Celé tři roky trvalo finské dvojici JÄÄPORTIT, než si pro posluchače připravila zbrusu nové CD - od roku 1999 v pořadí již třetí. Všechny tři počiny, „Uumenissa“, „Avarrus“ a Voimasuo“, nespojuje jen jednoslovný název ve finštině, ale i malby. Všechny má na starost Mindy M. Heinonen, tedy členka kapely. A je vidět, že má svůj neopakovatelný charakteristický styl, neboť vtiskla JÄÄPORTIT určitý druh svojskosti a také autentičnosti.

Hudebně je JÄÄPORTIT velice zajímavý a rozličný, „Voimasuo“ však zachází oproti ostatním albům ještě dál. Tuomas začal poměrně dost experimentovat a zkoušet zakomponování zkreslených kytar i hlubokých basových linek do ambientního standardu. Rázem se tedy dostáváme z „pouhé“ ambientně atmosférické hudby někam až k hranicím post-rocku, pokud budu hodně přehánět. Ačkoli je většina skladeb instrumentálních, lze zaslechnout i hlas Mindy, která hudbu čas od času obohatí stejně dobře jako trefně zakomponované housle. Ono celkově jsou housle nástroj, které dělají z jakékoli hudby něco nadpozemského a neuvěřitelně harmonického, ale jejich využití musí být perfektně sladěno s okolními zvuky, ruchy a nástroji. V tomto směru tedy pro JÄÄPORTIT jednoznačný palec nahoru. Ačkoli se během skladeb vystřídá pravidelně až neobvykle moc motivů, stále si „Voiumasuo“ drží určitou specifickou náladu nejen jako celek, ale i jednotlivé kompozice. Takže zatímco se jednu chvíli ocitáte ve víru tichého a pokorného ambientu, v další skladbě před vámi „vybouchne“ atmosférická hra, kde prim nehrají ambientní složky, ale různé pokusy s kytarou, pochody bicích atd. Jindy se dostane zase mixu obou tváří JÄÄPORTIT. Ať však budete poslouchat jakoukoli část alba, pořád bude atmosféra něčím povědomá a přitažlivá. Ano, i s mnoha pokusy se dá vytvořit ucelená hudba.


Nutno podotknout, že vše není tak ideální, jak se mohlo z předchozího odstavce zdát. Ony experimenty si někdy šlapou samy na paty a je vidět, že Tuomas možná chtěl víc, než by bylo možno pojmout. Nemohu soudit objektivně, jestli se jedná i o problém alb předešlých, protože jsem obě neslyšel, ale cítím z JÄÄPORTIT veliký talent, který ale zatím není rozvinut plně ve všech rovinách. Tak i tak bych ale „Voiumasuo“ jen doporučil, protože nejen, že podobnou hudbu ve stáji českého labelu nenajdete, ale i co se světového měřítka týče, mnohou JÄÄPORTIT směle bojovat o své postavení pod sluncem. Nedostane se vám ničeho, z čeho mrazí nebo přechází mysl, ale je to vskutku příjemné a silné album.

K recenzi poskytl: Epidemie Records