1. Zdravím tě! Jelikož jde o interview s osobností, než přejdeme k otázkám na jednotlivé projekty, rád bych se dotázal na pár věcí ohledně tvé osoby. První věc, která mě zajímá, je, kdy ses dostal k hudbě. Ať už pasivně, nebo později aktivně. Co byl první impulz k tomu, uchopit nějaký nástroj a začít na něj hrát?

O hudbu se zajímám, kam moje paměť sahá, ale mojí první vášní bylo, když jsem objevil Iron Maiden, což muselo být někdy kolem roku 1988. V televizní reklamě jsem poprvé viděl „Phantom of the Opera“ a byl jsem z toho unešený. Roky jsem miloval Maideny a nic jiného. Zkoušel jsem jiné kapely, ale ty mi nikdy nedokázaly dát to, co oni. A jako s každým teenagerem, který jede v metalu, je tato historka stejná… dostával jsem se postupně do tvrdší hudby. Moje první aktivní muzikantská role přišla někdy na začátku devadesátých let, když jsem byl hodně zažraný do death metalu a později blacku. Hodně jsem směňoval kazety, potom přišel fanzine a následně distro. Byl jsem rád, že můžu přispět undergroundu a žil jsem pro ranní donášky balíčků. Na kytaru jsem začal hrát někdy koncem devadesátých let a bylo to čistě pro mé osobní potěšení. Nikdy jsem se nestaral o to, jestli budu dobrý hráč. Jen jsem si užíval, jak věci fungují, a začal jsem psát vlastní hudbu. Tvořit hudbu je pro mě víc než jen vášeň. Je to důležitější než zdatně ovládat nástroje.

2. Předpokládám, že hudbu bereš jako prostředek k vyjádření se. Jsou tvé projekty součástí tohoto vyjádření nebo se radši zaměřuješ na tvorbu vlastních konceptů a motivů pro každou z kapel? Co pokládáš za nejosobnější z tvých projektů a proč?

Hudbu dělám, protože je to má osobní odměna. Nedělám to, abych získal nějaké uznání. V podstatě píšu, co přirozeně přichází a mým prvním a zároveň hlavním projektem jsou < CODE >. Je to nejpřirozenější způsob vyjádření mého psaní, něco, co je založeno na mém nitru a co se zrodilo v mém stylu hraní na kytaru. Když jsem se časem stal zkušenějším v psaní a hraní, tak jsem se mohl pohnout k odlišným stylům a to se odrazilo na < CODE > i na některých ostatních projektech. Skladby od < CODE > jsou více rafinované a zároveň komplexní, než když jsem začal s psaním. Ale myslím, že jsem to stále já.

3. Hlavně se věnuješ kytaře. Krom ní však umíš i s basou a na bicí. S čím jsi tedy začal a proč jsi daný nástroj rozšířil i o další dva? Šlo o nutnost, nebo jsi chtěl své hráčské schopnosti rozšířit, abys lépe pochopil práci tvých spoluhráčů? Přeci jen, když umíš obsluhovat téměř vše, mohl bys rovnou vést one-man projekty.

Mojí první a skutečnou vášní jsou vlastně bicí. Ze všeho nejvíc si užívám hraní právě na ně. Když poslouchám hudbu, většinou mám sklon se prvně zaměřit na bicí. Ale samozřejmě, že kytara je daleko víc vyhovující nástroj na hraní a je to startovní bod, když hudbu píšu. Na basu jsem však začal hrát dřív než na kytaru. Začal jsem s basou, protože jsem mohl jamovat se svými přáteli, kteří hráli právě na bicí a kytaru. Tak jsem chtěl zaplnit tu mezeru. Baskytaru si nyní hodně užívám a možná mě i baví víc než kytara. Mám pocit, že mohu být s basou daleko dynamičtější a mocnější a mohu z ní dostat daleko víc zpětné vazby, právě kvůli jejímu rozsahu a tenzi. Myslím, že umět hrát na všechny základní nástroje mi hodně pomohlo při psaní hudby, protože lépe chápu základní principy, které za nimi jsou. V dnešní době, když mám chvilku času, vždy si jen tak pro potěšení zahraji na bicí.

