plno lidí se zdá být extrémně spokojeno s touto novou tváří TAOP, nejspíš jsme ztratili přízeň u spousty fanoušků. Upřímně řečeno, nesnažíme se provokovat či popudit lidi proti sobě, klademe však důraz, aby posluchač uznal jádro ne-metalových částí naší hudby.

Vypadá to, že plno fanoušků nebere v potaz fakt, že tvorba dobrého ambientu a industrialu vyžaduje stejné úsilí a námahu jako tvorba metalu. Je to ostuda, ale prvně považujeme za nutné dostát našim tvůrčím instinktům a touhám. Zde není místo pro kompromisy. Slyšel jsem dost lidí říkat, že industrial není hudba a že tyto části nepočítají do hudebního celku. To se mi zdá celkem šílené a totálně zaslepené, když vezmeš v potaz, že industriální hudba má za sebou 60letou historii: od Musique Concrete a Stockhausena, přes Throbbing Gristle po Cold Meat Industry.
Řekl bych, že lidi jsou prostě navyklí na dnes běžné škatulky jako „avantgarde metal“, jenž využívá ne-metalových prvků jako pouhou výplň jinak přímočaré metalové hudby, bez ohledu na nějakou rovnováhu kompozičních technik v metalu.

Rozhodně bych nepovažoval „Urfe“ za audiobook v jakémkoliv smyslu. Les rozvážně sepsal svůj text tak, aby byl co nejpopisnější a dynamický v téměř „ambientním“ smyslu. Frázování je často voleno s ohledem na vlastnosti slabik, tón a rytmus podání… Snažili jsme se, aby se hlas sloučil s ambientem jakožto součást hudby, přidal barvu a texturu, ne aby jen vyčníval na povrchu. Svět, jenž představujeme, je velmi horečnatý a psychedelický, takže chladné vypravěčství by nefungovalo. Toto použití vypravěčství jakožto hudebního nástroje společně s lehce „sjetým“ kontextem vysvětluje, proč jsou Leslieho party občas pohlceny okolními hluky a proč se s postupujícím poslechem lineární struktura postupně vytrácí v nepořádný proud obrazů a scén. Jsme s „Urfe“, jakožto celkem, velmi spokojeni. Maximálně chápeme a oceňujeme, že se jedná o složité a zmatečné album, ale my jej bereme zcela přirozeně.


4. Největším markantem nového alba je zcela určitě účast Leslieho Simpsona, o kterém jsi již mluvil v odpovědi výš. Plánujete jeho účast i na budoucích deskách? Jaká byla spolupráce? Měli jste pro něj nachystané nějaké speciální aklimatizační podmínky? Kupříkladu dvoutýdenní hladovku ve starém, oslizlém sklepu?

Les bude součástí „Tenements“ jakožto představitel Urfeho. Po „Tenements“ nemáme absolutně nic v plánu, snad kromě odpočinku. Les je někdo, koho znám z Middlesbrough už pěkných pár let. Samozřejmě jsem vždy sledoval jeho hereckou kariéru s jistým zájmem, a když jsme se rozhodli nahradit veškeré samply za hraný obsah, stal se právě on prvním logickým bodem našeho zájmu. Strávili jsme pár pozdních večerů u vína a hudby a mluvili jsme jen o tom, jak TAOP pracují. O jaký svět se jedná, o jeho geografii, vnitřních fyzikálních podmínkách, operační logice, jeho smyslu a jak tento svět souvisí s muzikou. Sepsal jsem pro něj poznámky a nechal na něm, aby přišel se svým vlastním pojetím a příběhem. Ani nevím, co přesně jsme čekali, ale když přišel s více-méně připraveným „scénářem“ „Urfe“, tak jsme byli velmi překvapení! Předvedl výtečnou esoteriku a biografickou hloubku a ve spojení s jeho živým a evokativním psaním si myslíme, že jeho práce byla tak skvělá na tolika úrovních, že když jsme začali zhudebňovat jeho vizi, bylo těžké se uvolnit.

