1. Od vydání "And We Wept the Black Ocean Withinu" uplynulo relativně málo času, předpokládám, že jste tedy začali pracovat na další desce hned po vydání debutu. Kromě toho ještě vzniklo EP spolu s Nadjou, do toho koncertování v USA i po Evropě... Jaké jsou vaše plány na příští roky? Plánujete zvolnit tempo od skládání a jen koncertovat, nebo už se rýsuje další materiál?
Příští rok se vrátíme do Evropy, ale také odjedeme turné po Spojených státech. Tento týden začínáme se skládáním třetího alba a máme v plánu nahrávat na přelomu léta/podzimu.
2. "Forgive Us Our Trespasses" nezní tak "těžkotonážně", jako jeho předchůdce, díky zvýrazněnému vokálu působí spíš hodně naléhavě. Zamýšleli jste to od začátku, posunout vokál více do popředí?
Vokály na prvním albu byly víceméně dodatečným nápadem. Upřímně jsem vůbec netušil, co mohu vokálně dokázat. Některé klíčové momenty té nahrávky, společně se splitem s Nadja, mi ohromně pomohly najít svůj hlas. Poté bylo zřejmé, že chci zkusit na další desce přenést vokály více do popředí. Hádám, že časem zastanou mnohem centrálnější roli ve vyznění kapely a snad se na poli mužského/ženského hlasu více rozšíří.
3. Pro mě osobně jde o jednu z nejlepších nahrávek roku 2009, vystupující mezi ostatními nejen v rámci stylově příbuzných kapel. Oproti debutu mi skladby připadají více kompaktní, skoro až hitové, jako byste se trochu odklonili od koncepčního stylu hraní...
Díky moc. Úmyslně jsem přestal poslouchat všechny žánrově spřízněné kapely. Ne že bych je snad příliš poslouchal, ale cítil jsem, že to je zásadní pro náš osobní vývoj. Chtěli jsme jakoby věci obnažit, udělat kratší skladby více zničující a ty delší introspektivnější a hloubavější. Řekl bych, že tento ideál určí to, co uděláme příště.
4. Stejně jako vaši prvotinu, i aktuální desku provází zatím velmi kladné ohlasy. Ovlivňuje vás to v tom smyslu, že byste v budoucnu nechtěli zklamat fanoušky (lidé jsou vesměs přeci jen konzervativní a zvyklí na to "svoje"), odklonem k něčemu odlišnějšímu?
Nemyslím, že je na nás vyvíjen nějaký tlak, abychom nezklamali. Tato muzika je pro nás nezbytnou očistou, něco, co vychází z našeho ducha. Jakmile se začneš starat o reakce, tak se hudba stane nečistou. „Forgive Us“ nám slouží jako nový začátek a také poslouží jako opěrný bod našich příštích prací.
5. Nepřehlédnutelné jsou tvoje fotomontáže. Vznikaly jako jakási ozvěna hudby, ve smyslu, že by sis řekl "chci obrázek, který bude přesně vystihovat náladu této skladby", nebo jsi jednoduše chtěl jen co nejvýrazněji zobrazit člověkem zdevastovanou krajinu v kontrastu s přírodou?
Opět díky. Artwork, texty, všechny vizuální aspekty a samotné skladby opravdu slouží jako jedno soudržné těleso.
Artwork je vizuální představením hudby a samotná hudba přiživuje dojem z obrazů. Vše se na sebe nabaluje a stává se jedním.
6. Popravdě si nedovedu představit, že by vaše desky měly mít jiné než takové maximalistické booklety. U obou alb perfektně podtrhují celkové vyznění, už chybí snad jen trocha uhelného prachu, co by se z nich vysypal po otevření. Inspiroval tě k nim někdo nebo něco?
Uhelný prach by byl výborný, přál bych si, abychom mohli něco takového provést… Možná někdy jako součást limitované edice. Dobrý nápad! Inspirují mě různé druhy obrazů, knih, zpráv, současných a historických událostí atd. Těmi několika umělci, co mě napadají, jsou Andy Glodsworthy, Cai Guo Qiang, Richard Serra a Julie Anne Mann. Z knih to jsou The Road, The World Without Us, A Brief History of Time, 2001 a další. Stav lidstvo vs. Země je velikým problémem, jemuž právě čelíme, a tím jsem také velmi ovlivněn.
7. Na desce se podíleli i hosté. Můžete trochu přiblížit, jakým způsobem s nimi probíhala spolupráce? Pokud předtím vaší hudbě neholdovali, nadchl se pro ni někdo z nich? Plánujete s někým z nich spolupracovat i v budoucnu?
Vzhledem k tomu, že jsem nahrál kytaru na poslední desce Jarboe, přišlo mi přirozené a povinné ji mít na naší nahrávce.
