Dlouhých sedm let se čekalo na vydání nového alba SKYFORGER. A protože právě vyšla novinka "Kurbads", těžko si tedy lze vybrat lepší okamžik k vyzpovídání některého z členů skupiny. Pravda ale je, že rozhovor se SKYFORGER mi ležel v hlavě poměrně dlouho. Vhodná chvíle nicméně nastala právě teď... a nakolik je Peter člověkem přátelským, nezůstalo jen u povídání o právě aktuálním počinu.

1. Zdravím Válečníku! Jak se máte? Po dlouhých sedmi letech čekání vám vychází regulérní dlouhohrající deska „Kurbads“. Tedy pokud nepočítám znovuvydání „Semigalls Warchant“. Můžeš nějak specifikovat, proč vše trvalo tak dlouho?

Nazdar!

V cestě nám stálo spoustu překážek. Došly čerstvé nápady, které jsme mohli s čistým svědomím na nové album umístit. Druzí kytaristi (rytmická kytara – pozn. redakce) přicházeli a odcházeli a pořád dokola je učit jednotlivé skladby zabralo hodně času. Komerční boom folk metalu nás uvrhl do urč. druhu deprese – chtěli jsme začít hrát něco jiného a dokonce jsme zvažovali ukončení činnosti. A samozřejmě hrály roli i osobní záležitosti; kvůli práci, rodině a osobním problémům se nám nedostávalo času na kapelu.
I tak se kolem nás pořád něco dělo – hráli jsme staré věci na koncertech a festivalech.

A v roce 2005 jsme znovu vydali naše staré demo se 4 novými kusy.

2. Přiznám se, že jsem se o váš osud trošku obával, když někdy kolem roku 2008 přestaly fungovat vaše původní stránky, teď už je zdá se vše v pořádku. Stránky nové a velmi pěkné a také jste změnili vydavatele a tady bych se trošičku pozastavil. Čím to, že velké labely právě nyní vydávají pohanské spolky? Nejdřív ruská Arkona a teď i vy. Nezdá se Ti, že už je to trochu s křížkem po funuse? Rozmach pagan-folk metalu vrcholil dle mého tak před dvěma, třemi lety. Nebo prostě major labely sázejí na jistotu a vydávají alba jen řekněme hvězdám v daném stylu? Nesmrdí to pak trochu vypočítavostí?

Nevím, nestarám se o tohle svinstvo. Podle mě si pagan/folk ještě drží jakousi úroveň a jeho úpadek teprve začal. Proto asi velké labely pořád podepisují s pagan/folkovýma kapelama. Myslím, že stejně jako u ostatních stylů, tu pořád budou lidi, co tu hudbu poslouchají a zůstanou fanoušky. Možná je to tak lepší, protože ty komerční kapely vylezou nahoru a nechají místo všem upřímným pagan/folkovým kapelám, které roky pracovaly v pozadí a nezměnily se, aby se přiživily na tom tzv. “folk boomu”.

Nicméně kapely, které v poslední době podepsaly s velkými labely, nejsou až tak špatné a proč nikoho nezajímá, že podepsal další metalcore nebo death metal? Odpověď by mohla znít: Je tu ještě folk boom? Hehe – jenom vtip.

Metal Blade, pokud vím, nemá moc pagan kapel, proto s námi asi podepsali. Ale my nejsme velká kapela a dobře to víme, (na Metal Blade) existují důležitější spolky, se kterýma pracují.

Jsme vděční za všechnu poskytnutou podporu, s jejich pomocí můžeme rozšířit naše jméno a hudbu v mnohem větším měřítku než dřív. I tak pořád ve velké míře sami pracujeme na propagaci SKYFORGER a ”Kurbads”.

3. Proč jste vlastně odešli od Folter records? Vnitřní neshody, snaha se zase o kus posunout, nebo za tím stálo něco jiného? Mně se Folter dodnes jeví jako docela solidní, i když malá firma.

Pořád jsme v kontaktu s Folter! Joerg a ostatní jsou skvělí lidi, hodně nám pomohli a pořád (!) pomáhají. Dokonce jsme chtěli po Metal Blade, aby dali právo na vydání LP ”Kurbads” Folter records a oni na to kývli.

