Nebudu nijak lhát, pokud přiznám, že jsem se na nový studiový počin norské kapely BORKNAGAR skutečně těšil a že pro mě osobně znamenal zřejmě největší letošní tahák, co se metalové scény týče. A čekání to bylo jaksepatří dlouhé, však také současný vydavatel téhle kapely – Indie Recordings – oznámil oficiální datum vydání původně již na jaro loňského roku. Jenže přeskupování celého labelu zabralo nemálo času a čekat muselo nejen aktuální dítko Øysteina a spol., ale také například chystaný počin kapely Gehhena. A když se podíváme do minulosti ještě více, snad každý si vzpomeneme na fakt, že chronologicky posledním albem BORKNAGAR bylo devatero akustických folkových skladeb. Na plnohodnotného, a především pak stylového, následovníka “Epic” tak mlsný fanoušek čeká již od roku 2004. Nechme ale plky ohledně práce vydavatele ležet ladem, radši si “Universal” několika následujícími odstavci pořádně properme. Není totiž všechno zlato, co se třpytí.

Kapela se nechala nějakou dobu před vydáním novinky slyšet, že materiál na ní obsažený bude dozajista návratem ke kořenům. A jelikož byla poslední regulérní řadovka ódou na metalovou modernu a ona informace nebyla nijak více specifikována, valná většina fanoušků pak vůbec netušila, co že si na ně Norové chystají. Avšak není na místě sahat k dřívější tvorbě BORKNAGAR a snažit se polemizovat o staro-nové tváři kapely. Kluci jsou dnes již skutečně jinou kapelou a ani na “Universal” tento fakt nedokázali zastřít. Společnost nám tedy dělá materiál, který se sice částečně obrací k minulosti, ale určitě ne ke kořenům tvorby. Smysluplnější by bylo mluvit o jakémsi uhlazenějším obličeji “Epic”, který se nechává inspirovat přímočařejšími prvky “Epiricism”, případně “Quintessence” a na druhé straně zanevírá na jistou avantgardnost, kterou fanoušci znají právě z donedávna posledního metalového alba BORKNAGAR. Dočkat se však mohou oblíbených vrstevnatých kompozic, jejichž úroveň (a počet jednotlivých linek) je skutečně vysoká. Co je to ale všechno platné, když “Universal” obsahuje dalších několik věcí, které jsou desce spíše ke škodě...

Novinková deska ztrácí především svojí zadumaností, utahaností. Celek prostě od začátku do konce plyne bez většího výkyvu, k čemuž přispívá i jakási sterilita celého materiálu, která často potírá jeho chtěnou gradaci. Ani v rychlých a agresivnějších pasážích totiž hudba nedokáže pořádně nakopnout posluchačovy sluchové buňky. Do jisté míry za to jistě nese zodpovědnost studiový mastering, kterému se “podařilo” nasadit celému “Universal” téměř totožnou hlasitost, a to bez ohledu na klidné či agresivní pasáže. Ať tak či onak, určitě by neuškodila větší porce živelnosti. Stejně tak málo se dočkáte jakkoli překvapivých momentů, BORKNAGAR to tentokráte poskládali velice předvídatelně, což nejsou proti, v tomto ohledu vydařenému, “Epic” určitě body k dobru. Příliš zodpovědně se pak ke skladatelské činnosti nepostavila ani vůdčí osobnost kapely – Vintersorg. O kvalitách jeho vokálu oproti minulosti by se dalo polemizovat, zvláště pak s přihlédnutím k chybějící nápaditosti, eleganci a rozmanitosti. Napadaly mě i myšlenky takového rázu, že Vintersorg byl nucen vymyslet vokály na “Universal” za několik málo dní ve studiu, díky čemuž se pak tyto zmiňované elementy, kterými hýřil v minulosti, kamsi vytratily. Jinými slovy se jedná pouze o šeď průměrnosti bez výrazněji kvalitních momentů. Když si pak poslechnete klidnou osmičku “My Domain”, ve které zahostoval bývalý zpěvák Vortex, začínáte kumulovat pochybnosti i vůči Vintersorgovu vokálu jako takovému.


Zdá se vám to všechno až přespříliš negativní? Ano, možná je. Jenže BORKNAGAR jsou kapelou nejvyšších kvalit, tudíž by bylo bezcenné neustále dokola vyzdvihovat to, co kluci prostě od přírody umí na úkor toho, co se nepovedlo. Pravdou je, že “Universal” jistě mnoho z jejich fanoušků stoprocentně potěší a že jejich desky jsou prostě stále kvalitní i přes kvanta negativní kritiky. Pravdou však také je, že aktuální počin díru do světa s největší pravděpodobností neudělá a zařadí se do řad průměrných a neoslnivých desek. Pokud si vzpomenu na nekonečné měsíce strávené pod záštitou “Epic”, už teď je mi stoprocentně jasné, že doba strávená s “Universal” jim nebude sahat ani po kotníky. Tedy pokud po těchto posledních slovech recenze ještě nějaká vůbec bude.