Ve stejný den jako novinkové album The Howling Void k nám s čerstvou várkou smuténky pomalu přilezli také němečtí OPHIS. A zrovna tak jako u prvně jmenovaných ťali přímo do doomové duše každého, kdo se nechal "Withered Shades" naplno unést. Téměř dokonalá tradiční práce, poctivá a vyvážená. Takže ke strojům, tedy, chtěl jsem říct…ke zdrojům. Na výzvědy do Hamburku.

1. Ahoj přátelé ze severního německého přístavu. Doufám, že v tom letošním horkém létě pečlivě chladíte škopky a po večerech chodíte na vzduch meditovat na zahrádky. :) Kde se v těchto dnech vůbec Ophis nacházejí? Čekají vás některé z letních festivalů? A účastníte se sami festivalů také jako fans, aniž by Ophis byli v programu?

Zdravíme. Díky, že jste nás kontaktovali. Jo, včera jsem nějaký studený pivsony ztrestal. Tohle léto je fakt hrozně parný, a musím přiznat, že já osobně takovému počasí neholduji. Mnohem raději mám podzim. Náš bubeník je zrovna na dovolené, parchant. Olly a Jan se na ni za pár týdnů chystají. Jen já nemůžu jet nikam, kvůli škole.
Všichni dohromady pak v létě navštívíme pár festivalů, ale letos jenom jako diváci. Zato v listopadu si zahrajeme na klubovém festivalu.

2. Poslední loď, kterou jste z Hamburku nedávno vypustili do širého světa, dostala jméno "Withered Shades". U nás v České republice, co mohu soudit, zanechala hluboké stopy. Opravdu kvalitní práce. Jak jste sami nyní, s víc jak měsíčním odstupem, s albem spokojeni?

Díky moc, je fakt super slyšet, že se album v Česku líbí. Určitě jsme s „Withered Shades“ moc spokojeni. Kdyby to šlo, trochu bychom změnili pár věcí při masteringu. Už během procesu jsme věděli, že to není ono, protože jsme labelu už dlužili naše master nahrávky a navíc jsme v té době vyčerpali náš rozpočet, takže jsme nemohli nechat album zmasterovat znova. Celkový zvuk je ale skvělý, protože mix a produkce se vyvíjeli přesně jak jsme chtěli, takže jsme nakonec velmi spokojeni. Mastering je tedy jediná věc, jež bych změnil. Jo, ještě je vlastně jedna část kytar, kterou jsem nezahrál tak hladce, jak bych mohl. Jinak jsem ale s albem velmi spokojen.

3. Sice je to první rozhovor OPHIS pro čtenáře Mortem zinu, ale nechci se vás zbytečně trapně ptát na historii, kterou si může každý vyhledat na webu. Přejděme tedy rovnou k "Withered Shades". Mohli byste trochu přiblížit proces vznikání a nahrávání novinky. Jak dlouho trvalo dát všechen materiál do kupy a kolik dní zabralo samotné nahrávání?

Díky, že jsi přešel tu životopisnou otázku, taky mě to moc nebaví. Nahrávání alba trvalo devět dní. Byli jsme celkem dobře secvičení, když jsme šli do studia, takže jsme ani víc času nepotřebovali. Což bylo fajn, protože nám rozpočet ani víc nedovoloval. Navíc jsme díky téhle krátké době vytvořili na albu syrový, organický a “živý” zvuk.
Mix trval mnohem déle, protože Jens Ballaschke, který nahrával toto album, měl dost plný program. Nakonec to šlo ovšem celkem hladce. Jenom s tím masteringem byl trochu problém, jak už jsem řekl. Album mělo být původně třikrát remasterované.
Psaní materiálu zabralo asi dva a půl roku. Na albu jsme začali pracovat hned, když vyšlo “Stream of Misery” a skončili, jakmile jsme objednali studio.

