Letošní album švédských WITCHERY bylo velmi očekávaným počinem. Já za tím vidím v jádru dvě věci. Jednak čtyři roky od vydání posledního alba jsou poměrně dlouhá doba a za druhé, mnoho posluchačů je dozajista zvědavých a žádostivých, kterak se za mikrofonem uvedl Legion. A není důvodu, proč právě Legionovým vokálním projevem začít. Osobně se přiznám, že jsem jeho odchod z Marduk nesl velice těžce a upřímně se na jeho účinkování ve WITCHERY těšil. Dost možná proto nepřekvapí, když prohlásím, že se mi jeho zpěv na „Witchkrieg“ líbí a mám mu máloco vyčítat. Zajisté bude záležet na každém, aby si udělal obraz o jeho současné poloze hlasu a rozhodl si, zda mu sedí více vokály původní nebo ty současné. Já nemám problémy ani s jedněmi a dost možná se přikloním k myšlence, že ve svém současném působišti má více možností si s hlasem pohrát a že tak činí s poměrnou lehkostí. Album je skutečně dobře nazpívané, jediné, co mi malinko vadí, je až nadužívání efektů, třeba v „From Dead to Worse“, ale jedná se o záležitost, jež přímo s kvalitou projevu páně Legiona nesouvisí, přesto jde z mého pohledu o zřejmě nejvíce rušivý element celé desky.
Opravdu. Nebýt efektovaných zpěvů, vůbec nic by nenarušovalo hladký poslech „Witchkrieg“. Album totiž nabízí s největší pravděpodobností přesně to, co od hvězdné sestavy očekáváte. Martinovy bicí šlapou s neuvěřitelnou přesností jako dobře seřízený hodinový stroj a neustále ženou celý ansámbl dopředu, Sharleeho basa má ten správný zvuk a dostatečně tak tvrdí muziku. A základ pro nekompromisní thrashovou řež je tak položen navýsost dobře. Samozřejmě by to nešlo bez kytar, které jsou zřejmě nejostřeji nabitými zbraněmi WITCHERY. Richard s Patrikem by tak dost možná zasloužili absolutorium. Díky jejich riffům některé skladby doslova zabíjejí. Namátkou “Witchkrieg“, hned následující „Wearer of Wolf's Skin“ a zcela určitě také už jednou zmíněná „From Dead to Worse“ a závěrečná „Witch Hunter“. Po sedmém a osmém poslechu ovšem dost zamrzí, že zabijácký potenciál mají právě jen některé kusy na desce. Jiné skladby sice v zásadě nenudí, ovšem třeba tandem „The God Who Fell From Earth“ a „Conqueror's Return“ má výrazné ambice nacpat se spíše do škatule thrashcore, a to rozhodně není voda na můj mlýn. Určitě spousta čtenářů namítne, že obsahují kvalitní sóla a takhle bych se asi vyjadřovat neměl. Pravda, sóla na celé desce tvoří hroty kulek létajících z ostře nabitých kytarových zbraní (když však otevřete booklet, zjistíte, že je třímají především exklusivní hosté) a jsou schopny nejednoho z nás přivést na hranu uspokojení hudbou, ale zkuste si porovnat uvedený tandem s tím, který následuje hned po něm, tj. dvouskladbí „The Reaver“ a „From Dead to Worse“ a určitě shledáte právě toto kvalitnější kombinací a nakonec mi dáte za pravdu. Na druhou stranu nelze považovat za zápor, že se tyto části „Witchkrieg“ od sebe odlišují.
Kapela ví přesně, co dělá, aby při poslechu náhodou někdo neusnul. Ovšem já si stejně myslím, že to by nehrozilo ani v případě, že by sklouznutí k „líbivému“ thrashcoreu nenastalo. Výrazně tomu napomáhá už samotná stopáž jednotlivých skladeb, kdy přesně v pravý čas jeden track skončí, aby byl nahrazen následujícím, poněkud jinak znějícím, což udržuje posluchače v bdělém stavu během poslechu celého alba. Alba, které přestože určitě nebylo po technické stránce lehké nahrát, zní na poslech docela jednoduše a nenutí tak nikoho sedět na pohovce a soustředit se na každý detail. Rozhodně se dá vychutnávat i v přehrávači třeba cestou do práce, o dost méně mne pak baví poslouchat z reproduktorů právě doma už jen z toho titulu, že s opakovanými poslechovými seancemi mnoho nového nenalézám. I tak ale mohu prohlásit, že jde o celkem kvalitní dílko, které staré thrashery možná nadchne, zvláště jsou-li ochotni WITCHERY odpustit poněkud modernější vyznění, překousnout ty efekty na vokálech a nelámat si příliš kebuli nad tím, že něco tu a tam uklouzne po mainstreamové slupce k trashcoreu. Pokud jste takovým fandou, doporučuji sáhnout po limitce, která navíc obsahuje bonusovou řezničinu „Hung, Drawn And Quartered“. Já, ač to bude znít možná zaujatě, vyslovím mínění, že kapela má zřejmě na víc, než předvedla na novince.
K recenzi poskytl: Century Media
