Boční projekty členů známých kapel jsou často velmi vyhledávaným artiklem. Zvláště tehdy, pokud se jedná o jakkoli hudebně originálu odlišné těleso. V našich krajích to není až tak obvyklé, nicméně čas od času se takovýto boční projekt najít dá. Abych byl přesnější – řeč je o kapele CRUADALACH (nejedná se ani tak o boční projekt, jako o primární kapelu všech členů), kterou založili (ex)členové SSOGE a Return to Innocence. Na post zpěváka si pak přizvali Radalfa (ex-Nemesis, ex-Hyperboean Desire), což byl hlavní důvod pro to, abych se na plzeňskou zastávku miniturné zašel podívat.
V klubu Pod Lampou byl začátek plánovaný na sedmou večerní, nicméně díky velice skromné návštěvnosti v této hodině byl start první kapely odsunut až bezmála na půl devátou. Nepříliš oblíbenou roli první kapely měli na svých bedrech místní metalisté MORTAL DESTINY. Ti jsou známí především fůzí prvků snad všech metalových substylů – není proto možné je jakýmkoli způsobem zaškatulkovat. Z hlediska textové náplně se však pohybují v rovinách pohanství, tudíž kapela do večerní sestavy skvěle zapadla. Osobně jsem MORTAL DESTINY slyšel pouze v loňském roce na Phantoms of Pilsen, kde celkem příjemně překvapili, avšak zbylá sestava akce byla natolik silná, že jsem jim přílišnou pozornost nevěnoval. Pod Lampou ale vystouplili již bez zpěvačky Ilony (její party přebral Pavel – pozn. AG). A jedině dobře, jelikož mi její vokální projev příliš neseděl. MORTAL DESTINY tedy předvedli na první kapelu velice zdařilý set plný melodických i úderných linek, který mě opět velice mile překvapil.
CREED OF LIFE hned od prvních tónů aspirovali na nejhorší kapelu večera. Velice průměrný „gothic metal“ se storát vyvařenými a naprosto otravnými kytarovými linkami mě nikdy nebavil a ani po tomto seznámení jistě dále bavit nebude. Pokud k tomu připočtu stejně tak nesnesitelný ženský vokál, který sice nebyl kdovíjak falešný, ale uši trhal zdatně, nepřiměli mě CREED OF LIFE ani k tomu, abych si od stolu s pitím stoupl pod pódium. Nic proti téhle pražské kapele, ale díky – ne.
To, kvůli čemu jsem na koncert vlastně dorazil - CRUADALACH - mělo být odstartováno. Od regulérně prvního koncertu v kratičké historii kapely mohl posluchač čekat ledacos. A to i přes to, že kapelu tvořila parta kvalitních a léty prověřených hudebníků. Ale jak známo „nikdy neříkej nikdy“. A tak jsem byl schopen bez jakýchkoli očekávání (o to více jsem byl zvědavý) přijmout kapelu tak, jak se sama chtěla prezentovat. Po necelé hodince vystoupení jsem si upřímně oddechl, když se definitivně ukázalo, že CRUADALACH jsou jasným příslibem do budoucna. Pokud bych měl popsat to, co kapela na pódiu představuje, musel bych chtě-nechtě sáhnout k oficiálnímu prohlášení na letáku. Je totiž více než trefné. Tak tedy - „CRUADALACH představuje fúzi silného hymnického metalu a nástrojů jako jsou dudy nebo šalmaje s odkazem na příběhy dávných časů.“ A přesně tak to onen večer vypadalo. Agresivní, silné a místy sekané kytarové riffy doplňovaly hru lidových nástrojů. Už tak hodně osobitý rukopis (ne aby vás napadlo přirovnání k tuně folk metalových odrhovaček) doplnila dojice čistých můžských vokálů a výsledek byl jakýmsi mixem atmosféry SSOGE a rychlého, šlapavého metalu. Dokázat to ocenila i zhruba padesátka diváků, která si hned po prvním kontaktu s CRUADALACH vykřičela přídavek. Z celého vystoupení mě mrzelo snad jen to, že oba vokalisté měli velice podobné odstíny hlasu. Potkal jsem se i s názory, že byli hodně falešní, ale mým uším se to nezdálo. A jelikož nebyl zvuk příliš „košér“, tak si budeme muset na odpodstatněná kritická slova ještě nějakou dobu počkat.
Hlavní hvězdou večera byli osobití doom metalisté DISSOLVING OF PRODIGY. Nejsem s tvorbou této kapely příliš seznámen, ani kdovíjakým odborníkem na doom metal bych se nenazýval. Nicméně teskné a pomalé melodie těchto Moravanů doplněné střídmou flétnou se mi líbili. Afmosféra z vystoupení přímo čišela. Lidí pod pódiem sice znatelně ubylo, ale i tak byla odezva velice příjemná a tknoucí skladby se táhly nevelkým sálem. Bohužel veliké zpoždění udělalo své, a tak jsme nemohli zůstat až do konce koncertu. Ale i tak jsem pevně přesvědčen, že DISSOLVING OF PRODIGY byli vrcholem celého večera nejen papírově, ale i reálně.
Ve výsledku se jedalo o velice příjemně strávený páteční večer ve společnosti kvalitní studiové produkce – alespoň ze 3/4.
