Tentokrát se nevrátíme v čase zas tak dlouho, ale „pouze“ o jedenáct let do minulosti. Což není taková doba a někdo by mohl navrhnout, že se do sekce Relics jistě více hodí jiné věci. Já k tomu mám však dva dobré důvody. Jednak se dnešní recenze týká české kapely a tím druhým důvodem je, že se deska „Serpent Seed“ nikdy nedočkala pořádného úspěchu, nedostala se ani do podvědomí českých posluchačů a už vůbec ji nikdo nepochválil tak, jak by si zasloužila. Možná by se dnes jednalo o jednu z nejzásadnějších BM kapel v rámci ČR. Kdo ví, dnes už můžeme pouze polemizovat. Co však můžu s jistotou říct, je fakt, že jediná dlouhohrající deska ENTRAILS je skvostem, který v českých luzích a hájích jen tak nenajdete. Stačí se hned z kraje podívat na sestavu. Trojice, která bude něco říkat snad každému lehce zasvěcenému. O kytaru a vokál se staral Blackosh (Root, Cales), basu do rukou vzal a svůj hlas lehce potrápil Igor (Root, Solfernus) a bicí artilerie nenáležela nikomu menšímu, než dnes už světoznámému bubeníkovi Marthusovi (Cradle of Filth). Tento silný line-up si také dal náležitě záležet na materiálu, který v roce 1999 vypustil do světa. O kvalitu zvukové nahrávky se postaralo několik osob ve studiu Shaark a o vizuální podobu desky Deather a Dare z magazínu In Deed Hell. A ta je, nutno podotknout, skvělá. Kdo držel „Serpent Seed“ alespoň jednou v ruce, dá mi za pravdu.
Nyní se však vrhněme na album samotné. Proslýchá se, že ENTRAILS měli být projektem, kde Blackosh bude realizovat své choutky, které se nehodí do Root. A je to jedině dobře. Celkem jedenáct skladeb, z toho tři cover verze (Exorcist, Crux a Root) o stopáži necelých padesáti minut nenudí ani vteřinu. Hlavní devízou desky je, že nezní jako nic, na co byste v ČR mohli narazit. Unikátní zvuk, stejně zajímavé kompozice a postupy. Vše samozřejmě profesionálně zahráno, nahráno i odprezentováno. Nejsilnější stránkou desky jsou velice řízné a chytlavé melodie, doprovázené rychlými bicími a povedenými vokály, na kterých se střídá Blackosh s Igorem. Každá skladba má svůj námět i styl. Ale všechny dohromady perfektně tvoří jeden koncept, který má velmi silný náboj, který nenechá nikoho sedět na zadku. Prostě „Serpent Seed“!
Jistou zásluhu má na celkovém vyznění samozřejmě zvuk a produkce nahrávky. Hudbu přeci jen tvoří pouze kytara, basa a bicí. Občas trošička kláves, ale to jen velice okrajově. Trojčlenné kapely musí dělat hodně pro to, aby se jim povedlo mít dostatečně zajímavý a plný zvuk. ENTRAILS to vzali za správný konec. Kytara dostala velice specifický zvuk, který nádherně vykresluje všechny riffy a sóla z Blackoshových rukou. Jinak tomu není ani u baskytary a bicí soustavy. Všechny tři nástroje hrají v perfektní symbióze. Správná hlasitost, vhodný zvuk i podkres. Nic nevyčnívá, ani se neubíjí, jen doplňuje sebe navzájem. Proč se to mnoha dnešním kapelám nedaří, když to šlo už před jedenácti lety? Toť otázka.
Nenajde se moc lidí, kteří při vyslovení názvu kapely či desky okamžitě zareagují. Takových je málo. Ale když už člověk má to štěstí a narazí na někoho znalého, vždy se mu dostane prakticky stejné odpovědi, podobného názoru jako je ten můj. Já dosud nezaregistroval nějaký negativní ohlas. Jsem tedy zvědavý, jakých reakcí se ENTRAILS dočkají zde na Mortemu, jedenáct let po uveřejnění tohoto skvělého díla.
„Serpent Seed“ jsem si chtěl nechat až na pozdější dobu, ale nevydržel jsem to. Hlavně jsem chtěl do Relics přispět nějakým českým materiálem, ať neustále nepějeme ódy jen na zahraniční kapely. Vždyť tento materiál si zaslouží zatraceně velkou pozornost. Skladby jako „Spiritual Weapon“, „Sacrificial Circle“ či „Victory of Darkness“ pro mě patří mezi nejlepší BM skladby vůbec. Nemluvě třeba o perfektně zmáklých cover verzích „Black Mass“, „Nightdemons“ a „The Way of Destruction“. Já znovu apeluji na všechny české (i slovenské) posluchače, kteří tento skvost neznají, ať okamžitě zapátrají. Rozhodně neprohloupíte!