One-man projekty? Takhle jsem začal se svým úplně prvním hudebním projektem, který se jmenoval Seasonal Code. Je to osamělá práce a já mám daleko radši tu dynamiku práce s jinými lidmi než sterilitu one-man projektů. < CODE > je přeci jen výsledkem sdílení několika hudebních individuí, nápadů a inspirace a nechtěl bych to za nic vyměnit.

4. Teď se vrhneme na jednotlivé projekty. První se zaměříme samozřejmě na < CODE >. Spolupracuješ s Kvohstem a Viperem. Oni a ty stojíte za kapelou od počátku. Jak jste se ale dali dohromady? Šlo o klasické „slovo dalo slovo“ a vznikla kapela, nebo to bylo trošku složitější?

Několik let předtím, než jsem se potkal s Kvohstem, jsem pracoval na svém osobním projektu a frustrovalo mě neustále přešlapovat na místě. Dali jsme se dohromady a rozhodli se vytvořit něco nového, založeného na kombinaci našeho respektu k prázdným místům v black metalu počátkem devadesátých let. Nahráli jsme tedy demo „Neurotransmissions“, díky kterému jsme podepsali smlouvu se Spinefarm Records. Bylo to v době, kdy jsme se snažili sehnat kompletní sestavu, tedy v době, kdy se k nám připojil Vicotnik. Myslím, že < CODE > skutečně začali až v tomto bodě, který se stal základem pro debutovou desku. Byl to skutečně složitý vývoj. Byly to skutečně tuhé časy, ale myslím, že právě toto velice rozdílné jádro skupiny, s rozdílným vkusem a unikátním talentem udělalo < CODE > natolik speciální.


5. Prozatím máte na kontě dvě řadová alba, která se dočkala velmi vysokých hodnocení. Obzvláště pak deska „Resplendent Grotesque“, která je obrovským hudebním skokem dopředu. Předpokládám, že odráží váš samotný hudební vývoj a postup a že se nehodláte nyní ve vývoji zastavit. Kam až to chceš s < CODE > po hudební stránce dotáhnout?

Základem je se nikdy neopakovat. To je to, co nás baví na tom, co děláme. Vždy vyžadujeme nějaký progres, být lepší a dosáhnout dalšího hudebního levelu. Tento postup nemusí být komplexnost či techničnost. Stačí, když budeme dělat lepší a lepší hudbu. Hudba by měla být víc jednoduchá, možná by se dalo říct „měkčí“ – kdo ví. Hlavně se potřebujeme zlepšovat. Chceme mít každou další skladbu lepší než tu předchozí, je to skutečně takhle jednoduché.

6. < CODE > jsou prozatím jedinou kapelou, s kterou hrajete i živě (pokud se tedy nepletu). Co pro tebe, jako hudebníka a mozek kapely, živé hraní znamená? Určitě nejsi typ osoby, která koncertuje jen kvůli zisku. Všiml jsem si, že si koncerty dost užíváš :).

To není docela pravda. Hrával jsem na basu pro anglickou doom/death metalovou kapelu Indesinence a máme ještě několik málo koncertů před sebou. Ale zpět k otázce. Trvalo mi několik let, než jsem začal hrát živě. Vždy jsem býval osoba, která nemá potřebu ani touhu se vrhnout do tohohle prostředí. Nakonec jsem se k tomu odhodlal, protože hudba musí být předvedena i živě. Je to minimálně jeden z důvodů, proč byla stvořena. První koncert nebyl dobrý, ale byla to docela sranda. A právě od té doby mě živé hraní začalo bavit. Bylo pro nás jako pro kapelu těžké hrát živě, když každý žijeme v jiné části Evropy, takže jsme nemohli každý týden zkoušet. S velkým štěstím se nám podaří uspořádat jednu zkoušku těsně před koncertem. Ale teď se snažíme hrát živě tak často, jak to jen jde. Nejlepší koncerty jsou ty, kde je publikum skutečně zapálené do věcí, které děláme. Energie a atmosféra je potom o to lepší. Vlezte do první řady, dostaňte se do ní a my vám to vrátíme. Jedinou věcí, kterou si můžete být jistí, je to, že pokud bychom to dělali pro peníze, tak bychom skončili už hodně dávno…

7. Jelikož jsem tě ohledně < CODE > už jednou zpovídal v samostatném rozhovoru, zaměřím se teď na ostatní projekty. Nikde jsem se nedozvěděl, kdy vznikl jak BLUTVIAL tak i DECREPIT SPECTRE. Předpokládám tedy, že jde o mladší projekty, v nichž ses chtěl „vyřádit“ i jiným způsobem. Jak to tedy bylo u těchto kapel na počátku?

