Protože jsme tak byli s Mikkem dlouho dopředu domluveni, pojali jsme tento rozhovor tak, aby se z převážné části točil jen o přítomnosti a budoucnosti. Novinka "A Collapse of Faith" je opět velmi kvalitním dílem, které si zaslouží pozornost nejednoho posluchače. Možná se dá mluvit o lehké stagnaci, neboť si OCTOBER FALLS nepřipravili nic až tak převratně nového, nicméně i tak se jedná o album, které je naplněné poutavými momenty. Něco o něm vám poví sám Mikko a můj pohled se dozvíte v zítřejší recenzi.

1. Ahoj Mikko, jaké máte ve Finsku počasí? Slyšel jsem, že zima na přelomu 2009/2010 byla u Vás opravdu intenzivní a tvrdá. Upřímně, my jsme také měli dlouhou zimu, doslova nekončící bílé peklo.

Ahoj Fastrede, celý den je deštivo a dnešek je také zatím nejbouřlivějším dnem v roce. Zem je pokrytá větvemi, v noci jsme měli opravdu silný vítr a na chvíli vypadl i proud. Zima překonala cokoliv za posledních nejméně 20 let, všude bylo plno sněhu, bílé hromady, kamkoliv ses podíval po několik měsíců, a teploty byly také docela nízké. Byla to jedna z nejchladnějších zim, co pamatuji. Něco takového tu už dlouho nebylo, skoro to vypadalo, že sníh neroztaje do další zimy, ale stejně náhle, jako zasáhla naši zem zima za pozdního podzimu, přišlo i jaro a odneslo ty hromady rychleji, než bych si kdykoliv představil.

2. Konečně, dva roky po „The Womb of Primordial Nature“, ti vyšlo nové album. Jak se ohledně toho cítíš? Proběhly nějaké změny ve skládání či nahrávání ve srovnání s minulými pracemi?

Mám pocit, že jsem zvládl napravit chyby, které jsem napáchal na předchozím albu, nikoliv jen hudebně, ale též co se produkce týče. Rozhodně necítím žádné výčitky, ani si nemyslím, že by album nebylo dobré, ale jak uteklo trochu času, cítil jsem, že půlka byla, jak jsem si ji představoval, a zbytek byl trochu syrovější. Nikoliv špatný, ale něco tomu chybělo, a to něco jsem se pokusil zcela umocnit, když jsme nahrávali „A Collapse of Faith“. Obecně, skládání proběhlo jako minule: nic nebylo plánováno předem, dopadlo to, jak to dopadlo. Avšak tentokrát jsme vše nahráli lépe odpovídajícím způsobem, takže jsme se ušetřili spěchu či tlaku. Odvezli jsme své vybavení od spěchu města a nastavili bicí, zesilovače a studio v domě daleko odsud a odpočívali a nahrávali, což si myslím, že bylo pro nás perfektní. Později jsme nahráli nějaké části na odlišných místech, ale s prvotním základem šlo vše docela hladce.

3. Skladby jsou delší než předtím, měli jste pro to nějaký specifický důvod? Mám na mysli, že když pohlédneme na vaši diskografii, všimneme si, že nahráváte stále delší a delší skladby. Je to přirozený vývoj anebo cíl?

Nebylo to nic, co bych plánoval, ale něco co se prostě během skládání stalo. Myslím si, že to je naposledy, co děláme jen pár dlouhých skladeb. Je pravděpodobnější, že další album bude mít mnohem více skladeb, přirozeně kratších. Když skládám, nikdy nemyslím na případného posluchače, ale je samozřejmě těžší poslouchat něco tak konceptuálního jako „A Collapse of Faith“, jelikož zde nejsou žádné jednoznačné skladby, jenom album s plynoucím materiálem.


4. Zvuk je z mého pohledu lepší než na „The Womb of Primordial Nature“, ale nejedná se o zásadní změnu. Podle mě by mohlo pár lidí tvrdit, že se vaše hudba stává stereotypní…

Změna mezi předešlým a tímto albem je v tom, že jsem jej nemíchal sám jako „The Womb…“. Byl jsem však velice přísný na to, jak by deska měla znít. Chlapík, který ji míchal, T. Hakala, následoval mé nápady a udělal vše tak, jak jsem chtěl, ale nedovedl jsem to udělat sám. Obecně je zvuk opravdu blízký tomu na předchozím albu, ale, stejně jako kompozice, je soustředěnější a lépe zachycený. Někteří mohou říci, že zní tak, jak očekáváš od alba OF, že bude znít, ale když si projdeš diskografii, uvidíš, že máme tři dlouhohrající alba a tři miniCD, a novinka může být srovnána jen s předchozím albem, tudíž slovo „stereotypní“ je trochu tvrdé. Přirozeně je „A Collapse of Faith“ tím, co jsem chtěl, aby bylo „The Womb…“, takže pár podobností by se našlo, ale celé album je soustředěnější, lépe složené, lépe odehrané a lépe vyprodukované než cokoliv dřívějšího od OF. Pokud si někdo myslí, že dvě lehce podobná alba v řadě dělají stereotyp, tak nejsme pro něj tou pravou kapelou k poslechu, jelikož já osobně nemám rád kapely, které neustále s každým albem mění své vyznění. Je to jako hledání úspěchu, první střih neseděl, tak snad ten další už bude. Je více než možné, že další album OF se bude lišit od předešlého alespoň trochu, ale nezměním nic za účelem změny. Pouze jen, když to tak budu cítit.

