Od prachmatismu ke skartokracii.„Uctívejte disciplínu Splínu!“
Každý posluchač má právo na svůj názor a každý hudební publicista ho může zkreslit. Rozhodl jsem se tedy příliš se nenimrat v minulosti a nebudu tedy rozhodně srovnávat s minulými nahrávkami. UMBRTKA je sám o sobě takovým fenoménem, který si to vlastně ani nezaslouží a rozhodl-li se demontovat lidstvo včetně sebe sama, učiní tak úplně a beze zbytku, čímž v podstatě rozemele úvodní odstavec recenze na padrť, protože posluchači budou demontováni rovněž.
Epické dílo „Úplná demontáž lidstva“ si jde svou cestou špíny od začátku do konce. Z hudebního hlediska se nejedná o nic extrémně převratného, jen obyčejný extrémní black metal. Texty jsou pak samostatnou kapitolou a v podstatě se jedná o umně zpracovanou, světe div se šedou poesii, v níž se objevuje mnoho postav, postaviček a odkazů na překrásná plzeňská zákoutí. Jestli tomu tak není, pak mě prosím někdo opravte. Vlastně bych se mohl poopravit sám, není tak úplně pravdou, že by šlo o zcela obyčejný black metal, tomu totiž něco přebývá. V určitých chvílích se objevuje poněkud industriální vyznění „Stroje zůstanou“, jindy zase tóny vyluzované saxofonem. Přesně taková je třeba „Šedá v úle“, velmi pozitivní skladbička se zajímavou kombinací sága a basy. Můžu si k tomu přidat velmi pěkný text a začínám přemýšlet o tom, proč by vlastně včely nemohly opylovat vepře, že. Koneckonců je to tak jednoduché. Proč vlastně zmiňuji tuhle skladbu? Mně prostě to užití saxofonu poměrně dost baví a basová kytara je to, co se jeví nejlepší na celé desce, ať už se pohybuje v rovině relativně klidnějších vod, např. v „Přátelích“, nebo podkresluje destruktivní zběsilé jízdy typu „Umbrtka Kat“, kde se věší hříšníci na troleje. Ti, kdož zhřešili proti Umbrtkově kultu, zemřou a na nás ostatní čeká, no jistě „Je to úplné a týká se to Lidstva. Copa to je?“ Nadešla pauza na „Salám Dobyvatel“, patnáctiminutový opus, jakýsi stěžeň celého alba. A hlavně zdroj čtvrthodinové zábavy. Ačkoliv jde o blitku masa a hnusu, ano, týká se to lidstva, takže krásné to být nemůže, se u toho ovšem opravdu nelze unudit k smrti. Skladba je totiž vystavená jako samostatný epický celek, kde jsou celkem slušně separovány jakési mikropísně a hodně mě baví malé hudební odkazy na některé staré legendární kapely a v neposlední řadě také propojení umělé autorské šedé poesie s lidovou slovesností. Vskutku téměř geniální. Jeden by si řekl, že rozemletím do salámu by mohla demontáž docela dobře skončit. Jenže to by to nesměl řídit UMBRTKA osobně. Naplánoval to všechno zázračně dopředu, včetně své reinkarnace do změněného systému – Skartokracie a proto přichází skrze odpadky jako „Dítě z popelnice“, a už teď musí být každému definitivně jasné, že jeho kroky budou opět následovat zástupy Úderníků „Pod vlajkou dýmu“ a u vědomí toho, že „Stroje zůstanou“, když už jsi to napsal v jednom textu. :)
Chápat činnost Umbrtkovy legie lze několikerým způsobem a každý posluchač má právo na svůj názor. A tak si v tom někdo může najít aspekty filozofické, duchovní, či politické. Jiný si řekne, že je to naprostá blbost. Třetí si zase může myslet, že pánové střílejí sami do sebe a do řad black metalistů. Jistě, i takhle by to mohlo být. Oddělit muziku od textů ale v případě UMBRTKY nelze a pravdou zůstává, že já se u toho skvostně bavím. A pravdou taky zůstane, že ať je to jak chce, hudebně se jedná o vydařený počin.
Citát dne: „Podívejte se, i já bych si přál tak jako příjemnou budoucnost, kdy se z metalových holek stanou metalové babičky. Budou vyšívat loga Darkthrone a Master’s Hammer do svetrů vnoučatům. Našim vnoučatům… A mladí uvidí nová black metalová loga v korunách mlčenlivých stromů, což je poňoukne k založení nových black metalových kapel a budou vznikat další a další kvalitní dema a alba a jejich booklety budou krásné jako podzimní listí v zimě. No ano, i já bych si přál takový vývoj situace. Ale tak to prostě NEBUDE.“ /UMBRTKA/
K recenzi poskytl: Metal Swamp
