Ve společnosti se často slýchává, že právě ENTHRONED nabyli za všechna ta léta činné existence jakýsi statut opravdové známky kvality. Kdybych se dostal doprostřed pře, ve které by šlo o to, zdali je toto tvrzení pravda či nepravda, nejspíš bych neváhal příliš dlouho a bez rozpaků přikývnul. „Ano, ENTHRONED vydávají stabilně vcelku solidní věci.“ Tak proč se o nich nezmínit jako o léty prověřené kvalitě?

Jak již vyplynulo z řádků výše, k těmto Belgičanům zaujímám spíše pozitivní postoj. A to především díky raným nahrávkám, mezi které patří např.: „Prophecies of Pagan Fire“, „The Apocalypse Manifesto“. Nesmíme také zapomenout na předchozí desku „Tetra Karcist“, která bezesporu patří mezi zásadnější nahrávky black metalového světa vůbec.
Tihle chlápci už mohli být ve světě daleko profláklejším zbožím, nebýt jejich poměrně střízlivého vystupování. Nesnaží se za každou cenu být na špičce topten sledovanosti popularity. Tento způsob propagace – nepropagace však svědčí něco o charakteru kapely. Tímto způsobem fungují také jejich švédští kolegové Marduk. Ačkoliv je zaštiťuje profi label (obě zmíněné kapely) s velmi dobrým jménem, veškerá propagace či reklama je příjemně nevtíravá a především nevytváří megalomanské sliby, kterých je dnes všude plno.
Se všemi těmito okolnostmi v patách jsem očekával, kdy, kde a za jakých okolností Belgičané ohlásí práci na novém materiálu. Obdivuhodné bylo zjištění, že ani ne půl roku potom, co se o nahrávání „Pentagrammaton“ začalo otevřeně hovořit, byla deska připravena k prodeji. Na zahraničních stránkách, zabývajících se hudební tematikou, bylo k vidění i obvinění kapely z odfláknutí a nedostatečné přípravy. Nevím, ale hodnotit a odsuzovat nahrávku bez poslechu jen na základě domněnky „krátké“ doby vzniku, to je snad největší ukázka lidské pitomosti pod sluncem. Nicméně je třeba dostat se konečně k jádru věci a to k samotné desce „Pentagrammaton“.
Deska jako taková je na první pohled přímým pokračovatelem „Tetra Karcist“. Stačí však několik satanských seancí a pohled i následné zjištění je rázem jinde.


Celkový koncept je dnes tvořen určitým vhledem do již předem zvoleného prostoru. Škoda jen, že satanské a magické obřady jsou již ty tam a z pověstné atmosféry ENTHRONED toho příliš nezbylo. Ačkoliv na nás ihned padne závoj zatemnělého duchovna, nedokážu si v celém tomto díle nalézt zdroj a původ zla, které je obsaženo v lyrice.
V hudbě se tato situace odrazila asi nejvíce. Tak jako texty, tak i samotné kompozice působí dosti klišovitě. V některých pasážích slyším všechny možné kapely světa, jen ne ENTHRONED. Jako by již byla vytvořena jedna „základní definice“ a tou se kapela prostě musela řídit + přihodit něco málo ze svých invencí.
Aktuální nahrávka postrádá pojítko, které by ji drželo pohromadě. Skladby jsou dosti různorodé, myšlenkově roztříštěné. Vybroušená technika a zkušenosti padly za vlast ne příliš kvalitním nápadům. „Tetra Karcist“ disponovala thrashovými vyhrávkami a libovým nábojem. Je otázkou, proč je tomu dnes jinak.
ENTHRONED se velmi jemně dotýkají deathmetalových mantinelů, které jsou patrny ve skutečných maličkostech. Neubrání se ani výstřelkům moderní doby.

Ve většině případů chybí kapele rychlost a zběsilost, kterou by zbourala řady pochybujících fanoušků. Belgičanům příliš nesedí heavy vyhrávky a srdcebolné rytmy. Ve chvíli, kdy se chlapi rozhoupou k vyšším výkonům a vše vypadá slibně, zastavuje odraz dokonalosti nepříliš přesvědčivý vokál. Bojím se, že personální obměny a především odchod Lorda Sabathana stály kapelu vlastní osobnost.

Věřím tomu, že kdyby ENTHRONED změnili název, hodili za sebe celou svou minulost, tak současnost „Pentagrammaton“ by byla mnohem stravitelnější. Takhle je to jen velmi dobře zahraná rozporuplnost.

K recenzi poskytl Regain records