Proč jsme odešli? Z mého úhlu pohledu byl Joerg až příliš líný; v poslední době za nás všechno dělal nový manažer Andy. Folter nás postrčil správným směrem, ukázal nové možnosti a pak už jsme víceméně pokračovali po vlastních.

Srovnávat Metal Blade a Folter je těžké, protože jsou, chápejte, jiné váhové kategorie. Folter (myslím tím Joerg) dělal všechno sám s pomocí několika přátel, zatímco Metal Blade jsou solidní společnost!

Chtěli jsme se posunout dál a viděli jsme, že Joerga nějaký posun nahoru příliš nezajímal, tak jsme podepsali s Metal Blade.

Jako kapela z Lotyšska, malé země mimo metalovou scénu, potřebujeme skutečnou pomoc, aby nás a naši hudbu svět slyšel.

4. Možná jsem začal až příliš zostra, což jsem původně neměl vůbec v úmyslu. Doufám, že se Tě to nějak nedotklo. Náš rozhovor by neměl být o byznysu, ale hlavně a především o muzice. Chci se tě tedy zeptat, jak bys charakterizoval novinku Ty sám. Co bys na novince vyzdvihl a jak bys fanoušky k poslechu „Kurbads“ navnadil? Možná Ti to nebude moc po vůli, ale myslím, že je pro naše čtenáře zajímavé znát názor samotného hudebníka na jeho výtvor. Tak co nám o novince můžeš říci?

Nic se nestalo! Na skladbách jsme začali pracovat už před několika lety, ale ze začátku to šlo ztuha. Když už byly všechny skladby konečně hotové a šlo se do studia, druhý kytarista Rihards z ničeho nic kapelu opustil. Tím pádem jsem musel zastat všechny kytary sám. Naučit se riffy a všechno re-aranžovat tak, aby mi to sedělo, zabralo další čas. Nejdřív jsme udělali hrubou nahrávku, nějakou dobu ji poslouchali a dělali změny, abychom dosáhli co nejlepšího výsledku. Ještě jsme toho hodně změnili, a to i v průběhu nahrávání. Nebylo kam spěchat.

Všechno jsme nahráli tady v Lotyšsku, ve studiu přítele kapely Kasparse. Nahrávání nás nijak nestresovalo, protože jsme tam byli sami. Bylo to jako nahrávat desku u kamaráda doma. Nahráli jsme něco, doma si to poslechli, a když jsme nebyli spokojení, tak jsme to při příštím nahrávání udělali znova. Kaspars po nás, ve srovnání s velkým profesionálním studiem, na hodinu moc peněz nechtěl.

Potom, co jsme takhle nahráli všechna alba – tj. v kamarádově studiu v Lotyšsku – myslím, že jsme na to už tak zvyklí, že v omezeném nahrávacím čase profesionálního studia nic neuděláme!

V poslední době jsme byli ve studiu našeho zvukaře Gintse – ve starém dobrém Fénixu a udělali mixování a mastering.

Tak to stručně a v několika větách probíhalo.


5. Dovol mi, abych se tě zeptal; je SKYFORGER v roce 2010 v něčem jiný než dříve? Lze na albu nalézt pro vás nějaké nové elementy? A pokud bys měl tu možnost stát před lidmi a říci pár slov, proč nové album poslouchat, co bys povídal?

Lidi říkají, že tohle album je víc ovlivněné thrashem/klasickým heavy metalem než předchozí počiny. Do určité míry s nimi souhlasím. Ale když si pustíte některé staré kusy, např. Colonel Briedis, Nāves sala/Death Island nebo Tumsā un salā/ In Darkness and Frost, uslyšíte tam stejné oldschoolové riffy! Možná jim ten surový zvuk umožnil méně vyniknout, nevím!

Chceme, aby lidi, v nenaplněném očekávání dalšího “Latvian Riflemen“ nebo black/folku, nehodnotili album už po prvním poslechu. Prostě mu dejte další šanci – přečtěte si texty, nasajte atmosféru ilustrací a poslouchejte ho jako příběh...

Vždycky jsme říkali, že jsme na každém albu jiní, a “Kurbads“ je jiný! Z našeho úhlu pohledu to není další viking metal. Myslíme, že tu jdeme naší vlastní cestou – je to víc metal než folk.