Když jsem psal druhé album < CODE >, měl jsem spoustu materiálů, které byly pro toto album moc přímočaré a „blackové“. Takže mě napadlo, že by mohlo být zajímavé, mít nějaký ventil pro „klasický“ black metal, který mám tak rád. Několik let jsem dobrým přítelem Ewchmylaena, který bydlí jen půlhodinku ode mne. Zrovna definitivně rozpustil svou kapelu Regin of Erebus, a protože vím, že má taky rád brutální materiál, dali jsme se dohromady a dotáhli to do konce. Zcela volně, spontánně, ale samozřejmě velice brutálně.

Co se DECREPIT SPECTRE týče, od těch jsem více distancovaný. Je to spíše kapela Heimotha a Cyriexe, kteří spolu před tím působili v Seth. Oni skládají veškerou hudbu a mou rolí je jen nahrát baskytaru. Mám toho příliš moc na práci, než abych skládal hudbu pro DECREPIT SPECTRE. Je to velice odlišný žánr, takže se pohybuji spíše na okraji.

8. U BLUTVIAL ses vydal více ortodoxní cestou. Přímočařejší BM ve stylu devadesátých let. Mě osobně tento projekt spíše zarazil. U tak hudebně nadané osoby, jako jsi ty, mi to připadne jako mrhání časem (neber to nijak špatně). Neboť tento styl, dle mého, už nemá dnešním posluchačům moc co nabídnout.

Jak jsem řekl v jedné z předešlých odpovědí. Já nepíšu hudbu kvůli účelu nebo nabídce něčeho nového v rámci žánru. Píšu hudbu, protože se tím bavím. Netroufám si dělat muziku, abych zaplnil nějakou mezeru. To by ode mne bylo neupřímné. S BLUTVIAL pracuji jen proto, že pro ně mám slabost, mám vášeň pro jednoduchý a brutální black metal. Takový, který mi < CODE > nenabízejí. Raději si poslechu kapely jako Blasphemy nebo Beherit než nějaké jiné „dopředu-přemýšlející“ spolky.


9. Můžeme od BLUTVIAL v budoucnu ještě něco očekávat? Ať už desku či třeba nějaké koncerty?

Další album je skoro jisté. Máme napsaných několik skladeb pro další desku, ale je to velice pomalý proces, protože oba máme spoustu dalších věcí na práci. Ale když se sejdeme, tak to jde velmi rychle. Napsali a nahráli jsme velkou část alba během několika měsíců. Když jsme byli v náladě, je to velice spontánní. Hraní živě? Nemyslím si. Jsme jen dva, takže bychom museli najít nějaké sezónní muzikanty. Což by nebylo to pravé. Nechceme hrát na koncertě, na který nepatříme a pro lidi, které to nezajímá. Nejsme tady, abychom si získali jméno.
BLUTVIAL jsou pro ty, kteří mají zájem... Nebudeme žadonit o pozornost.

10. Oproti tomu DECREPIT SPECTRE se vydává na cestu plnou experimentů a avantgardy. Koketujete s industrialem a dalšími vlivy, které v dnešní době nejsou black metalu cizí. Navíc v kapele máš i velmi hudebně nadané kolegy. MCD „Coal Black Hearses“ nám naskytlo malou ukázku, která dokazuje potenciál. Co bude však dál?

Album by mělo být dalším krokem DS. Právě před několika dny jsem pracoval na baskytaře pro několik nových skladeb. Ale jak jsem řekl, směr kapely řídí Heimoth a Cyriex. Pomáhám jim, jak jen můžu a snažím se baskytarovou práci udělat co možná nejlépe. To je moje práce v DECREPIT SPECTRE.

11. Kvohst mi prostřednictvím video interview trošku poodhalil, že je v budoucnu možné, že s DS vystoupíte na pódium, jakmile budete mít dostatek materiálů k hraní a patřičné zázemí. Je to pravda? Můžeme tedy očekávat nějaké live show?