Swans jsou pro mě nejzásadnější kapelou a pravděpodobně i pro celé A STORM OF LIGHT. Její přispění je pro nás zcela jistě velikou poctou. Spolupráce s Lýdií Lunch začalo, když jsme se rozhodli, že potřebujeme někoho, aby představoval hlas Matky Země a ona nám velmi pasovala. Je velice vlivnou umělkyní a jedním z vnitřních elementů hudební historie NY. Kontaktovali jsme ji jen tak náhodou a naši nabídku odkývla téměř okamžitě, což bylo skvělé.
8. Jakým způsobem jste navázali spolupráci s režisérem klipu ke skladbě "Tempest" Perronem Salvatore? Je videoklip čistě jeho dílem nebo realizoval vaši představu?
Perron je můj kamarád, se kterým jsem se poznal během turné v Itálii. Je dobrým přítelem s Hellfire promotions (které máme hodně rádi).
Nabídnul nám zhotovení živého videa a vyšlo to skvělým způsobem. Ve skutečnosti jsem „Tempest“ režíroval já sám. Jakožto režisér hudebních klipů jsem poprvé režíroval klip kapely, ve které jsem sám vystupoval. Bylo to náročné, avšak odměňující a levné.
9. Koncertujete spíše po klubech než na velkých festivalech. Z vašeho vystoupení na Brutal Assaultu ale nemám dojem, že by vaší hudbě takové prostředí nesedělo, naopak. Preferujete spíš kluby?
Díky. Rozhodně bychom rádi hráli na více festivalech, ale jelikož jsme mladou kapelou, tak nějakou dobu trvá, než si nás začnou festivaly všímat. U klubů je to tak mezi. Jestli je klub dobře vybavený pro projekci, tak si nemůžeme přát lepší podmínky k hraní. Zatímco však milujeme pražský klub 007, je škoda, že nízké stropy nám neumožňují využít projekci.
Jedna věc, kterou jsem se z neustálého ježděné po turné naučil; každá noc, bez ohledu na to, zda se jedná o klub či festival, bude jiná. Některé budou perfektní, jiné akorát a některé budou svízelné. Našim cílem je odehrát každý večer, jak nejlépe budeme moct.
10. V tomto směru mě napadá, že by vašemu vystoupení poskytl výtečné kulisy nějaký opuštěný průmyslový objekt. Připadá vám taková představa lákavá?
Jo, to by mohlo fungovat. Samozřejmě, že by to nešlo bez projekce, ale nápad se mi líbí.
11. Původně jsem chtěl napsat, že se mi líbí vaše tématika vyjadřující se k ničení životnímu prostředí, ale věc se nemá tak, že líbí/nelíbí, ono to tak jednoduše je, a pouze ignoranti tvrdí opak. Všímáte si ohledně toho nějakých vyhraněných reakcí? "To do hudby nepatří" a podobně?
Kupodivu ne, nezažili jsme žádné stížnosti. Moment… lidé si stěžovali na vyobrazení topícího se ledního medvěda. Tenhle obrázek je ten nejdiskutovanější, co jsem kdy pořídil. Lidé pláčou a jsou rozrušení. Avšak obrázky pro některé nové skladby představují vítězství zvířecí říše nad lidskou, takže to možná uspokojí některé z těch, co si stěžovali..
12. Popravdě řečeno, Spojené státy v tomto směru nejsou zrovna synonymem úspornosti. Přivedlo vás k tomu právě tohle - lidé, žijící v domnění, že všeho bude vždy dostatek?
Majorita Spojených států je prostě ostuda. Je opravdu těžké o tomto diskutovat, jelikož bych mohl donekonečna povídat o spoustě věcí. Avšak hrstka lidí začíná měnit věci k lepšímu. Snad se chytí i další.
13. A co se týče konkrétně New Yorku jako jednoho z největších měst na světě, jak je na tom po stránce životního prostředí? Promítla se atmosféra tohoto města nějakým způsobem do vaší hudby?
New York je tím nejlepším místem, kde jsem kdy žil. Představuje právě ten tavící kotel, jenž měly představovat Spojené státy. Lidé z celého světa se sem sjíždějí, aby začali nový život, společně přijímajíc své rozdíly. NY rozhodně představuje tu nejširší paletu kultur, na kterou jsem kdy při svých cestách narazil. Na jednu stranu to je velice těžké místo k životu, myslím však, že ta námaha, které všichni čelí, je velice odměňující. Město ovlivňuje vše, i naši hudbu. Myslím, že způsob, jak toto místo tlačí vše před sebe, je ten, jak děláme věci my a hodláme v tom pokračovat.
14. Díky moc za poskytnutí rozhovoru! Pokud chcete na závěr něco vzkázat našim čtenářům, máte prostor.
Díky také tobě, oceňuji to.