6. Název alba „Kurbads“ by nemusel být pro všechny posluchače zcela jasný. Chtěl bych se tě tedy zeptat na to, co znamená a případně na nějaký koncept či hlavní myšlenku, která album obestupuje… A samozřejmě neopomeň texty.

K příběhu ”Kurbads”: (Promiňte mi copypaste, tuhle otázku dostávám v každém interiew. Snad to nevadí.)

“Kurbads“ je stará lotyšská pohádka/legenda, která se vyprávěla už za starých časů. Skupina folkových nadšenců procestovala zem a sepsala potenciální folkový materiál z 19. století. Jsou to příběhy, co se ve vyprávění předávaly z generace na generaci.
Mj. zaznamenali příběh o muži zrozeném z různých věcí (z kobyly, železa, vola, psa, vlka, atd.), ale především z medvěda. Ten muž vyrostl a těšil se neuvěřitelné síle, šel do světa a pomáhal chudým bojovat proti zlu.

To mi přišlo velice zajímavé, ale protože jsem věděl, jak je v Lotyšsku příběh o Lāčplēsisovi (Medvědobijci – muži zrozeném z medvěda) populární, rozhodl jsem se pro jinou (méně známou) variaci o Kurbadsovi, synovi kobyly.

Celé album vypráví Kurbadsův příběh: od narození po smrt v poslední bitvě, jeho dobrodružství a boj s úhlavním nepřítelem – Hadí Čarodějnicí. V příběhu je spousta archaických témat, jako jsou rituální zasvěcování, cesty do světa mrtvých (podsvětí), pradávné čarodějnictví a magie, stejně jako staré zvyky a způsob, kterým se tehdejší lidé dívali na svět. I to, jak se Kurbads narodil, bylo kouzelné. Podle mě to pochází ještě z Doby kamenné, kdy lidé považovali nějakou nadpřirozenou bestii za boha a otce celého druhu.

7. Myslíš si, že je „Kurbads“ nejvyspělejším dílem, které kdy SKYFORGER nahráli? Jestliže ano, proč?

Jo, myslíme si, že “Kurbads“ je v současnosti naše nejlepší nahrávka, obzvlášť kompozicí písní, aranžmá hudby, technickou úrovní a píseň po písni i jako celek. Pracovali jsme mnohem tvrději, aby všechno bylo skvělé, a hodně skladeb jsme předělali, aby zněly líp.

Bude to asi znít divně, ale zpočátku jsme chtěli udělat surové a drsné album. V průběhu jsme se tak nějak pokoušeli všechno dělat, jak nejlíp jsme mohli, a postupně jsme zapomněli na náš původní cíl. Nakonec album zní, jak zní – alespoň jsem s ním víc spokojený než s předchozími.

8. Co artwork, jak mu můžeme porozumět (samozřejmě po vysvětlení příběhu „Kurbads“ lze mít jisté představy)?

Jo, na první pohled může vypadat jako nějaká stupidní klišé kresbička. Ale pro mě, stejně jako všechny ostatní kresby na albu, vytváří skvělý dojem – dojem, který jsem chtěl! Podle mě to vypadá jako obrázek z nějaké knížky pohádek a odtud to přece všechno je!

Obal zachycuje Kurbadsovu poslední bitvu: už zabil skřetího Černého Jezdce, ale Hadí Čarodějnice mu do otevřené rány na rameni plivla jed.

Podle mě je celý ten obrázek mystický, ten mrtvý strom a černá jeskyně v pozadí tvoří něco jako symbol podsvětí a větve stromu představují něco jako zemský povrch, je tam les a nad ním měsíc. Jako by už Kurbads byl na půl cesty v Říši Mrtvých!

Nechceme další mainstreamový CD cover, každá kapela poslední dobou takový má. Nechci pana Krise Verwimpa urazit, ale skoro každá pagan kapela (a nejen pagan) má cover od něj. Lidi už jsou na ně tak zvyklí, že když vidí náš, říkají: co to tam máte za svinstvo!

Když si prohlédnete obrázky v bookletu, zjistíte, že Martins (náš kytarista, který všechno maloval) má svůj vlastní styl a na můj vkus je k pohádce jako Kurbads jeho způsob malby optimální!

