Někoho možná hned z úvodu překvapí samotný název kapely YOGA. Při bližším zkoumání však zjistíte, že název je více než trefný. Během svého dnešního slohového výlevu vás seznámím s deskou „Megafauna“, ke které jsem se dostal díky doporučení jednoho našeho čtenáře. I když už nyní vím, že tento počin je velice úzce profilovaný na malou skupinu posluchačů, měl jsem nutkavý pocit, že vás s ním musím seznámit. Něco obdobného jsem já doposud neslyšel. Někteří možná namítnou, že znají „něco“ podobného. Jádro pudla je však zakopané v tom, že na podobný styl hudby jsem nikdy zvlášť nebyl. „Megafauna“ v sobě má však něco, co mě nejen zaujalo, ale po čase i pohltilo, zdolalo a do této chvíle fascinuje svou nezaměnitelností a šílenstvím. YOGA se skládá ze dvou členů, kteří si říkají Vatten Häst & Eld Anka. Tito dva pánové se vydali na cestu, která by většinu z vás odradila hned na počátku. Prvním znakem jejich hudby je záměrně odporná produkce, u které když řeknu, že je „lo-fi“, tak jí budu ještě hodně nadržovat. Pro někoho nepřekousnutelná věc, pro někoho známka pravého undergroundu. I mnoho čistě garážových záležitostí dosahuje lepší produkce, než právě „Megafauna“. Zvuk je tu však Alfou & Omegou celé nahrávky. Bez tohoto záměrného „zprasení“ by nahrávka nikdy nezískala punc zvukového teroru. Jedná se o šiblý hudební experiment, který hravě kombinuje prvky drone, dark ambientu, elektroniky, noisových ruchů a v neposlední řadě i nějakého toho vlivu black metalu. Kdo se však těší na nějaké ostré riffy nebo dokonce sypačku, ať zavře prohlížeč, nasadí si helmu a jde si na pískoviště hrát na patologa s dětmi, co si zde staví bábovičky. Podobně „mind-fuckin“ jako předešlý nápad, je celá „Megafauna“. Bzučivá, rezonující a hustá. Táhne se jako dým skrze nepříjemný sen, který vše halí do neprostupnosti. Pohlcují vás všechny okolní ruchy, jste vystrašení ze sténání, která se pod chraplajícími tóny ozývají. YOGA nachází inspiraci v kryptozoologii a jiných ne-exaktních pseudovědách. Rozplýváte-li se v inhalaci puchu z rozpadajícího se torza Chupacabras na slunci mexické pouště, připravte se na parádní večírek za poslechu „Megafauny“.
Z počátku jsem vůbec nevěděl, co si mám myslet. Když mě však deska plně pohltila, nastal druhý zásadní problém. Co k tomu vůbec napíšu? Z mého pohledu je to výzva. Přenést pocity a dojmy z této nahrávky do textové podoby se zdálo jako nelidský úkol. Nechtěl jsem z recenze udělat nějaký ujetý příběh, který by měl zobrazit, co se na nahrávce děje. Musel bych požádat samotného Davida Lynche o zfilmování, ale i tak myslím, že by to byl téměř nesplnitelný úkol.
Hypnotický mišmaš, který bude chutnat jen opravdu otrlým posluchačům. „Megafauna“ je absolutně psychedelickou záležitostí; jiné projekty, které se takto titulují, vedle ní okamžitě ztrácejí smysl. Surrealistický pohled na souznění různorodých elementů. Jako byste se ocitli v bermudském trojúhelníku, na místě, kde neplatí zákony světa, jak je známe. Magické místo, které je domovem šamanů, jenž se živí vašimi nočními můrami a strachem z neprozkoumaného, neodhaleného. Pazvuky vás pronásledují každou vteřinou, ale při každém otočení vidíte jen svou vystrašenou tvář zrcadlící se uprostřed bzučící singularity abnormálna. Rád bych se ale vrátil k myšlence, kterou jsem zmínil hned na úvodu. A to proč je YOGA tak vystihujícím názvem. Původ slova „jóga“ totiž vychází z významu slov jako je „spojení“ či „ovládnutí“. YOGA spojila mnoho různých žánrových elementů do jednoho. Tak jako jóga ovládá několik různých škol, podobně i Häst a Anka ovládli svou muziku. Nalezli podstatu, nebo chcete-li podstatu jejich bytí na tomto světě. Oprostili se od své hmotné existence a vydali se na pouť nehmotného utrpení. Zastínili tak své falešné ego a zkusili osvítit svoje duše.
Jak jsem už zmínil, je pro mě těžké popsat tuto nahrávku. Doufám tedy, že jsem ji alespoň z části přiblížil a některé z vás nalákal, abyste si ji sehnali. Pro bližší zkoumání doporučuji MySpace kapely či YouTube, kde se nachází několik audio-vizuálních příkladů. Jeden z nich jsem umístil i pod článek. Po dlouhé době se uchýlím k možnosti nahrávku nehodnotit, neboť mi připadne, že to postrádá smysl. Každý ať si ji ohodnotí dle svého gusta a případně se vyjádří v komentářích, budu za to vděčný.
