Již podruhé v letošním roce se přijela představit ruská vycházející hvězda pagan metalové hudby - Arkona - českému publiku. Poprvé se tak stalo zhruba před měsícem v rámci open air festivalu Metalfest. Nyní si však přišli na své milovníci klubových koncertů, pro které není důležitá pouze hudební produkce, ale také světelná show a příslušná atmosféra. Masha a spol. si na rozdíl od roku 2007 (Alkonost, Rossommahaar) nepřivezla ze své rodné země žádnou spřízněnou kapelu a na turné se vypravila sama. Společnost jim proto dělala dvojice českých uskupení – koncertní stálice Trollech a stále ještě ne úplně okoukaní Cruadalach. EXIT Chmelnice – klub, ve kterém se koncert konal – prodělal od minulé návštěvy Arkony změn více než dost a z noční můry všech vyznavačů kvalitního zvuku se definitivně vyklubalo obstojné zázemí s minimem technických negativ.
Abych řekl pravdu, skutečně jsem v době velice slabé návštěvnosti místních koncertů netušil, kolik lidí mám na české zastávce turné očekávat. Skutečně bych nebyl překvapen, kdyby na Žižkov dorazila slabá stovka návštěvníků, spíše naopak. Ve výsledku jsem se nestačil divit, když se před klubem vytvořila regulérní fronta, která se pomalu prodírala dovnitř. Již v tuto chvíli bych měl pochválit organizaci za fakt, že fanoušci nebyli přítomni probíhající zvukové zkoušce a zbylý čas do osmé večerní trávili bujarou konverzací před klubem. Na druhou stranu by se měl hlavní nával bez problémů dostat do klubu před samotným začátkem, což se mu bohužel nepodařilo...
… vystoupení CRUADALACH jsem tím pádem měl možnost zhlédnout asi z poloviny. Kromě po strop našlapaného klubu jsem však zaznamenal i část setu mlaďoučké české kapely. Díky velice kvalitní zvukové kulise jsem poprvé neměl problém s rozpoznáním veškerých lidových nástrojů. Do černého se trefila i Radalfova slova o tom, že "bez početného publika pod pódem je kapela poloviční" a že v Praze tihle chasníci prostě „letí“. Mohutné ovace po každé ze skladeb a nezřízená metelice při jen trochu skákavých pasážích mluvily za své. CRUADALACH se nenechali zahanbit a předvedli velice zábavný a energický set, při kterém publiku zahráli skladby již známé, ale také ty, které ještě nebyla příležitost poslechnout. I díky zmiňované podpoře všech zúčastněných návštěvníků hodnotím otevírák tohoto večera jako téměř bezchybný. Jasný palec nahoru.
V proskákaném večeru byla plzeňská sebranka TROLLECH tak trochu odbočkou a možná i odpočinkem. Kluci přijeli do Prahy představit aktuální novinku „Jasmuz“, na které kapela pokračuje v odklonu od lehce zapamatovatelných melodií a hitových skladeb. A v tomto duchu se nesl i jejich přednes. Zádumčivou tvorbu z nových desek prokládala kapela odzkoušenými klasikami z „V rachotu hromů“ nebo „Synové lesů“. Ani plzeňským nelze v poslední době téměř nic vytýkat, jejich koncerty jsou prakticky pokaždé ověnčeny vysokou úrovní. Nebýt trochu nešťastně utopené druhé kytary, která hrála většinu ústředních melodií, mohl bych chrlit superlativy i nyní. V tento večer mi však vadil i statický pohled na TROLLECH. A ve srovnání s ostatními kapelami byl rozdíl jasně viditelný. Ani Throllmas v sobě neměl tolik své obvyklé energie. To jsou však jen malé pihy na kráse. Naprostá většina fanoušků byla stoprocentně spokojena a nemít na kontě několik desítek navštívených akcí, kde kluci vystupovali, byl bych docela jistě stoprocentně spokojený i já.
Nebyla by to ta pravá hlavní hvězda večera, kdyby se nenechala na pódium vyvolat obecenstvem a nedočkavě by jala nástroje do rukou. ARKONA se však zachovala příkladně, na pódiu se objevila až za „pomoci“ chtivých fanoušků a atmosférické introdukce. Pokud máte v živé paměti jejich tři roky starou zastávku ve stejném klubu, při které byli všichni rádi za to, že mohli tuhle ruskou kapelu vůbec vidět, přidejte si nyní jednu kvalitativní laťku navíc. Parádní zvuk táhl Mashu a spol. kupředu zabijáckým tempem skrze poslední dvě nahrávky. Z tracklistu vypadlo několik starých hitovek, které nahradili „Goi, rode, goi“, „Ot serdtsa k nebu“, „Slavsya Rus“, „Pokrovy nebesnogo startsa“, „Yarilo“ či „Nevidal“. ARKONA samozřejmě nezapomněla ani na klasiku „Rus“ nebo „Maslenitsa“. Popravdě mi trochu chyběli kousky „Vyidu ya na Volushky“, „Marena“ nebo „Skvoz Tuman Vekov“. Z maximálně objektivního hlediska však tracklistu nelze téměř nic vytýkat, kapela totiž přijela prezentovat hlavně poslední dvě studiovky, jež vyšly pod Napalm records. Výtky ale nelze snášet ani na kvalitu vystoupení samotného. Zhruba hodinu dlouhý set, který kapela doplnila jedním přídavkem byl skutečně energický, publikum naprosto oddané. Masha běhala po pódiu tam a zpět, burcovala publikum, zatímco Lazar, Kniaz a Artist precizně tvořili melodie. Nutno podotknout, že si ARKONA přivezla i živého cellistu, který byl sice celou dobu v pozadí, ale dodal produkci na živelnosti. Přestože bylo horko v sále téměř k nevydržení, Rusové ne a ne skončit chrlili jednu hitovku za další. A když už se necelou půlhodinku před půlnocí nachýlil čas, nikomu se domů vlastně nechtělo. ARKONA předvedla jednoznačně nejlepší výkon, který jsem měl možnost poslouchat a pozorovat.
Závěrem bych rád poděkoval početnému publiku (podle neoficiálních údajů se dostavilo 300 platících – pozn. autor) za výbornou atmosféru, zúčastněným kapelám za výbornou porci pohanského metalu a pořadatelům za téměř bezchybnout práci. Místa pro negativa jednoduše není, zbývá jen doufat, že kvalitou ani návštěvností nezůstane pražská zastávka tohoto turné osamocena.
fotografie poskytl Martin Lukeš (maluk.cz)
