Šestého únorového dne proběhlo v brněnské Melodce už 39. pokračování metalové bažiny. Shoda okolností zapříčinila, že toto datum vyšlo na mé narozeniny. Proto jsem se společně s několika kolegy z Mortemu vydal na Melodku shlédnout čistě black metalový večer, který tentokrát patřil pouze třem v našich luzích a hájích známým kapelám. O důvod víc se tedy vydat do Brna a shlédnout, co si pro nás připravili.
Na Melodku jsme dorazili už velmi časně. Samozřejmě ještě vrcholily přípravy, a tak jsme na chvíli sedli do spodní části, kde je hokejová hospůdka Kometa. Nebyli jsme jediní, kdo už nedočkavě dorazili dřív. Kolem půl sedmé jsme se tedy přesunuli nahoru a obsadili jeden z volných boxů. K našemu překvapení bylo už v sedm hodin v klubu poměrně narváno. Akce měla sice začít právě kolem sedmé, ale kvůli několika technickým problémům odstartovala až o dobrou hodinu a půl později. Vzhledem k tomu, že nás čekaly jen tři kapely, to však nebylo nic strašného. Člověk si samozřejmě zábavu našel.
Po osmé večerní už vrcholily veškeré přípravy a TROLLECH v čele s Morbivodem a Asurou již okupovali pódium. Jelikož se TROLLECH v našich reportech objevují poměrně dost často, shrnu celé vystoupení jen do několika kratších vět. Morbivod s kapelou opět předvedli, že jejich hráčská i koncertní úroveň je hodně vysoká. V rámci setu, kde zazněly ty nejzásadnější skladby, se i objevila zcela nová skladba, kterou najdete na nadcházející desce „Jasmuz“. A musím uznat, že novinka zněla velice zajímavě. Hlavně tedy díky vokálu, s kterým si Morbivod opravdu vyhrál. Nejspíš se máme opět na co těšit. Před pódiem se sešlo téměř celé osazenstvo Melodky, které v tu chvíli bylo přítomno. Není se ale čemu divit, TROLLECH patří v naší republice k tomu nejlepšímu, co můžete na pódiu vidět.
V pořadí druzí přišli na řadu ostravští INFERNO. Kapela se musela obejít bez druhého kytaristy, ale po prvních skladbách všechny přesvědčili, že nebude až tak potřeba. Spojení kytara, basa, bicí a Adramelech za mikrofónem opravdu stačila k tomu, aby bylo na Melodce rozpoutáno pravé nekřesťanské peklo. Set se skládal převážně z nových skladeb z desky „Black Devotion“. V kontrastu s nimi zněla starší tvorba opravdu hodně rozdílně. Staré skladby mají přeci jen více koncertní náboj, hlavně díky kvůli jednodušším kompozicím. Ty nové zas zaujaly svou brutalitou, propracovaností a melodikou. Myslím, že každý si našel to, co chtěl. Já jsem byl z celého vystoupení hodně nadšený. Musím uznat, že po několika letech, co jsem INFERNO viděl naposledy, mě velice, velice překvapili. Výrazné zlepšení po všech stránkách. Adramelech byl na pódiu jako vyměněný, figuroval tu téměř jako prostředník mezi naším světem a samotným peklem. Však můžete posoudit sami v sekci „Živé záznamy“. Pro mě se stali v sobotu INFERNO kapelou večera.
Před začátkem vystoupení jsem si vzpomněl na to, s jakým napětím jsem stál u pódia v roce 2005, kdy INFERNO vystupovali na Svatoboji společně s Arkonou. Tenkrát to bylo něco magického, INFERNO byli kapelou, která se skloňovala ve všech pádech a kolovalo kolem ní mnoho tajemství, a to hlavně díky koncertnímu tichu. Na Melodce jsem si však uvědomil, že INFERNO je nyní zcela jinou kapelou než kdysi. Sestava se obměnila a pódium INFERNU sedí mnohonásobně více. Z velké části mě k tomuto názoru dovedly nové skladby, kde se jasně ukázalo, kdo je no. 1 českého black metalu. Není třeba opisovat, jaké bylo vystoupení minutu po minutě, vše podstatné nastínil Dufaq. Já jsem nadšený úplně stejně. Budiž důkazem, že ihned po příjezdu domů jsem si musel pustit „Black Devotion“.
S deskou „Perun do vas!“ se ANCESTRAL VOLKHVES v ČR, SVK ale i zahraničí vcelku blýskli, takže bych před koncertem očekával větší návštěvnost před podiem. Opak byl ale pravdou; těžko říci, jestli to bylo pokročilou hodinou a volajícími rozjezdy, či pouze nezájmem. Nicméně si ANCESTRAL VOLKHVES na začátku vystoupení odnesli asi nejhorší zvuk večera, hlavně co se bicích týče. Místy ve mně zvuková koule vyvolávala dojem, že je bubeník zcela jinde než kytary. Postupem času se ale vše vyladilo a já dokázal bezpečně rozeznávat téměř všechny skladby. Nutno ale podotknout, že se Slováci s nepřízní poprali celkem dobře, a kdybych neznal alba, asi bych žil ještě dnes v domnění, že se jedná o black metal jak poleno, neboť ANCESTRAL VOLKHVES zní naživo mnohem syrověji než na deskách.
Chviličku po půlnoci se s námi coverem „Zapálili jsme onen svět“ rozloučili sousedé ANCESTRAL VOLKHVES. Během setu odešla valná většina návštěvníků a my je následovali chvíli po jejich dohrání. Celkově vzato musím říct, že množství lidí, jež se dostavilo, bych ani ve snu nečekal. Největším lákadlem byli bezesporu pekelníci INFERNO, kteří se ukázali v tom nejlepším světle (tmě :)). Doufám, že i další Metal Swampy se takto vyvedou a lidé konečně začnou chodit po akcích…právě jako tomu bývalo dříve.
Hlavní text: Dufaq
Kurzívou: Fastred