Netuším... Mluví se o tom často, a kdyby se něco rýsovalo, určitě bych do toho šel. Byla by to paráda a potěšení. Jdu si svojí cestou a kamkoliv mě vede, potkávám spoustu dalších hudebních zážitků.

12. Každý tvůj projekt vychází pod jiným labelem. Očekával bych, že spíš zakotvíš u jednoho, který ti bude plně vyhovovat, a tam budeš vydávat. Takže jaký je rozdíl mezi Tabu, Paradigma a Spinefarm? Liší se přístupem či požadavky? Který je ti osobně nejbližší a nejvíc vyhovující?

Rozdílné labely s rozdílnými silami. Jak jsi řekl, snažíme se pracovat s nejvíce vhodným labelem pro každou část práce, kterou děláme. Tabu pro nás bylo velice dobré, když < CODE > odešel ze Spinefarm. Zajistili nám rozpočet, který jsme na „Resplendent Grotesque“ potřebovali. Chtěli jsme, aby album bylo nakonec více než kvalitní (zahrnující jak produkci, fotografie, artwork, atd.), takže jsme potřebovali jistotu i kvůli množství energie, kterou jsme do něj vložili. Byla by hanba, kdyby to bylo jen další klasické album s několika stránkami a obalem splácnutým v Photoshopu.


13. Spolupracuješ se spoustou nadaných hudebníků. Většina z nich již dlouho působí v nějaké větší či známější kapele. O jejich kvalitách tedy není pochyb. S kým se ti však spolupracuje nejlépe? A jak moc je pouštíš do procesu skládání? Podílí se i oni na nápadech, či jedou čistě podle tvé taktovky?

Užil jsem si práci s každým člověkem, s kterým jsem za ty roky přišel do styku. Každý měl své vlastní kvality. Pro příklad… Vicotnik má unikátní a inspirující přístup k hudbě. Adrian Erlandsson má bezkonkurenční pracovní morálku a energii. Alsvidova oddanost a talent byly přímo požehnáním v těžkých časech. Vooren je absolutní šílenec, co se bicích týče, a to hlavně během tour. Jsem velice rád, že jsem mohl spolupracovat s tolika skvělými lidmi. V případě kooperace zaleží na samotné kapele. S < CODE > začíná hudba vždy u mě a odsud jde dál. Co se Hexvessel týče, následuju Kvohstovu cestu. S BLUTVIAL pracujeme samotně až do doby nahrávání, kdy spolupracujeme na detailech. Rád bych pracoval stejným způsobem u všech mých hudebních projektů. Ale variace v mé práci pomáhá plodit více individuality.

14. Podal jsi mi vyčerpávající odpovědi. Poděkuji ti tedy za tvůj čas a poslední otázku ještě trošku rozvedu. Před tím, než ti dám prostor, v kterém můžeš čtenářům říct cokoliv, co máš na srdci, nám jen napiš krátký výčet, co od tvých projektů můžeme očekávat v roce 2010. Díky a hodně zdaru s kapelami!

První a nejdůležitější je, že počátkem roku 2010 nastane perioda, v které se budeme věnovat psaní pro < CODE >. Už mám hotových několik skladeb, které si najdou na novém albu své místo. Ale to bude ještě dlouhá cesta. Doufám, že se nám ho povede dokončit a nahrát do konce roku, aby bylo začátkem 2011 vydané. Mezitím hodláme uspořádat pár koncertů, takže sledujte naše MySpace stránky. V následujících měsících také chystáme vinyl verzi „Resplendent Grotesque“.

Jinak teď pracuji na Kvohstovém temném folkovém projektu Hexvessel, který se prozatím velice příjemně vyvíjí. Na vydání desky nebudete muset čekat dlouho.

Koncem roku se taky dočkáte nového alba BLUTVIAL, pokud tedy věci půjdou tak, jak bych si přál. A to stejné se týká i DECREPIT SPECTRE.

Já děkuji tobě za rozhovor a za vaši stále pokračující podporu. Také děkuji čtenářům, kteří strávili nějaký ten čas tím, aby se o nás dozvěděli víc.

Sledujte www.myspace.com/codeblackmetal. Tam najdete vždy všechno, co potřebujete.