Deathspell Omega zde znáte jistě všichni, stejně tak Clandestine Blaze. Možná jste se setkali i s projekty Fleshpress, Stabat Mater či Creamface. Pokud jste kolem osoby Mikka Aspy trochu zapátrali, narazili jste i na jeho zálibu v hlukové hudbě a dost možná i na jeho „nevinné“ erotické libůstky, ehm…

Dovolil bych si říct, že GRUNT je Aspovým nejznámějším noise/industrial/power electronics projektem, a zcela jistě je projektem nejtrvalejším a nejčinnějším. Osobně jsem dříve narazil pouze na split Aspových projektů Nicole12/Grunt/Clinic of Torture pod názvem „Nihilistic Paraphilia“, kde GRUNT zněl víceméně jako tradiční power electronics projekt. Zjednodušeně popsáno jako hluk a řev.

S „Petturien Rooli“ jdou ovšem tradiční normy stranou. Chvílemi sice narazíte na ofenzivní a nasraný odkaz Sutcliffe Jügend, a to hlavně když Mikko vyřvává finský text do industriálního podloží, ale zde podobnosti končí. Už jen z důvodu, že Mikkův vokál nepůsobí agresivně, ale řekl bych spíše militantně. I když mi tento projev nevadí, lehce mi nenapasuje do atmosféry dlouho opuštěné továrny budoucna, kterou mi deska víceméně evokuje.

Největší prostor je však dán samotné „hudbě“. Koláže industriálního hluku tvoří maximální plochu desky, zapomeňte ovšem na jakoukoliv sonickou destrukci. Veškeré samply jsou vrstvené v rozumné míře a dávají smysl. Jste-li schopni vnímat skřípot jako melodii, zajisté si poslech užijete, jelikož skřípání zde nezní nahodile a ani tónina se nenachází na nervy drásajících hodnotách. Pro lepší představu několika skladeb si vybavte nerovný nákladní pás, vezoucí všemožné harampádí a v pozadí ruch techniky a drásání plechu kovovým předmětem. Vzhledem k variabilnosti „Petturien Rooli“ však tento popis sedí sotva na 15 minut z celkové hodinové plochy.

Ve skladbách jako „Valkoinan Voima“ či „Vainoaja Lauma“ dostává hluk silně rytmický náboj. Rytmus bývá pravidelný, avšak není vám vnucován typickými perkusemi. Spíše je třeba vnímat koláž pravidelných metalických vzruchů či hlubokých elektronických vibrací. V těchto agresivnějších pasážích se sám Aspa často dostává k mikrofonu. Dočasně se na scénu dostávají i samply, které by osamoceně příliš nepasovaly k všeobecné nátuře alba, ale jsou zapracovány natolik vhodně, že vůbec nevadí.


Těžko se „Petturien Rooli“ popisuje, těžko. Jak z důvodu různorodosti desky samotné, tak také z důvodu, že nejsem kdovíjakým znalcem power electronics/noise hudby, i když ji poslouchám rád a relativně často. Ale nemohl jsem si nechat ujít možnost představit vám čtenářům skutečně kvalitní porci hluku. Pro mě osobně je „Petturien Rooli“ jednou z nejzajímavějších hlukových nahrávek, které jsem měl možnost slyšet a časem ji možná zařadím i mezi ty nejoblíbenější.

GRUNT zde nepředvádí neurvalou destrukci, ale kvalitní práci s industriálním hlukem, který netrhá uši, ale přináší i atmosféru a obohacení.