Dost lidí silně kritizovalo občasnou hrubost Leslieho jazyka, jako byly kletby, popis nepříjemných a odporných scén a to bylo právě to, s čím Les potrápil jak členy kapely, tak obecenstvo. Urfe, jakožto osobnost, je nakažený, zlomený muž, posedlý pozorováním své vlastní degradace, takže vidí svět v rámci svého otráveného těla. Svět The Axis of Perdition je psycho-reaktivní, dává formu myslím a podvědomím, jenž putují skrze něj. Proto jsou tedy Urfeho zážitky tak hnusné a ponižující. Jsou vyobrazením nečisté mysli. Také jsme byli ovlivněni filmem Videodrome, kde „záporáci“ tvrdí, že používají vulgární a perverzní obrazy, aby v mozku vyprovokovali jisté reakce, jenž jej připraví na smysluplný obsah, skrývající se dále pod povrchem.

5. Myslím si, že nespokojeným posluchačům u „Urfe“ vadil nedostatek metalu. I když mě osobně se metalové prvky na albu velmi líbí, snadno si dokážu představit „Urfe“ i bez nich. Dokázal bys říci, zda do budoucna u TAOP opět přibude metalových partů?

Důležitou věcí, kterou jsme chtěli s „Urfe“ zkusit, bylo najít hranice našeho vyznění, zjistit, jak experimentální a éteričtí si můžeme dovolit být bez toho, abychom ohrozili ducha TAOP, což jsme myslím dokázali. Zároveň je však TAOP ultimátním střetem industrialu a metalu, ačkoli je metal pouhou barvou na industriální paletě, kterou používáme, když uznáme za vhodné. Myslím, že „Urfe“ se oddálilo od metalu na maximální možnou míru, abychom nemuseli uvažovat o změně jména. Také bych neřekl, že by naše poslední alba představovala jakýsi vývoj. Od „Physical Illucinations“ jsme spokojení s naším vyzněním a jednoduše se s každým albem věnujeme jinému aspektu tvorby. Kupříkladu s „Deleted Scenes“ jsme chtěli prozkoumat jakýsi střed, trochu si zaexperimentovat bez použití sypaček a tak, aby bylo vše víceméně fifty-fifty. “Urfe“ se více zaměřuje na ambientní a hovorové prvky našeho kinematického úsilí. Ale i když cítím, že se jako hudebníci a skladatelé vyvíjíme, pořád si myslím, že věci po „Physical illucinations“ jsou vlastně totožné, jen představují jiný pohled na věc. Vybíráme si, jestli budeme skládat s industriálními, či metalovými party, v záležitosti na tom, se kterým aspektem „Světa“ se nám daří komunikovat. Používáme metal jakožto sugestivnější texturu ke komunikaci s výhradně abstraktními aspekty „Světa“, zatímco industriální části inklinují k vyobrazení směsi abstraktních a snáze-představitelných částí obsahu. Tudíž, metal v našich albech není věcí vývoje, záleží čistě na tom, o čem momentálně píšeme. Metal se tedy může každou chvíli vrátit s těžkým důrazem, ale také nemusí.

6. Nejspíš budeš souhlasit, že „Urfe“ nebude mít přílišný ohlas u ne-anglofonních posluchačů. Neuvažovali jste tentokrát o nějakém sugestivnějším podání příběhu či přímo vložení „scénáře“ do bookletu? Na internetu se už šeptá o fanouškovském sepsání namluvených partů a textů. Co ty na to?

Poněkud optimisticky doufám, že i s použitím hlasu jakožto dalšího nástroje, si lze album opravdu vychutnat jako normální porci muziky. Věnovat se více či méně příběhu a nebo jej rovnou ignorovat, ale stále si album užít. Ano, myslím si, že pro naše neanglofonní fanoušky to může být poněkud zavádějící, ale u takového experimentu jsme neměli jinou možnost než použít náš rodný jazyk a slepě doufat, že to lidi budou stíhat. Viděl jsem částečný fanouškovský přepis na internetu a fans už nějakou dobu pitvají „One day you will understand why“ z „Deleted Scenes“. Zatímco však můžu jen obdivovat jejich úsilí a být potěšený (a trochu překvapený) z toho, jak věnují svůj drahocenný čas něčemu takovému, musím říci, že všechny přepisy, které jsem viděl, měly jisté chyby a nemohou být brány za 100% směrodatné.

