1. Zdravím! „October Dawn“ je Vaše druhé album, ale jak jsem řekl, je to první album, jež jsem od Vás slyšel. Mohl bys vytýčit hlavní rozdíly mezi oběma alby? Řekl bych, že jste kapela plná nápadů, takže hádám, že každá vydáná deska je odlišná nejen hudebně, ale i koncepčně, textově… Cítíte, že je „October Dawn“ vyspělejším albem?
„October Dawn“ je bez pochyb speciální album. Ale jako všechno vzniklé i tohle muselo vzejít z něčeho. A tím je právě moment, kdy vstupuje „Isohyet“ na scénu. Už jen proto, že by nové album nemohlo bez svého prvotního základu existovat. Mám na mysli, že novinka je jasným zlepšením na poli vyznění, ale obecný nápad se zrodil během koncertní šňůry k podpoře našeho prvního alba. „Isohyet“ je album plné svojské atmosféry a nálady, ale během koncertů jsme zjistili, že je určeno spíše pro zamyšlenější show než pro pořádný headbang. Takže inspirováni našimi koncerty jsme chtěli vytvořit něco syrovějšího, ale bez ztráty naší identity. Obecná a jednoduchá myšlenka - myslím si, že „October Dawn“ je potravou pro naše metalová ega… ;)
2. Vaše hudba není pouze o jednom žánru, ale můžeme u Vás najít vlivy různých metalových, ale i ne-metalových žánrů. Existují nějaké věci, jež spojují všechny člen (kromě zápalu tvořit hudbu)? Mám na mysli, odkud čerpáte nápady a zda máte nějaké zvláštní metody pro skládání. Možná i kdo Vás ovlivnil při tvorbě „October Dawn“?
Všichni jsme měli velice podobné zázemí (zvláště já a César Teixeira, který je jedním z mých nejstarších přátel). Všichni máme rádi metal, ale většina z nás má i hudební průpravu. Krom toho nevyužíváme žádných zvláštních metod. Dáváme si hlavně velký pozor na to, jak chceme, aby naše muzika zněla. A z toho důvodu své skladby často překopáváme, někdy až moc. Lol.
3. Máte nějaký specifický cíl, jehož byste chtěli dosáhnout během své hudební kariéry? Nemám na mysli mainstreamová ocenění, jelikož metal není vhodným žánrem pro masy. Ale co je pro Vás největší odměnou po letech těžké práce? Spokojení posluchači, dobré koncerty?
Myslím, že největším potěšením pro muzikanta je respekt a uznání za něco zvláštního a unikátního. Neříkám, že se to teď týká zrovna nás, jelikož máme před sebou ještě dlouho cestu za dosažením něčeho „skutečného“, ale ano, mým největším cílem je, aby lidé jednoho dne rozpoznali naše vyznění a řekli: „Hej, to jsou OBLIQUE RAIN!!!“
4. Jak probíhá spolupráce mezi členy OBLIQUE RAIN? Jste sebekritičtí? Chcete dosáhnout svého maxima, nebo pracujete bez stresu? Máte mezi sebou vedoucího?
Jsme velice demokratickou kapelou, rádi ze sebe vydáváme maximum a zároveň se nestresujeme, hehe. Jsme prostě dobří přátele, fanoušci naší vzájemné práce, a když se zadaří, činí to práci vskutku příjemnou.
Co se týče otázky ohledně vedoucího. Odpovím tak, že považuji každého člena OBLIQUE RAIN za vysoce důležitý element kapely, ale zajdu trochu dál a řeknu, že César je hlavou, André, Guilherme a Marcelo jsou tělem a končetinami a já jsem srdcem kapely. Tak nějak to vidím.
5. Podívejme se na „October Dawn“ ještě jednou. Za emotivní složkou hudby jsem si také všiml vysokého stupně instrumentálních schopností. Což ale může být na škodu, pokud se jedinec potřebuje jen předvést. Instrumentální onanie zabíjí emoce a atmosféru hudby. Je těžké zkombinovat „malého“ umělce ve Vás s vášní tvořit přístupnou hudbu se širokou paletou nálad a emocí?
Upřímně jsem nikdy nepovažoval naši muziku za příliš složitou. To by se mohlo týkat otázky na naše vlivy. Hodně lidí říká, že zníme tak či onak, ale já vždycky viděl nás zvuk jako ozvěnu let 70-tých let, progresivních, ale nikoliv moderní progrese. To znamená, že následujeme spíše linii zvukových experimentů, harmonických extrémů a ne čistě instrumentální masturbaci, jak ty říkáš.
6. V každé skladbě jsem našel moment, jež mě překvapil. Něco jako sen, kdy v půlce skladby vstoupí jiná kapela s odlišnou hudbu. Jednou to jsou Porcupine Tree, pak Opeth nebo Meshuggah. Jste velmi proměnliví. Co na toto srovnání říkáš, nebo máš jiný názor?
Jak jsem řekl předtím, hodně lidí nás považuje za nadšence moderní progresivní hudby. Nepopírám, že tyhle kapely posloucháme a máme rádi, ale největší vliv na mě vždy měly kapely jako Pink Floyd, Yes, Black Sabbath nebo Deep Purple (krom dalších z té éry…). A myslím si, že moji spoluhráči jsou na tom stejně. I kapely jako Opeth, Porcupine Tree či Meshuggah jsou nespíše ovlivněny těmito giganty progresivní hudby. Stále je se od nich co učit a bylo by velmi omezující nás srovnávat jen s těmi třemi kapelami. Mimochodem, milujeme také práce Devina Townsenda ;)
7. Jsme na počátku roku 2010, takže co máte v plánu? Uspořádáte nějaké turné? Nebo něco speciálního?
Momentálně děláme na našem prvním videoklipu, který snad bude k vidění i ve Vaší zemi, poté odehrajeme co nejvíce koncertů a také začneme skládat dalším album. To zatím není jasné, ale určitě od nás uslyšíte, co bude dál. ;)
8. Díky moc za rozhovor. Hádám, že vaše budoucnost bude výtečná, takže se snažte udržet muzikou zajímavou. Jestli chcete něco dodat, máte prostor. Hodně štěstí.
Chtěl bych jenom poděkovat za rozhovor a… „Doufám, že můžeme mít možnost zahrát si ve vaší krásné zemi, protože myslím, že Praha je jedno z nejkrásnějších měst na světě!”
Doufám, že jsem to napsal správně. (Fláviovo přání bylo i v původní verzi rozhovoru napsané v českém jazyce, pozn. redakce)
Brzy se uvidíme.
Flávio
