Ještě ani pořádně neutichlo nadšení z aktuální nahrávky ukrajinských NOKTURNAL MORTUM, a se svoji trochou přispěchala i jedna z nejvýraznějších ruských kapel – TEMNOZOR. A popravdě již bylo na čase. Od poslední dlouhohrající nahrávky „Folkstorm of the Azure Nights“ uběhlo bezmála pět let. Novinka „Haunted Dreamscapes“ vyšla u vydavatelství Stellar Winter, kde Rusové tímto počinem začínají. Za oněch zmiňovaných pět let prošla kapela jedinnou perosnální změnou, avšak na velice důležitém postu. Vokální projev nyní obsarává Ratibor, se kterým TEMNOZOR poprvé vtrhli do světa živých vystoupení. A změna se zdá býti velice úspěšnou, což dokázala i dvojice koncertů, které kluci v České republice odehráli...Každá ze dvou předchozích studiových nahrávek byla do jisté míry odlišná, a to i přesto, že si kapela velice pečlivě uchovávala svoji tvář. Zatímco „Horizons..“ prezentovalo jaksi „písničkovější“ materiál, „Folkstorm...“ se vydalo cestou působivých majestátných eposů. Nyní našli TEMNOZOR novou vůdčí postavu, není tedy ani trochu divu, že „Haunted Dreamscapes“ staví především na čistém vokálním projevu. A to snad ještě více, než kdykoli v minulosti. Je pravda, že minimálně v případě dvou minulých nahrávek se nedalo mluvit o jakémkoli hlasovém kolabsu, nicméně až Ratibor tomu všemu dává jakýsi řád, nadhled a jistotu. Novinka se opět nebojí toto vše kloubit s havraním střehotem, ikdyž osobně bych se jal oba prvky propojit v míře ještě častější. S vokálem úzce souvisí i hudební složka, jež se mu snaží věnovat maximum prostoru. Nejednou se tak posluchač dočká zastavení celého spektra jen proto, aby jej ovládl Ratibor.
Pokud bych měl vynést rozsudek týkající se toho, jak se k hudbě TEMNOZOR postavili tentokrát, musel bych chtě-nechtě sáhnout ke kompromisu. „Haunted Dreamscapes“ se naváže ani na jednu stranu své vlastní mince a pro tentokrát předkládá kompilaci obojího. Zpočátku mě hodně mrzelo, že jsem se nedočkal zaručených hitovek ani rozmáchlých kompozic, kterými jsem se nechal na minulé nahrávce tak unést. Rusové naopak propojili oba prvky v jeden výborně fungující celek. V jedné skladbě se tak můžeme dočkat rychlejších pasáží se snadno zapomatovatelnou linkou příčné flétny, stejně jako lze opět újíždět v zasněných pasážích emotivně vyznívajících tónů akustické kytary a pomalých rytmů. Někoho by mohl, a také se tak zřejmě stane, zamrzet fakt, že kluci neženou ani jeden prvek do takových extrémů, jakých by mohli. Avšak po mnoha poslechách se mi jejich aktuální způsob zdá velice vydařený.Nejedná se samozřejmě o kompletní obraz celého „Haunted Dreamscapes“. Aktuální deska samozřejmě obsahuje i skladby, které tomuto odstavci zdatně odporují. Vesměs by se dalo říci, že se z rychlého startu dostáváme k pomalému a zasněnému konci. Což také ukazuje to, že TEMNOZOR již dávno nedokáží být tak „skočnou“ kapelou, jakou byli v dobách „Horizons...“. Ony jednodušší, návykovější skladby totiž nemají onu pověstnou sílu, zatímco na konci novinky se skrývá čiré zlato.
Letošní „made in Russian Federation“ z rukou kapely TEMNOZOR se zpočátku rozehřívá pomalu, nicméně na konci už zasazuje nekompromisní úder. A je úplně jedno, že začátek tvoří skladby rychlejší a konec naopak rozmáchlé kompozice. Smysl mé věty vězí někdě úplně jinde...
