1. Téměř dva roky uběhly od doby, kdy byl Mortem zine ve spojení s A FOREST OF STARS naposledy. Co se od té doby ve vašem klubu Gentlemanů odehrálo? A jak se vlastně věci u vás všech vlastně mají?

Gentleman: Well, pro začátek, zastřešená lázeň klubu je již hotova, což je během momentální záplavy nevhodné horkosti (rozhodně pro náš drahý ostrov) nesporné potěšení. Dále je zde korespondence, setkání a navázání mnoha příjemných, pevných přátelství (a ještě více nepřátelství), občasné veřejné výstupy, mnoho měsíců opiáty způsobené letargie a někde mezi tím i druhá řada vydaných nahrávek.

2. V posledním rozhovoru jste nám řekli, že není otázkou roku nebo dvou, než vaše další album vyjde. Co se stalo, že nakonec dva roky k jeho vytvoření, nahrání a vydání stačily?

Gentleman: Absolutně vůbec netuším. Jen to ukazuje, že nikdy nemůžeš věřit svému vlastnímu úsudku a spekulacím. Obzvlášť, když nemůžeš spořádaně vidět, či vůbec přemýšlet. Jsem ohromen, že jsem stále občas schopen stát rovně. No, spíše pořád, abych byl upřímný.

Kettleburner: Jedna teorie jest, že jsme byli nuceni navýšit fondy, avšak mám podezření, že jsme ve vší upřímnosti pouze napřed před sebou samými.

3. „Opportunistic Thieves of Spring“ mi osobně přijde ještě barvitější než debut, produkce se sice moc nezměnila (ačkoli je zvuk mohutnější), ale různé motivy na něm obsažené se mi zdají ještě více dotažené. Jako by „The Corpse of Rebirth“ bylo jen jakousi předzvěstí, navnazením… hm?

Gentleman: Byl to z převážně části přirozený vývoj. Nikdy jsme si nepřáli zůstat tam, kde jsme byli, avšak stejně jsme se aktivně nesnažili být či tvořit něco jiného. Značné množství materiálu bylo během toho procesu vyřazeno, více než bylo použito, a to nás společně postupem měsíců vedlo k desce.

Kettleburner: V některých ohledech bylo složitější složit „Opportunistic Thieves of Spring“ než „The Corpse of Rebirth“. Řekl bych, že pociťujíc jistou úroveň očekávání mě nutilo ze sebe vydat více, než bych vydal jinak, ale taktéž mi to dalo jistotu v ponoření v jisté články, jenž jsem měl připraveny na předchozí nahrávce.

4. … nebo se toto dá jednoduše vysvětlit tak, že vy si nikdy během práce meze nekladete a plně se při tvorbě hudby oddáváte choutkám a touhám, které ve Vás v danou chvíli kolují?

Gentleman: Toto, ve své podstatě, je tím klíčem, ano. Děláme to, co děláme, jelikož to tak chceme. Není zde žádný kalkul (nebo důvod) kromě „užíváme si to?“, jelikož to jsme my, kdo musí nějak naložit se skladbami (a nesporně chabou) reputací, jenž vytváří. Jak o tom přemýšlím, tak byly pseudonymy zřejmě dobrým nápadem.


5. Byla by blbost se asi nezeptat na to, co má v A FOREST OF STARS velkou váhu, a to jsou texty a celkové poslání (koncept alba)… Nuže, jak je na tom „Opportunistic Thieves of Spring“?

Curse: Texty jsou především výsledkem duševní turbulence po nehorázné vraždě mého dobrého přítele. Slušná část také navazuje na částečný zážitek blízké smrti, který jsem měl to štěstí zažít. Krom toho jsou zde bodnutí v umělý svět, v němž žijeme, a jeho umělé manipulátory. Och, a obvyklá existenciální krize /ne-krize/ nikoliv-nijaké věci, které rády pobíhají kolem mé hlavy, když se v noci snažím spát.

6. V téměř hodině a čtvrt je vměstnáno hodně - deska vyvolává různé emoce a pocity - úžas, okouzlení, strach, smutek… Máme být po jejím poslechu očištěni nebo zničeni? Nebo obojí zaráz? Popravdě to sám nedovedu přesně pojmenovat.

