1. Vítejte zpět mezi „živými“. Co stojí za znovuzrozením AUTUMNBLAZE? Chyběla vám společná kooperace, či kapela jako samotná? Nebo se ve vás nakupily nápady a věděli jste, že by byla škoda je nezaznamenat?
Nic z toho, co jsi zmínil. Spojilo nás jediné slovo, a tím je přátelství. Přátelství mezi mnou a Arisjelem bylo narušeno na mnoho let kvůli osobním záležitostem. Nicméně jsme jednoho dne poznali, že naše přátelství je silnější než bolest minulosti. To byl bod, kdy se vše otočilo. Nakonec jsem zpozoroval, že skuteční AUTUMNBLAZE se skládají pouze z Arisjela a mě, není nikdo další v tomto magickém kruhu. Hudba a texty přišly později.
2. Hm, to vypadá, že přátelství pro vás znamená skutečně hodně. Mám pravdu? Ale je samozřejmě pravdou, že skutečné přátelství je to jediné, co nás přežije…
Jestliže všichni naši přátele zemřou dříve než my, pak může přátelství znamenat velkou tragédii našich životů. Nezbývá než doufat, že nezemřeme osamělí.
3. Řekl bys tedy, že se jedná o regulérní oživení kapely nebo jste natočili album a nad další budoucností momentálně nepřemýšlíte?
Mohu to nazvat comebackem pravé sestavy AUTUMNBLAZE. Jsem si jistý, že nahrajeme více než jedno album. Dokonce jsme se již bavili o konceptu další nahrávky. Nějakou chvíli to zabere, ale s jistě se vrátíme.
4. Od roku 1995, kdy jste AUTUMNBLAZE založili, uplynulo 14 let, což není zrovna málo. Za tu dobu jste docela zásadně změnili styl, kterým se prezentujete hudebně, ale i lidsky. Jak to vidíš ty?
Mohu samozřejmě mluvit jen za sebe, ale myslím, že jsem se jako člověk opravdu vyvinul. Uvnitř srdce jsem pořád stejný, bojující za něco, co nemohu slovy přesně popsat. S AUTUMNBLAZE jsem v minulosti hodně experimentoval, ale nyní to vypadá, že se kruh uzavřel a já našel klid. Pochopil jsem, že AUTUMNBLAZE je metalová kapela s několika podivnými vlivy, ne alternativní skupina.
5. Z toho, co jsem od vás doposud slyšel, na mě „Perdition Diaries“ působí asi nejrozmanitěji. Četl jsem různé definice hudby AUTUMNBLAZE, přičemž by nebylo vůbec těžké se v nich ztratit. Na jednu stranu jsou na albu tvrdší kompozice – například „Neugeburt“, ale i velmi jemné – například „Ways“. V čem vidíš příčinu tohoto stylového rozpětí? Kromě toho, že jste se vyvinuli jako lidé atd.
To je naprosto jednoduché. Arisjel napsal všechny texty a já později přidal hudbu. Snažil jsem se o to, aby hudba muzikálně následovala texty, což je také jeden z důvodů, proč má ”Perdition Diaries”tolik rozličných vyznění. Dalším důvodem je, že jsme chtěli být jiní, ne dát posluchačům album, které je celé ve stejném stylu.
6. Neobjevil jsi na sobě nějaký „defekt“, kdy jsi do AUTUMNBLAZE zkoušel přenést nějaké prvky, které jsi objevil a používal v Sidewaytown?
Ne, nikdy. Samozřejmě mám svůj specifický styl v psaní harmonií a melodií, ale Sidewaytown je velice odlišný od AUTUMNBLAZE, takže není možné nalézt žádné hmatatelné podobnosti.
7. Myslíš, že je pro posluchače jednodušší, když má album pevně danou strukturu nebo ho může všelijak překvapit? Nebojíš se, že někoho „Perdition Diaries“ zaskočí?
Ne, nemám obavy. Někteří lidé budou možná album nenávidět (odsuzovat), ale to není náš problém. Napsali jsme „Perdition Diaries“ pro sebe a pro lidi, kteří dokážou nahlédnout hlouběji do našeho vesmíru. Možná bychom udělali větší pokrok v kariéře, kdybychom nahrávali uspořádanější alba, ale nejsme AC/DC nebo Motörhead. Jsme nožem ve vašich ranách.
8. Jestliže tedy nejste AC DC nebo Motörhead :), zkus mi říci, jaké kapely tě inspirovaly napříč muzikálními léty?
Své hudební kořeny máme v raných devadesátých letech u kapel jako jsou Paradise Lost, Katatonia, Dissection, Anathema, My Dying Bride, Dark Tranquility, At the Gates, In Flames, Desultory, Edge of Sanity a tak dále. Ale patří sem i nemetalové kapely jako The Cure, A-Ha, This Empty Flow.
9. Lze hledat uvnitř „Perdition Diaries“ nějakou společnou myšlenku? Nebavme se nutně o nějaké koncepčnosti, ale spíše pocity, myšlenky, různé spojitosti, které posluchač nemůže na první poslech/pohled najít.
Koncept existuje. Jak jsem nastínil výše, Arisjel napsal texty a mohu tedy říci, že „Perdition Diaries“ je velmi osobní album, v první řadě pojednávající o ztrátě, povznesenosti, smrti, lásce, přátelství, rodině, vzniku, naději. Můžeme to nazvat očistou. Jako posluchač bys tedy měl zjistit, co pro tebe samotného naše texty znamenají. To je velmi důležité.
10. Ano, to je to, na co jsem narážel. Nicméně, co bys ještě pověděl o artworku alba? Kdo je jeho tvůrce? Je nějak spjato s „příběhem“ alba?
Artwork jsem dělal sám. Protože jsem grafik, je mou „povinností“, abych se o tyto věci postaral. Není nějak přímo propojen s příběhem, ale symbolicky samozřejmě ano.
11. Vkládali jste někdy do AUTUMNBLAZE i osobní prožitky nebo je pro vás hudba pouze prostředkem k přenesení námětů, co máte v hlavě?
Hudba zkrátka vyplyne z mé mysli. Ale uvnitř sebe mám tolik různých zkušeností, že skutečně nemůžu říci, která za tento druh hudby může. Je to podvědomý proces a já jen zkouším dát skladbám volný průběh.
12. To je z mé strany zcela vše. Díky za Tvůj čas a všechno nejlepší s AUTUMNBLAZE v budoucnosti.
Dík moc za příjemný rozhovor. Kupte si naše album a nezapomeňte jedno pořídit i pro nejlepšího přítele.



