Před necelým rokem jsem čtenáře Mortemu ku příležitosti vydání kompilace „Ascension“ informoval o francouzském one-man projektu DE SILENCE ET D´OMBRE. V závěru recenze jsem zmínil, že ústřední postava říkající si F. chystá nový materiál na další desku, která má být na hony vzdálená black metalu, kterým se dosud prezentoval. Není to dlouho, co mi F. zaslal digitální promo kopii „III – The Fall“. Přeskočím tedy obecné informace a zbytečné kecy okolo a vrhnu se rovnou na aktuální počin, který pro mě a mnohé další čtenáře sliboval nevšední, avantgardní zážitek, na míle vzdálený klasickému pojetí černého kovu. Letmý vliv Darkspace a podobných seskupení se pomalu ztrácí v hvězdné mlhovině. Současný počin je výletem do vzdálenějších galaxií. Do ještě hlubšího a tmavšího vesmíru. Na samotnou hranici neprozkoumaného. Ani nevím, čím to je, ale poslední dobou se mi dostávají do rukou „zvláštní“ nahrávky. Nabývám pocitu, že se stále více odcizuji nejen black metalu, ale i metalu jako takovému obecně. První dojem při puštění „III – The Fall“ se sice může jevit jinak, většina z vás by si asi řekla, co to ten Dufaq mele. Uchraplená kytara, teatrálně znějící přechody bicích a plouživá atmosféra ze začátku působí poměrně dost „blackmetalově“, ale s plynoucím časem i váš názor odletí na řádném paprsku skrz roj meteoritů. Zvuk a úvodní skladby stále využívají klasického konceptu, dokonce se dočkáte i zdeformovaného vokálu. Prvotní cesta (The Path) po dusivém povrchu, ve vás má totiž vzbudit falešnou iluzi reality. Funguje jako taková reflexe k předchozímu počinu. Začínáme tam, kde jsme naposledy skončili.
Až s příchodem vyvržence nastává zlom, který změní kurs naší vesmírné bárky, a my se vrháme do neprozkoumaných koridorů chladného, černého vesmíru. Čím více se vzdalujeme od výchozího bodu, tím se zdá plynulost času relativnější. Posluchač se začíná topit v husté mlhovině, dusit stále větším poměrem vodíku a deformovat zesilujícím tlakem okolí. Prázdná místa jsou vyplňována pazvuky linoucími se ze všech stran. Prostor nabývá dalšího rozměru. Lidské chápání se pozvolna mění a přizpůsobuje. Chvějící se, zpocený posluchač skřípe zuby z nejistoty, z radikální skepse. Příběh a nálada desky se stále prohlubuje a nabírá nového směru. Stále si sice udržuje dostatečně metalový nádech, ale ten má spíše vzbuzovat pocit chladných stěn, které vás obklopují. Tísníte se ve vzduchoprázdnu. I tam však stále slyšíte a cítíte poselství „III – The Fall“. Kontrast mezi čistotou a špínou stále roste jako dvojhvězda zachycená dalekohledem. Poslední zachycený paprsek světla a naděje. Poslední dojem před úplným zatměním. Ticho je přerušeno třeskem, vznikem nového prostoru s vlastními stíny a prázdnotou. Zatraceno budiž lidské pokolení! Pohasni jako záblesk z hroutící se hvězdy…
Necháte-li se unést, probudíte se až na samotném konci této kosmické pouti. Jste nabyti dojmy, ale netušíte co vám chtějí sdělit. Rozum stávkuje. Duše se vrací na své místo. Rozpolcenost třese s vaší osobností. Nevíte, co si máte myslet? Nejste sami. Je tohle záměr, poselství, které nám chtěl F. naservírovat? Pokud ano, povedlo se. V opačném případě zůstanete zmateni z výsledku, který vám předložil. Určitým vodítkem může být právě prvotní předpoklad, který vám F. nabídl. V jistém ohledu se nemýlil. Své vize zhmotnil do jakési surrealistické podoby.
„III – The Fall“ je vskutku odlišná. Hlavně s odstupem času působí jinak. Jistá vodítka a spojitosti s minulostí samozřejmě má. Využité nástroje i jejich zvuk fungují jako odkaz na předchozí tvorbu. Poselství je však jiné a úměrně s ním se změnila forma, která byla tentokrát použita. „III – The Fall“ i tentokrát naznačuje, kam se bude ubírat budoucí počínání. Spousta otázek nebyla zodpovězena, mnoho dveří zůstalo otevřeno.
I tentokrát mnou cloumá nejistota v konečný verdikt. I dnes se vyhnu hodnocení, neboť nahrávku neshledávám hodnou numerickému zhodnocení. „III – The Fall“ je v jistých ohledech poutavou a pohlcující. Jistě i zajímavě ztvárněnou a zvláštní deskou. Hodně záleží na náladě posluchače a vztahu k podobnému stylu vyjádření. Album je limitováno na 500ks, což je dle mého dostačující náklad, který přesně vystihuje individualismus nahrávky. Někomu sedne, někomu ne. Nic víc v tom není. Poznáte, do které kategorie spadám já?
