Je vždy dost ošemetné recenzovat kult, jakým BEHERIT bezesporu jsou. Pokud se podobně zásadní kapela pokusí změnit směr, je sepsuta až hanba, vydá-li stejnou sračku jako za posledních X let, jsou přehlíženy chyby a výsledek je glorifikován až k horoucímu peklu. V téhle recenzi budu určitě hnusný, zlý a vyseru se na fakt, že za skladby z „Oath of Black Blood“ bych Nuclear Alkoholocaustovi lízal koule.Hned při prvním poslechu mě napadla myšlenka: „Do jaké míry je návrat BEHERIT myšlen vážně?“ „Engram“ zcela jasně ukazuje směrem k první třetině 90tých let. Sázka na minimalismus a opakující se motivy je zřejmá. Trošičku mě překvapila občasná snaha o mírný experiment. Není tedy „Engram“ jen laciný trik, jak si za pomocí vzrůstající proláklosti black metalu zarobit na pár flašek? Holocaustovi muselo být jasné, co asi nová deska udělá (hned první týden se ve Finsku vyšplhala na desátou příčku v prodejnosti). Nevýrazné vyznění a dvoustránkový booklet mi říkají cosi o nízkých nákladech a velkém zisku, ale nechme nehezkých konspiračních teorií.
Možná na tom něco bude, připadá mi totiž, že staré kamarády u piva napadlo si zopakovat staré časy. Nahrávce na jednu stranu chybí mladické nadšení a zápal, na straně druhé však přibyl nadhled starších matadorů.
„Engram“ v žádném případě nezvládlo evokovat rituální a zahnilou atmosféru minulosti. Snad s výjimkou „Destroyer of Thousands Worlds“ je (možná i cílená) repetetivnost nezáživná a zbytečná. Na druhou stranu je „Engram“ dosti old-school, i když ne tak, jak bylo očekáváno. Zmíněný nadhled přináší nejzajímavější momenty desky. Občas za poslech určitě zbystříte pozornost nad několika zajímavými a nečekanými prvky. Mohlo by jich však být více. Spoustu klávesových partů či změn vyšumí do prázdna.
I přes velký počet záporů se nedá o desce říct, zda je dobrá či špatná. Zbytečná nebo žádaná. O „Engram“ se určitě dá (musí) velmi obsáhle diskutovat, polemizovat. Je strašně jednoduché ji strhat nebo chválit. Záměrně píšu bodavým jazykem, a určitě to vypadá, že mě „Engram“ vůbec nebaví. Tentokrát však chci, abych nerecenzoval já, ale Vy, čtenáři. Doufám, že jsem některé z vás dobře popíchnul a pod recenzí se rozjede silná diskuze!