9. Vydá Metal Blade nějaké speciální vydání nového alba?

Pokud vím, tak první se dělaly digipacky. Z nějakého důvodu s nimi Metal Blade v EU nechtějí pokračovat a vrátí se ke klasickým CD. Nicméně v USA budou jenom digipacky. Jak jsem už řekl, pro ty, co je sbírají, vydají LP němečtí Folter records.

Metal Blade nám řekli, že nechtějí zákazníky “okrádat”, popř. jedny zvýhodňovat na úkor druhých, takže jsme dali skladby do všech možných formátů, jak jen to šlo. Nakonec bude mezi CD, LP a digipackem malý rozdíl v designu a písně zůstanou stejné.

Řekli nám, že dneska už digipack není nic zvláštního, ale je ekologičtější než CD. S tím souhlasím.


10. V mezidobí mezi vydáním řadových desek jste ale hodně koncertovali. Jsem toho názoru, že ptát se Tě na to, co pro vás znamená živé hraní, je zbytečné. Konec konců přenášíte to v dobrém slova smyslu i na publikum. Sám jsem vás zažil na vlastní kůži dvakrát tady v ČR. První akce byla klubovka v Praze v klubu Matrix a byli jste naprosto famózní, druhá zkušenost je festivalová a určitě ne až tak pozitivní. Asi je to jen můj pocit, ale v Matrixu jste mi přišli mnohem drsnější a údernější, než pod širým nebem ve Svojšicích. Jak to vidíš Ty? A kde se vám hraje lépe? Venku na větších festivalech, nebo uvnitř v klubech?

Hmm. Myslím, že radši vystupujeme v malých klubech než na velkých festivalech. V klubech je lepší zvuk a kapela se cítí, a je, blíž publiku. Hodně velkých festivalů má opravdu špatný monitorový zvuk (Zvuk nástroje přenášený hudebníkovi přístrojem ušitým jemu na míru. Líp se slyší a chrání si sluch od hluku na pódiu. Zařízení přenášející monitorový zvuk většinou vzhledem připomíná naslouchátko [např. IEM] – pozn. redakce) a je velice těžké hrát a užívat si – skoro nic neslyšíte, nebo slyšíte některé věci hlasitěji. Protože každá kapela má pevně vymezenou hrací dobu, nikdy nemáme čas udělat pořádnou zvukovou zkoušku.

Někdy, když s hořkostí sejdete z pódia, je divné, když fanoušci přijdou a tvrdí: “skvělá show, dobrý zvuk”. Možná venku, ale na pódiu…

Můžu vám říct, že jsme stydliví lidé a před každým vystoupením jsme tak příšerně nervózní, že se chceme sbalit a odjet domů. Ale takhle jsme si zvolili, zpátky ni krok!

Když jste na pódiu, přestáváte být sám sebou, jste v jiné rovině existence, už to nejste vy – je to někdo jiný. Je to něco jako jít do bitvy beze strachu ze smrti, zachytí vás jakási vichřice a tančíte s ní.
Jindy se mi zdálo, že nejsem na pódiu, ale někde daleko – to je špatně, nelíbí se mi to a nejde s tím nic dělat. Nevidím tváře v publiku, jenom něco hraju – a když začnu přemýšlet nad tím, co mám hrát dál, tak všechno zapomenu (myslím tím kytarové party)!

Všechno je v pohodě a bezpečné, když hrajete ve zkušebně, ale na pódiu! Z té šílené nervozity uděláte spoustu chyb.

Vím, že jsou lidé, kteří se na pódiu narodili, milujou ho – ale my ne. Možná když jsme byli mladší, ale teď ne. Jak jsem řekl; vybrali jsme si cestu a nemáme se kam vrátit!

11. Musím se Tě rozhodně zeptat, jak se ti líbilo na Beltisu? Kolega Dalihrob by mi to asi neodpustil, kdybych tuhle otázku nepoložil. Já se na Beltis nedostal, nicméně se na vás těším na Hell Fast Attack do Brněnce.