7. Ještě mě napadlo, příběhu Urfeho by velmi sedělo komiksové zpracování. Myslíš, že by něco takového bylo proveditelné?
Představ si, že by The Axis of Perdition měli neomezený rozpočet a přehršle volného času na tvoření. Dokázal by sis představit, kam až by to mohlo dojít?

Probírali jsme možnost jakéhosi částečného, či kompletního zpracování „Urfe“ do komiksu. Brooke je profesionální malíř, takže by toto záleželo čistě na jeho iniciativě. Zatímco jsem roky snil nad možnostmi TAOP, jako je filmové zpracování, jsem celkem spokojený s hudebním médiem a také musím brát ohled na své hranice kreativnosti. Jeden z důvodu, proč jsme přibrali Leslieho, jakožto „spisovatele“ a herce, byl ten, že prostě nemáme dost zkušeností či dovedností k vytvoření přesvědčivého scénáře a/nebo přednesu. Takže opravdu netuším, jestli bychom byli schopni převést naše nápady na jiné médium.

8. Hudba The Axis of Perdition se nepřestala vyvíjet. S každým novým titulem přicházíte s něčím novým a zajímavým. Uvažovali jste však někdy o nějakém „ohlédnutí“? Třeba EP, které by připomnělo tu šílenou bouři prvního alba a ípíčka. Ale to je asi jen fanouškovské přání, co?

No, nemáme zapotřebí nahrát dvakrát jedno album. Nemělo by to žádný smysl a s každým našim vydáním se rádi nějak předháníme a zkoumáme možnosti různých aspektů našeho vyznění. Avšak, jak jsem řekl dříve, nepohlížíme na naše alba jako na lineární vývoj, i když se pokaždé snažíme technicky zlepšovat a realizovat své nápady co nejjasněji. Pokud v budoucnu budeme cítit, že je záhodno se soustředit na metalové prvky, a to opravdu brutálně, provedeme to bez váhání. Pro mě je stále vrcholnou skladbou TAOP „Heaving Salvation in the Paradise of Rust“, jelikož obsahuje (víceméně) vše. Od děsivého ambientu, přes psychedelický doom, po konečnou chorou sypanici. Všechny tyto kousky mají své místečko, ale jsme velmi opatrní, když jde o to, které, kdy a jak použijeme.

Nikdy bychom nepoužili metal či sypačku jenom proto, abychom je měli ve skladbě, ale taky bychom se na tyto věci nevykašlali z opačného důvodu. Nic není nemožné.


9. Za tvorbou TAOP zcela jistě vězí i různé vlivy. Dokázal bys uvést několik věcí, které kapelu přímo ovlivnily či jsou velmi blízko vašemu konceptu? Při poslechu „Urfe“ jsem si třeba několikrát vzpomněl na mistra Lovecrafta.

Lovecraft nás zcela jistě ovlivnil, i když asi ne tak moc, jak si lidi myslí. Jeho gargantuovský slovník, bohaté vyjadřování a smysl pro místo jsou velkými vlivy. Pro nás je spíše důležitější Ramsey Campbell s jeho evokativními a mrazivými popisy městského rozkladu, trýznivým stylem a psychologickým strachem. Co se týče filmu, každý si všimne vlivu Session9, i když filmové vlivy jsou poslední dobou různorodější, než tomu bývalo kdysi; více se inspirujeme hrůzami z vnějšku, probíráme se více na drobnějších technikách. David Lynch vždy bude guru. Mluvím teď hlavně za sebe. Les s sebou přinesl svůj vlastní pytel zájmů a encyklopedických znalostí, jak už hudební, tak filmové či literární esoteriky. Dal mi najevo, že není extra nadšený z Davida Lynche nebo Silent Hillu. Naše inspirace Silent Hillem kdysi znamenala mnoho, ale v posledních letech se od ní vzdalujeme. Vrcholem toho byl rok 2003, kdy jsme sjížděli druhý i třetí díl a pomalu se blížil čtvrtý. Od té doby, i když pro nás bude vždy důležitý, jsme dospěli a změnili se. Takže, i když pro něj máme pořád slabost, není už tolik otrocká jako kdysi.

