Roman Saenko je zřejmě největší ikonou východoevropské black metalové scény. Když před pěti lety ukončil činnost své původní kapely Hate Forest a zakládal recenzované BLOOD OF KINGU, byl v podvědomí jen hrstky jeho dnešních posluchačů. Pak se mu ale podařilo přesvědčit renomovaného vydavatele Candlelight Records o tom, že jeho sólový projekt Drudkh je politicky nezávadnou veličinou a smlouva byla na stole. Kromě kvalitní péče dostal Roman jako bonus re-edice všech svých dosavadních desek Drudkh. A aby toho nebylo málo, sáhli Candlelight Records i po BLOOD OF KINGU. V roce 2010 je zřejmě nejvíce frekventovaným východoevropským hudebníkem - to i přes to, že se mu stále daří držet kolem sebe jakýsi opar mystična a neznáma. Více světla do toho všeho nevnese ani Slunce v domě škorpióna – deska, jež si v tomto článku představíme.

„Sun in the House of the Scorpion“ mě hned zpočátku překvapilo svojí temnotou a tvrdostí. Pokud byste čekali klasický ortodoxní black metal, byli byste na omylu. Je sice pravdou, že černého kovu je na albu skutečně hodně, nicméně je vkusně doplněn Saenkovým death metalovým murmurem. A jeho smrtelná chorobnost je hlavní devizou BLOOD OF KINGU. Pozadu nezůstávají ani kytary, které nad měkčí black metalové linky posadili „deathové“ postupy, a vytvořili tak skutečně zabijáckou kombinaci. Samozřejmě je to „pouze“ jakési ochucovadlo, které dává výsledku mnohem temnější výraz. Prim tu hraje především masivní černěkovová stěna se všemi svými pozitivy. BLOOD OF KINGU navíc přidávají i trochu samplů – především mrtvolných zvuků a výkřiků. S odstupem to nelze brát jinak než jako důležitou nadstavbu dodávající „Sun in the House of the Scorpion“ na atmosféře.

Je nesmírně důležité nečekat od BLOOD OF KINGU žádné melodie byť jen trochu se podobající kupříkladu souputníkům Drudkh. Tato kapela sází především na agresivitu, atmosféru a celkově minimalistické pojetí. Do určité míry k tomu dopomáhá i zvuk nahrávky, ve kterém se při nepozorném poslechu nebudete příliš orientovat. Je třeba si v klidu sednout a na „Sun in the House of the Scorpion“ se soustředit, abyste zaznamenali obě kytarové linky, samply v pozadí a nechali se prostoupit celkovou atmosférou nahrávky. Saenko a spol. nedávají posluchačům nic zadarmo. Novinka není žádným "přítulou", ve skrytu agresivity se jako duch v pozadí nese nosná, převážně ortodoxně black metalová, melodie, kterou se kluci rozhodnou ve vteřině utnout a jen dráždit struny, podsunout posluchači vkusný sampl a když to nejméně čekáte, opět na vás strhnout černou bouři. Je vůbec zajímavé, jak se podařilo v takto ortodoxní hudbě myslet v jednotlivých skladbách na gradaci. I v tomto případě k tomu dopomohla zmiňovaná DM složka. Nejen kytary, ale také bicí souprava se nechala lehce inspirovat a kromě klasických "rubanic" dokáže bubeník Yuriy vystřihnout i velice zajímavé přechody a postupy, jež dokáží do poslední chvíle posluchače napínat. Při těchto změnách temp mi BLOOD OF KINGU vzdáleně připomínají norskou legendu Mayhem na desce „A Grand Declaration of War“. Ano, jejich zvuk a vyznění je mnohem měkčí, hudba mnohem komplikovanější a výstřednosti mnohem výstřednější, avšak některé prvky se zdánlivě shodují. Zvláště ona charakteristická nepředvídatelnost.


Když jsem o BLOOD OF KINGU slyšel poprvé, čekal jsem tuctový nezáživný black metal made in Ukraine. Nečekal jsem důmyslný, temný a záhrobní black metal okořeněný špetkou death metalového umu a smrtících samplů. Přesně takové však Slunce v domě škorpióna je. Albem plným agresivity a prostoupeným nečekaným zlem!

K recenzi poskytl: Candlelight Records