Gentleman: To, co popisuješ, je docela přesné, pokud to srovnáme s tím, co jsme zažili během nahrávání, takže pokud to vezmeme v potaz, můžeme říci, že se z toho část otřela o konečný výsledek? Z naší strany nebyl upřímně žádný úmysl donutit posluchače k jednomu či druhému stavu pocitů, jakože spíše, že by se lidé měli rozhodnout dle svého. Tak, jak si to jasně učinil ty. Očekávám, že lidé nahrávku snadno shledají mdlou nežli otupělou, spíše nudnou než fascinující, k smíchu než k pláči a tak dále. A opět, nevidím na tom nic špatného.

Curse: To je zcela jistě na posluchači, ale mé převažující pocity po úspěšném poslechu jsou spíše naděje a revolta.

7. O albu je na stránkách vydavatelství uvedeno, že jde o "an unearthly journey from the rise of mankind to the Golden Age to its decline in the Kali Yuga". Kali Yuga je pojem z hinduismu - je to jakýmkoli způsobem propojené s viktoriánskou stylizací? Koneckonců, Indie, velká bašta hinduismu, byla po dlouhou dobu kolonizována Anglií…

Gentleman: Ve vší upřímnosti, popis vydavatelství je prací jiných gentlemanů a nikoliv nás. Myslím, že náš vlastní by byl podstatně méně pochvalný. Co se týče poslední otázky, jeden by řekl, že v tomto případě je jejich výklad alba zcela vlezlý. Je nutno dodat, že jsou v naší hudbě vlivy východní hudby zřejmé, mocný, kmenový šamanismus a rituály jistých náboženství a kultů jsou fantastickými, hluboce bohatými inspiracemi.

8. Během věku Kali Yuga lidstvo degeneruje, protože se vzdaluje Bohu. Myslíte si, že takový starodávný popis má nějaký reálný vztah ke skutečnosti?

Kettleburner: Nenasytnost, ignorance a potřeba vyvyšování se, to vše společně nepatří výlučně k odpoutání se od Boha. Jsou to ideály, jež s námi byly po celou dobu. Patrně se nacházíme v Kali-Yuze po 5000 let a vidíc tento svět na vlastní oči, nemám žádného důkazu proti.

Curse: Dobře řečeno, pane!


9. Víte o fanoušcích, kteří se k vám dostali skrze vizuální stylizaci? Takových, co by mohli, byli zaujatí vzhledem, ale hudba už je neoslovila…

Gentleman: Zajímavé. O tomto nemám ani tušení, neboť nemám možnosti či vůli sledovat každého jedince, kdo kdy poslouchal naši (oprostěnou) hudbu. Zcela jasně pochopím, že když někdo uvidí skupinu dobře oblékaných, mladých (což je naneštěstí těžké zaznamenat) hudebníků a uvěří, že mohou nabídnout něco autentického. Představuji si, jaké to musí být zklamání skutečně slyšet naše ohavně bezvýrazné těkání. Ale je to také docela zábavné. Z našeho pohledu.

Kettleburner: Zvláště v našem prvním roce jsme se stranili veřejnosti. Částečně abychom se vyhnuli předsudkům založených na našem postavení a oblékání a zadruhé jsme použili, abychom napomohli veřejnému odloučení od našich aktivit, i ten otřepaný nápad s přesvědčivým zapíráním. Avšak víko sklouzlo.

10. Pánské kluby byly zpočátku mužskou záležitostí, až později se otevřely i pro ženy. Jak se v tom vašem cítí dáma?

Gentleman: Well, ani jsem si nevšiml, že by se letos v roce 1890 měnila pravidla, ale to se holt stává, když jeden mdlí v zamlžení mysli, místo, aby sledoval současné události. Katheryne byla přijata, jelikož bychom v ní měli raději mocného spojence nežli silného nepřítele. A je dobrá v mlácení služebnictva k poslušnosti, což je něco, na co jsme již neměli sílu. Zatímco by dáma nikdy neměla veřejně či soukromně dávat najevo své pocity, nemám pochyb, že někde hluboko nějaké má. Avšak jaké jsou…je na uvážení jiných.

11. Před dvěma lety se s Vámi loučila moje kolegyně, dnes já, avšak se stejnou poklonou. Dlouhý život A FOREST OF STARS…

Gentleman: Děkuji za tvá laskavá slova a nechť tvá hezká publikace pokračuje nadále!

Curse: Loučíme se taktéž!