Když skládáme muziku, tak často v několika krocích a trvá to dost dlouho, než je skladba hotová. Většinou jsem to já, kdo přijde s nějakou základní myšlenkou a pak se potkáme s Janem a Ollym ve zkušebně, kde začneme na těch zlomcích a nápadech pracovat. Přidáváme riffy, další melodie a podobně. Následují hrubé aranže písní. Pak přijde Nils a pracuje na bicích partech a následně testujeme a měníme aranže, někdy dokonce přidáváme nové pasáže a riffy. Následně necháme skladbu několikrát uležet a nepracujeme s ní třeba i několik týdnů, takže máme kritický odstup. Myslím totiž, že některé kapely jsou ve své práci příliš rychlé. Když hrajeme poprvé novou píseň nebo úsek, téměř vždy se nám to líbí. Pokud to ovšem slyšíme po několika týdnech znovu, cítíme, že je potřeba ještě mnoho práce. Většina našich písní zní velmi prostě a jsou minimalistické, ovšem přesto je na nich VELMI mnoho práce.

4. Možná trochu blbá otázka, ale pojďme do ní… Poprosil bych o komentář k jednotlivým textům na novince. Zatím nejsou na webu k náhledu. Tvoří "Withered Shades" nějaký koncept? Nebo má každý z tracků svůj vlastní příběh?

To vůbec není trapná otázka! Mám radost, když se lidi zajímají o texty, protože mi zabírají dost času. Naneštěstí je na ni poněkud složitá odpověď. Není zde žádný příběh nebo hlavní idea. Každá píseň stojí sama o sobě a vypořádává se s jiným tématem. Přesto se všechny zaobírají negativními pocity v mém životě. Všechny odrážejí mé vnitřní já, moje myšlenky a stav mysli. Dříve jsem psal hodně autobiograficky o různých situacích v mém životě. Novější texty jsou stále osobní a o věcech, které jsem sám zažil, témata se však více různí. Poslední dobou hodně píšu o společnosti a globálním světě, jak ho já vidím. Některé písně jsou téměř „politické“. „Earth Expired“ je kupříkladu dystopie, silně ovlivněna globálním oteplováním. Ale musím říci, že neexistuje žádná špatná nebo správná interpretace jednotlivých skladeb. Používám spoustu metafor a ty mohou být vyloženy více způsoby. Takže není nic špatného, pokud někdo rozumí mé písni jinak než já. Mým cílem, když píšu texty, je sebevyjádření, ovšem lidé si je klidně mohou přizpůsobit svému chápání.


5. Cover "Withered Shades" zdobí zajímavý obrázek. Nazval bych to například "posledním výkřikem". Jeho autorem je Dušan Bělohlávek, což je dle jména Čech jak poleno. Co je to za chlápka a jak jste se k němu dostali?

Ano, Dušan Bělohlávek je Čech. Narodil se v Praze a odstěhoval se ještě jako dítě do Německa. Taky žil chvilku v Hamburku - a v té době jsem ho potkal. Už je to pár let, kdy vyšlo naše první demo. Je to fanoušek naší hudby a za ta léta se z nás stali přátelé. Je také autorem obálky na našem EP “Nostrae Mortis Signaculum” z roku 2004, i když to byl vlastně obraz, který namaloval už dříve, ale dovolil nám jeho použití na obálku. Po vydání alba “Stream of Misery” jsme se chtěli vrátit zpátky k jeho vizuálnímu stylu, ale chtěli jsme něco tvrdšího a špinavějšího. Tak jsme kontaktovali Dušana znovu a on souhlasil. Řekli jsme mu pouze název alba a základní použití barev, no a on už se postaral o zbytek. Takže obálka je jeho osobní interpretace našich písní. Bylo velmi zájímavé a vzrušující vidět, co vyplodí. Myslím, že je to nejlepší obálka, jakou jsme kdy měli.

