TRUPPENSTURM jsou Německou kapelou okolo Vangarda von Rimburga známého například z kapel Kermania, Abusus či Heemat, za výpomoci Weinganda a Alexandra Meilenwalda (Výše zmíněné kapely + např. Ruins of Beverast). Vangard, jakožto hlavní persóna kapely, své první EP nahrál sám, avšak na první dlouhohrající desce „Fields of Devastation“ již asistovali a měli jistý vliv i uvedení „nájemní“ hráči. „Salute to the Iron Emperors“ je bestiálním a nekompromisním black metalovým úderem útočícím na vaše uši 35 minutami neustálých sypaček a nabasovaného zvuku. Jediným názvem shrnu hudební obsah tvorby TRUPPENSTURM a to: „Desecration of the Holy Kingdom“. Ti, kteří ví, odkud vítr vane, nechť čtou dál, ostatním doporučuji si vyhledat jakési Black Witchery a pak se uvidí. Zpátky však k TRUPPENSTURM. I samotný Vangard v jistém rozhovoru přiznal, že myšlenka kapely víceméně vznikla ve zkušebně při hraní skladeb z „Desecration of the Holy Kingdom“. Avšak ku jeho cti slouží, že TRUPPENSTURM nejsou obyčejnou kopírkou a jdou lehce svojí cestou, avšak řádně bezbožnou a násilnou. Riffy jsou docela hbité, dovolil bych si říci, že na svůj styl zní až „technicky“ a hlavně posluchače-fandu donutí hrozit až do upadnutí pracky. Horší je, že vzhledem k přebuzenému zvuku není jednoduché riffování sledovat. Dovedu si představit, že mnohým by „Salute…“ mohlo znít jako vlna hluku, ale nebojte se, nekoná se žádný Revenge. Nepomáhá ani hluboce posazený vokál, který svým náporem lehce překrývá instrumentální složku. Ale komu to vadí? Mě jistě ne. Jak okomentovala má kamarádka: „To zní jako nasrané hejno včel.“
Solidním plusem je Meilenwaldovo bubnování, které nejen že pohání album kupředu, ale také přidává občasnou změnu, která je, přiznejme si, osvěžující i v hudbě, kterou hrají TRUPPENSTURM, Black Witchery, Diocletian, Blasphemy a další. Přehoupnu-li se na druhou, zápornou stranu, moc se mi nelíbí, že často nerozlišuji skladby od sebe. Ano, „Salute to the Iron Emperors“ odsypává, ale když za sebou odehrají 3-4 skladby a já je, přestože dávám pozor, považuji za jednu, tak to není dobře. Ona ta jistá „monotónnost“ si někde svou daň vybrat musela. Naštěstí je velká část skladeb oddělena skvělými intry, která jen umocňují válečnou atmosféru desky. No a existuje snad někdo, komu by se nelíbil řev letecké sirény za black metalového běsnění?
Tak jak jsem začal, tak i skončím: Tedy srovnáním s Black Witchery. Hudba je podobná, ale pocit, jenž Vám dá, je poněkud odlišný. Zatímco Američani evokují bestiální rouhání a totální anti-křesťanský holocaust, TRUPPENSTURM následují cestu války. Vyložte si tato slova jak chcete. Povinnost pro všechny fandy „bestiálního black metalu“!