Hudebně bych toho mohl jmenovat spousty, i když asi ne tolik metalu: Tom Waits, Scott Walker, Swans, Ulver, David Bowie, Nick Cave, Throbbing Gristle, Godflesh, Esoteric, hromady a hromady death industrialu, dark ambientu a elektroniky. Také jsme se lehce inspirovali skladateli jako Penderecki, Mark Anthony Turnage, Stockhausen, Arthur Honegger. Vliv Emperor na metalových partech je asi dost jasný a zatímco bych další jmenované nepovažoval za vlivy, ale spíše za vrstevníky, kapely jako Blut aus Nord, Deathspell Omega, Gnaw Their Tongues nás alespoň povzbudily ve tvorbě našeho vlastního způsobu disonance a svého místečka, kde snad zapadneme s těmito vynikajícími jmény a nebudeme připadat příliš nepatřičně.

10. Už v minulém rozhovoru jsem se vás ptal na vaše nekonečné zástupy bočních projektů. Hesper Payne jsou poslední dobou vcelku aktivní, Mine[thorn] mají s novou deskou pomalu větší zpoždění než měli TAOP s „Urfe“. Také už se těšíme na dlouhohrající album Phaleg. Je toho prostě moc. Mohl bys vytasit několik novinek ohledně projektů členů The Axis…? Kdyby sis vzpomněl i na další kapely „Urban Desolation Collective“, byl bych rád.

No…
Hesper Payne uveřejnili ke stáhnutí své nové EP „Titans of the Northseas“. Jedná se o směs progresivního deathu, doomu a psychedelie a během příštích několika měsíců jim vyjde splitko s Halo of the Sun. Brookovy sólovky Irradiant (prachmatické kombo bicích a basy ovlivněné kupříkladu Swans) a Monument (melancholický industrial metal) mají také své tituly volně ke stažení. Mine[thorn] (drtivý metal alá Red harvest, Godflesh, Strapping Young Lad) konečně vydají svůj debut 20. března skrze Code666.

Co se týče mě, právě cpu debutní album Phaleg (Disharmonický BM/DM projekt předcházející TAOP, s celkem old-school přístupem) labelům a doufám, že jeden z nich po něm sáhne. To samé platí pro atmosférický black metalový projekt s členy Woodensthrone/That Hideous Strength, na kterém už dělám dobré tři roky. V tom málu, co mi z volného času zbývá, se snažím dát dohromady čistě elektronickou muziku, kterou představím, jak bude vhodný čas. Pulsefear se momentálně nechystají k ničemu, ale neříkám, že není možné, že se jednou sebereme a půjdeme něco nahrát, jak nás napadne. Taky bychom si rádi s Pulsefear zahráli živě, ale na tom pořád pracujeme.
Kromě těchto zmiňovaných, Halo of the Sun je stále aktivní, stejně jako Kult of Eihort. Oba projekty potichu pracují na nových věcech (podle svého tempa samozřejmě) a myslím, že by jejich stará dema měla někdy vyjít jako split album. Brooke pro ně právě dodělal artwork, takže to je jen otázka času.

Minethorn http://www.myspace.com/minethorn
Irradiant http://www.myspace.com/agiftfromtheheart
Hesper Payne http://www.myspace.com/hesperpayne
Monument http://www.myspace.com/monumentterminal
Halo Of The Sun / The Kult Of Eihort http://www.myspace.com/haloofthesunuk
Pulsefear http://www.myspace.com/pulsefear
Phaleg http://www.myspace.com/abjectionanddenial
Aureolis http://www.myspace.com/weareaureolis

11. Nebudu to přehánět s otázkami, snad jsem si vzpomněl na vše důležité. Díky moc za rozhovor, mějte se jak nejlépe dovedete a připravte nám další porci pořádného hororu! Máš-li ještě něco na srdci, můžeš se nyní vypsat. Pozdravujte pana Urfeho! :)

When you’re out, we’re in.