5. Důvod, proč jsem položil předešlou otázku, je, že pořád tvoříte stejnou hudbu: hlubokou, melodickou, avšak stále mocnou. Četl jsem pár reakcí a lidi psali něco jako: „Čekal jsem nějaký hudební postup, October Falls mám rád, ale když jsem začal s poslechem nového alba, věděl jsem, co bude následovat.“…

Také jsem viděl takovéto komentáře, ale netvořím hudbu, abych potěšil lidi, tvořím ji pouze s pocitem, jenž v danou chvíli cítím. Myslím si, že je trochu hloupé říkat, že pokud jsi slyšel celou diskografii a potom si pustíš nové album, „budeš vědět“, jak bude znít. Já to nikdy nevím, když začínám psát nový materiál. Nevím ani, jestli to bude akustický nebo agresivnější materiál. V době mezi jednotlivými alby jsem nahrál pár skladeb, obě byly akustické a určené pro pár kompilací, ale jestli si lidé koupili nebo stáhli pouze „The Womb…“ a teď „A Collapse…“, může se jim přirozeně zdát, že OF vždy zní docela podobně.

6. „A Collapse of Faith“ je název, které donutí lidi přemýšlet o jeho smyslu. Tvými tématy vždy byla příroda a okolní věci, jaký je tedy význam názvu alba? Osobně si myslím, že se jedná o druh příběhu, rozdělený na tři části. Mám pravdu? Možná ne… ale každopádně, mohl bys prosím sdělit příběh (či smysl) alba?

Vybral jsem název z textů, jelikož jsem cítil, že perfektně sedí k auře té doby, kdy jsem album tvořil. Hlavní inspirace, témata a textové aspekty alba pocházejí z rozdílných kultur a národů, které zradili lidé, kteří neměli žádnou úctu k jejich kulturním dědictvím, a místo toho, aby pokračovali v tom, co pro ně bylo vybudováno jejich předky, vše poskvrnili. A také o těch, kteří byli hrdí na svůj původ a měli sílu si stát za svým předsvědčením a silnou vůli znovu budovat na ruinách. Tyto ideály či samotné téma nejsou provázány s žádnými konkrétními částmi světa, jelikož svět je plný zajímavým kulturních elementů. Příliš často tyto staré tradice skomírají a jsou nahrazeny moderními vlivy.

7. Když jsi začal se skládáním nového alba, měl jsi jasnou představu, co budeš dělat? Mám na mysli texty; měl jsi je už hotové, či pouze v hlavě? Jsi člověk, který pracuje spontánně, nebo dáváš přednost přípravě?

Obvykle mám v době, kdy začínám nahrávat dema svých nápadů, většinu textů již napsánu, ale téměř pokaždé je všechny před nahráváním konečných vokálů přepíšu. To samé se stalo opět s tímto albem; všechny texty byly hotové, ale víceméně jsem je před nahráváním přepsal všechny. Jakmile začnu nahrávat dema, většinou mám jasno, kam budou mé nápady směřovat, ale poté, co jsou hotova, chci většinou napsat texty znovu, možná s občasným použitím částí původních verzí, ale posléze je napíšu znovu. Tento postup mi sedí nejlépe.


8. Obal je jednoduchý, ale řekl bych, že má jakýsi specifický smysl, mám pravdu?

Je to obrázek podzimu, když odlétají jeřábi, a říkal jsem si, že by to k obalu perfektně sedělo. Skutečný obraz je velikým panoramatem a tak přední obal ukazuje pouze část nápadu. Obraz na digisleeve jako by nekončil, můžeš obal převracet a zdá se, jako by obraz stále pokračoval, tak, jak jsem si to představoval. Minule jsem měl pro obal připravenou spoustu obrázků a myslím, že fungovaly skvěle, ale tentokrát byl řešením jednodušší přístup.

9. Máš nějakou představu ohledně budoucnosti October Falls? Mohou posluchači očekávat nějakou změnu vstříc neočekávanému?

Momentálně nemám žádné skutečné plány do budoucna, možná bude další album agresivnější, s kratšími skladbami, nebo to bude možná další celo-akustické album, ale to se uvidí, až bude hotovo více materiálu. Nechám se vést proudem a pocity. Avšak, myslím si, že cesta delších skladeb je u konce, ale stejně, kdo ví. Do budoucna není nic jistého.

10. Vaše spolupráce s Debemur Morti (Eitrin Editions) stále pokračuje. Můžeme říct, že je vydavatelství s vaší hudbou spokojeno a vy jste s jejich několikaletou prací spokojeni?

Doposud dělali Debemur Morti vše tak, jak jsme se domluvili, a nepřicházím na jediný důvod, proč měnit vydavetelství. Měli o materiál zájem a tak jsme takto pokračovali. V některých věcech jsou ještě lepší než předtím. Když vydám nové album, můžu očekávat dobrou reklamu, vydání přesně tak, jak bylo domluveno, a co více bych mohl od vydavatelství chtít? Je to velikostně perfektní label. Dostatečně velký na to, aby zvládnul skutečnou propagaci a distribuci, a dostatečně malý, aby se soustředil na své kapely.