6. Jak jsem zmínil, ohlasy u nás na Mortemu jsou na vaši novinku pouze pozitivní. Zazněly i hlasy, že tak dobrý tradiční death/doom už tu dlouho nebyl... Jaké jsou vaše další zkušenosti s novými recenzemi? Přibyly i nějaké negativní reakce, nebo se jen necháváte unášet na vlně euforie z dobře odvedené práce a vaše konta pukají ve švech? :)

Věr tomu nebo ne, ale zatím jsme nezaznamenali ani jednu negativní reakci. Jenom jednou přišel po koncertě fanoušek a řekl, že se mu moc naše nové písně nelíbí, protože jsou pomalejší. Ale krom toho jsme měli jenom pozitivní reakce. Jsme na to hrdí.

7. Váš styl je jasně daný. Tradiční poctivý doom v kombinaci s deathem, přesně, jak se hrálo v 90. letech. Mezi kapely, které měly zásadní vliv na formování tváře OPHIS, bývají zmiňovány například My Dying Bride, Asphyx nebo Katatonia. Setkali se pak v průběhu let s některými třeba na podiu?

Jo, s Evoken, Skepticism, Grave, Mourning Beloveth a s některými dalšími. No, ohledně kapel, o kterých ses zmínil, ty na nás měly určitě veliký vliv, hlavně, když jsme začínali. Pořád jsou stopy těchto kapel patrné i na našem novém materiálu, ale jinak už jsme hodně někde jinde. My Dying Bride byla kapela, které mě uvedla do doom metalu a stále je mám moc rád, ovšem dneska už nemají na naši tvorbu tak zásadní vliv. Určitě tam nějaké společné základní struktury zůstaly, ale už se od nich nijak neučím. To samé Asphyx a Katatonia. Vždy na nás budou mít vliv, protože díky nim jsme vydupali nějaké základní prvky našeho zvuku, ale dneska se necháváme inspirovat mnohem širším spektrem kapel než dříve, ale zároveň už se učíme spíše z různých věcí a zdrojů než z jednotlivých kapel.

8. Pokud mám správné informace, tak paralelně s vámi, ve stejný den, vyšla pod Solitude Productions také novinka The Howling Void. I ta se mi zdá mimořádně dobrá. Co na ni říkáte, pokud už jste měli možnost ji slyšet?

Celé album jsem ještě neslyšel, jenom skladbu na Myspace. Moc se mi to líbí a myslím, že je to velmi dobré album, protože i debut byl dost dobrý. Tohle má navíc ještě lepší produkci. Pokud se nepletu, tak náš bubeník je v kontaktu s Ryanem a zdá se to být fajn kluk. Zkusím od něj získat kopii. Když přijde na funeral doomové kapely u Solitude Productions, tak musím říci, že EA jsou stejně nejlepší.

9. Odchod od Imperium Productions k Solitude měl jaký důvod? Prostě lepší firma s více možnostmi a větší podporou? Mohli byste se vrátit pár slovy do dob spolupráce s Imperium Prod.?

Protože u nich jsme měli dost omezenou distribuci a promotion…a my chtěli zkusit najít něco, co má širší kontakty a distribuční kanály. Nechápej to špatně: Imperium Productions jsou skvělý label, který se o nás perfektně staral a hodně nám fandí! Taky nám nabídli možnost vydat u nich druhé album a my bychom bývali řekli ano, ale alespoň jsme chtěli zkusit štěstí v nějakém ze specializovaných labelů. Imperium trvalo dlouho, než „Stream of Misery“ vyšlo a nebylo příliš velké promotion mimo Německo. Solitude mají rozsáhlejší sítě, aby pomohli svým kapelám. Není to o větších prodejích a vydělávání peněz, je to o lepším pocitu pro nás osobně, když si fanoušci mohou koupit naše album u sebe doma. Tohle vše je teď snazší. Měli jsme ale nějaké nabídky i od jiných labelů.