Jasně! Máme tu několik přátel: Vesnu (bývalé Adultery), Trollech, Hromovlad (i když jsou ze Slovenska) a ještě nějaké další. V Česku jsme si bezvadně užívali – dokonce jsme navštívili několik starých míst a hradů. Lidi jsou tu tak přátelští a překvapilo nás, kolik máme v Česku fanoušků!

Vzpomínám si, jak jsme jeli do Prahy podívat se na Karlův most a nakonec jsme strávili celý den v hospodě s lidma z Vesny, hehe.

12. O Tobě je známo, že máš rád pivo. Dá se nějak srovnat například lotyšské s tím naším? Já si zcela patriotisticky myslím, že lepší pivo, než to z Čech na světě není. :) Můžeš mít ale zcela odlišný názor na věc. Máš tady u nás nějakou oblíbenou značku? A kdybych přijel například do Rigy, na co bys mě pozval? A ať nezůstaneme jen u piva, co bych neměl přehlédnout, až do Lotyšska přijedu? Neber mě, prosím, jako běžného turistu, prostě naznač, co bych dle Tebe měl u vás navštívit.

Mohu téměř souhlasit, že české pivo je nejlepší na světě. Pochopitelně nemluvím o levném pivu v lahvích, ale o tom, co se dá koupit v barech a tavernách.
Stejně je to i tady – v obchodech jsou levné lahváče, v barech si můžete dráž koupit stejnou značku a bude chutnat líp.

Já bych vám doporučil Bauskas alus (alus znamená pivo), Tērvetes, Piebalgas a Valmiermuižas. Většina z nich je dobrých i v láhvi a dají se koupit ve správných barech.
Aldaris je tu hodně populární, ale je to pivo pro turisty a ne pro gurmány. Avšak v baru z půllitru občas není tak špatné.
Naše piva, i když je na etiketě 4 až 5 % alkoholu, jsou silnější než ty levné plechovky, co koupíte v např. Německu. Tři až pět láhví a máte dost! Ta dobrá piva v sobě nemají moc kysličníku uhličitého, některé ho dokonce neobsahují vůbec.

Vzpomínám, jak když jsem byl mladý, byla k dostání jen nenasycená piva! Pokud jste je do dvou dní nevypili, zkysla a nedala se pít! Zachránila vás jenom dobrá lednička.

V té době nebyla žádná chemie, eh…

K návštěvě doporučuju stará místa mimo Rigu, protože ty v Rize jsou pro turisty s naditýma peněženkama. Např. Rock’n’Riga (skoro až metal/rockový klub), Pablo, Šveiks (!!! Jo, bar je pojmenovaný po českém hrdinovi a je tu i české pivo!). Á, a přijďte do našeho metalového klubu Melnā Piekdiena (Black Friday), odehrávají se tam metalové akce a mají Piebalgas alus a Kozel!


13. Má poslední otázka… Je nějaké album v diskografii SKYFORGER, které pro Tebe znamená víc, než ty ostatní? Pokud ano, tak proč? Třeba se k nějakému váže nějaká zajímavá vzpomínka, či důležitá událost ve Tvém životě.

Jo – nahrávání našeho prvního dema bylo “mystické” a úžasné. Všechno si to pamatuju mlhavě, jako by to bylo ve snu. Když nad tím přemýšlím, nechápu, že jsme to nahráli tak rychle (alespoň pro nás – všeho všudy jeden týden) a nakonec se dalo poslouchat, hehe. Bylo to v malém studiu (začátek Fénixu, kde jsme nahráli většinu alb), začátek jara, sníh a temné hvozdy za oknem. Pracovali jsme pozdě do noci a bylo úžasné slyšet naše první skladby! Tehdy jsme byli mladí a připravení na všechno, eh…

K dalším nahrávkám se taky vážou skvělé příběhy, ale to by zabralo příliš mnoho místa.

14. Velký díl za poskytnutí rozhovoru, bylo to pro mě velkou ctí. Ať se celé kapele daří a těším se na další vystoupení SKYFORGER v České republice. A samozřejmě vám přeji, ať si novinka vede u posluchačů co nejlépe.

Děkuji za možnost rozšířit naše jméno a povědět lidem o ”Kurbads”!

Velký dík našim fanouškům v České republice, kupte si naše nové album, je to opravdu dobrý metal smíchaný s lotyšským folkem. Brzy se uvidíme na koncertech!