Zkoušeli jste někdy dumat nad tím, za jaký konec byste chytili příležitost zhudebnit svoji zemi tak, jak vypadala před nějakými sto lety? Použili byste k hudebnímu vyjádření života místních lidí a dobové krajiny charakteristickou folklórní hudbu, nebo byste se vydali cestou hlasitosti a agresivity jako adaptace na územní výboje jednotlivých šlechtických rodů? Případně cestou naprosto jinou? Možností projevit se v tomto ohledu je celá řada a místa pro osobitost, um a originalitu neméně. Přesně takový úkol na svá bedra vzala i kapela LÖNNDOM, která se skrze hudbu snaží posluchači přiblížit relativně nedávnou historii své rodné země – Švédska. Nebo alespoň tak na mě novinka „Viddernas Tolv Kapitel“ působí.

Zřejmě bych měl co nejdříve odpovědět na otázky, které jsem v úvodu článku položil. Tak tedy... LÖNNDOM ke své interpretaci využili akustických kytar, mužských vokálů a něco nasamplované přírody, z čehož se jim podařilo vytvořit tak trochu pohnutý romantický obraz krutého života na skandinávském poloostrově, lemovaný tesknými melodiemi a užírajícím se mužským zpěvem. „Viddernas Tolv Kapitel“ ve dvanácti dějstvích proplouvá přírodním okultismem, zachmuřelou písničkovostí i lidskou niterností. Vize sedřeného muže vstávajícího každý den desítky kilometrů od svého domova v provizorním srubu k těžbě dřeva v neprostupných švédských lesích, aby rodina měla co do úst, jeví se při poslechu LÖNNDOM naprosto příhodně. Je to vize muže, který po dlouhých hodinách ve společnosti padlých stromů sedá večer k láhvi, aby jakýmkoli způsobem zahnal pocit samoty a odcizení…

Španělka drnkající melodii tu více a tu méně podpořená zmoženým hlasem, prozpěvující si maximálně sama pro sebe - to je „Viddernas Tolv Kapitel“. Z počátku sází více na atmosférické vyznění; to když dostává prostor sněhová vánice nebo chůze zasněženou krajinou. Kytarové linky zde napínají a umocňují zážitek, zatímco melodii tvoří podivně pokleslý vokál bez nutnosti použití jediného slova. Postupem času se ale začne deska měnit a ke konci už jste v náručí pomalých a zadumaných folkových skladeb, aniž by se na vyznění kapely cokoli důležitého změnilo. Na vyznění, které bych v určitých ohledech bez problémů připodobnil k projektu Strigor. Máte-li tyto Slováky v oblibě, budete při poslechu aktuálních LÖNNDOM slintat blahem. Sázka na emotivní čistě akustickou hudbu stoprocentně vyšla. Na rozdíl od podivně black metalového „Fälen Från Norr“, působí novinka více autenticky, mnohem lépe dokáže posluchače vtáhnout do svého nitra a povědět mu vše, co má na srdci. To by s elektrickými kytarami a agresivním vokálem jednoduše nebylo možné.


Jsem velice rád, že dnes není potřeba zabývat se často otravnou klasikou v podobě vydařeného / zpackaného zvuku, kvality jednotlivých kytarových riffů nebo nápaditosti frázování vokálního projevu. Je evidentní, že „Viddernas Tolv Kapitel“ je hudbou přímo od srdce - něčím, co LÖNNDOM obklopuje a co mají dost možná vrozené.

Původně jsem se chtěl bodového hodnocení zdržet, nicméně proč? Aby tohle vyvedené dílko vypadalo jako něco neplnohodnotného? Toho zajisté dosáhnout nechci. Sahám tedy do svých útrob pro třetí nejvyšší známku, kterou si Švédi za svoji aktualitku, která bude ve výsledku určena pouze úzkému spektru posluchačů, jistě zaslouží.

K recenzi poskytl: Eisenwald Productions