10. Existuje ještě kapela Rain of Ashes, ve které působí(l) Philipp a Fred Winkler? Nikdy jste se nedostali k nahrání "velké" desky, že? Kde vůbec Fred, který už nefiguruje v řadách OPHIS, skončil? Hraje ještě někde?

Nejdřív chci jasně říci, že Rain of Ashes už neexistují. Já jsem je opustil už téměř před pěti lety a oni sami se po několika měsících rozpadli. Fred odešel ještě dříve. Rain of Ashes nikdy nenatočili album, protože jsme neměli žádnou nahrávací smlouvu a nechtěli jsme si produkovat profesionální nahrávku sami. Nejsem zastáncem domácí produkce, protože je pak velmi náročné najít distributora, ledaže to dáš zdarma na net. To ovšem znamená, že se ti nikdy nevrátí, co jsi do toho vložil. A to jsme nechtěli, tak jsme vypustili jenom pár demo snímků za malý peníz. Tenkrát to navíc bylo v době, kdy nebyl Facebook, MySpace a podobný nesmysly. Kapela byla na vydání alba příliš naivní a chaotická (hudebně i osobně).


11. Před lety, přesněji na podzim roku 2008, jste odehráli jeden koncert v Praze v klubu Black Pes ve společnosti Pantheist a Skepticism. Pamatujete si toto vystoupení, popřípadě zážitky z něj? Sám jsem tam nebyl, ale kolegové z Mortemu ano a už tehdy vás viděli v dobrém světle. Šlo o krátké turné či samostatný koncert?

Samozřejmě, to bylo perfektní turné, to si pamatuju, byla to bomba. A určitě na koncert v Praze nezapomenu, protože to byla jedna z nejlepších show celého turné. Zvuk byl skvělý, publikum, prostor i jídlo. Taky si pamatuju, že záchody byly furt obsazené, tak jsem musel jít srát do lesa za klubem, jenom pár minut před koncertem, když pršelo. Dokonce jsme celou show nahráli na video, ale nikdy jsme to nevydali, protože jsme na onom turné hráli se dvěma najatými muzikanty (tenkrát jsme neměli basáka a Jan nemohl hrát z vážných rodinných důvodů). Celé turné bylo skvělé a headlineři se k nám chovali výborně, měli jsme navíc super návštěvnost a potkali spoustu výborných lidí. Existuje tour deník v blogovém archivu na MySpace. Pokud tě to zajímá, koukni na něj. Co se týče ostatních koncertů, na ty máme taky skvělé vzpomínky, např. křest „Stream of Misery“, kdy publikum dělalo kotel jak svině. Nikdy jsem nic takového na doomovém koncertě neviděl.

12. Nemám moc přehled o podobně laděných doomových kapelách u vás v Německu. Měli byste nějaký horký tip, na koho se zaměřit?

Dneska je v Německu spousta doomových kapel, ale většina z nich ráda hraje doom metal tradičního směru v duchu Candlemass a Black Sabbath atd. Taky se vyrojilo dost stoner kapel. Když přijde na death/doom, jaký hrajeme my, není nás už kromě Ophis moc. Co můžu doporučit, jsou 0.68, Hiam, Mountain Witch, a Cold Embrance, ovšem je třeba říci, že všechny tyhle kapely mají úplně jiný přístup než Ophis. 0.68 se chystají vydat dlouhohrající album a já už jsem něco z toho slyšel. BLACK SHAPE OF NEXUS, VERSUS THE STILLBORN MINDED a DUST hrají taky velmi dobrý extrémní doom. Z ne-doomových kapel z Německa určitě doporučuji DEVASTATOR, MODER, MORTAL POSSESSION a FÄULNIS.

13. Díky moc za interview i skvělou desku a doufám, že budeme mít všichni příležitost si OPHIS ještě jednou vyslechnout u nás v ČR.

Jo, moc rádi bychom si zase v Čechách někdy zahráli. Východní Evropa je stejně skvělá. Díky za interview a za podporu. Zdravím všechny čtenáře.