Po delší době se mi zas do rukou dostala deska, z níž vyzařuje industrial stejně jako radioaktivita ze štěpeného uranu. Italská dvojice MB a D666, jež se schovává za mírně povznesený název ELITARIA, letos vydala vlastním nákladem EP „Tyrannize“. Jak se o nich můžete dozvědět, kapela nehraje pro peníze či slávu. Respektive přímo pohrdá těmi, kteří tak činí. Heslo „Go to work, CUNTS!“ je, myslím si, dost výstižné. Máme zde tedy co dočinění s ryze industriálním UGBM třetího milénia. Promo sice obsahuje pět skladeb, ale první a poslední z nich mají pouze funkci intra a outra. I tak vás však zasvětím do děje desky, která věřím, že bude pro několik jedinců velmi zajímavým materiálem. Na počátku stojíme před jakousi bizarní sonickou bouří v poušti jedenadvacátého století. Ta je počátkem agresivního kvanta klasických elektronických rytmů uměle znějícího automatu a masivních kytarových ploch s občasnou melodickou linkou. Vše jest prošpikováno apokalyptickou atmosférou, na což jsme v industrialu zvyklí, a řadou (pa)zvuků pro obohacení jednotlivých dějových zvratů v určitých skladbách. Hudba je samozřejmě doprovázena několika typy vokálu. Nejčastěji skřehotavým, avšak některé pasáže jsou vedeny vážným monologem, či kyberneticky znetvořeným projevem. Texty pojednávají převážně o poklesu společnosti ve stínu post-atomové budoucnosti a útěku z bídy reálného života. Outro „Armageddon Comes“ vám o tom dá perfektní audio představu.
Jelikož ELITARIA nespadá pod žádný label, veškerou tvorbu si lze poslechnout na jejich „Official Download Dome“, kde najdete obě dema i EP. Alespoň si můžete udělat názorný obrázek nejen o „Tyrannize“, ale i o předchozích počinech a vývoji. Po čtyřech letech existence bych sice čekal více než pouho pouhé kratičké EP, ale naštěstí má kapela nakročeno příjemným směrem, s muzikou, která krom toho, že nepostrádá kvalitní momenty, má takříkajíc i svůj vlastní ksicht. Pokud bych měl z EP vyzdvihnout jednu skladbu, bude to bezesporu čtvrtá „Randevous In Extinction“, jež naprosto drtí svými kytarovými postupy, přísným automatem a výborným drivem od začátku do konce.
Protože nemám ve zvyku hodnotit neřadové počiny, tak ani tentokrát nedostanete sumarizaci v podobě jednoho čísla. EP se zajisté může řadit k lepšímu průměru, jenž má, jak už jsem zmínil, nakročeno dobrou cestou. Takže doufejme, aby tihle nekomerční pohrdači časem vydali i něco dalšího než jen krátké EP. Rozhodně si je budu hlídat.
