Dva roky od vydání EP „Behind The Border of Abnormality“ utekly jako voda. V té době se dal tento materiál pokládat jako nejlepší industriální black metal v naší republice. Nyní mi na stole leží plnohodnotná deska „Black Coal Depression“ a na mysli mám podobné přirovnání. Potenciál dvojice Hogath a Tyrael však dle mého názoru sahá ještě dál. GORGONEA PRIMA může bez problémů reprezentovat českou scénu nejen v Evropě či zámoří, ale v případě existence mimozemského života můžeme tento materiál vypustit i za hranici naší planety. Oproti čtyř-skladbovému EP je letošní materiál o několik mílových kroků dál. Zásluhu na tom má nejen profesionální mix a mastering, ale hlavně hudební vývoj pražské dvojice. Už od chvíle, kdy navštívíte jejich webové stránky či budete držet aktuální počin v rukou, vás nejspíš napadne, že pánové jsou puntičkáři. Všechno je totiž provedeno naprosto profesionálně, vskutku do posledního puntíku. Mohl bych tu několik odstavců básnit o pěkném digipacku a jeho grafickém zpracování. Ten si však můžete prohlédnout sami, podobně jako webové stránky. Co nás ale zajímá nejvíce je muzika.
Začnu odvážným tvrzením, které však má své opodstatnění. To, co GP hraje, si v naší republice prozatím nikdo netroufl. Chce to odvahu vrhnout se do temných experimentálních vod plných samplů, elektroniky a industriálních ploch. Ono to chce přeci jen dost umu a citu, vše poslepovat dohromady a nakonec to ještě zkřížit s kytarami a elektronickým bubeníkem. Když opět porovnám aktuální počin a EP, variabilita novinky je diametrálně odlišná. EP mi nyní připadne jako plochá a šedá deska (nic ve zlém). Od první chvíle úvodní skladby „Daylight Pollution“ se topíte v záplavě samplů a lehce depresivních momentů. Aktuální počin vykresluje ponurou budoucnost lidstva opravdu zvláštním způsobem. Kříží prvky snad z veškeré elektronické muziky, čímž hodně přispívá na futuristickém vyznění desky (že by hudba blízké budoucnosti?). Agresivní bicí automat taktéž koliduje na pomezí různého tucání a klasických blastbeatů. Vzájemná variace těchto rytmů působí chvílemi hodně šíleně. Elektronický podklad je samozřejmě ještě doplněn o chladné a tiché industriální plochy, táhnoucí se jako kulisa za každým disko rytmem. Prozatím to může vypadat, že recenzuji nějaké zvrhlé EBM či podobnou úchylárnu. Ano, docela to tak i zní. Na řadu však přichází i kytarové linky a Hogathův vokál. Chce to zatraceně šikovnosti na tohle všechno ještě nacpat kytary (nebo naopak), abyste dosáhli takhle zajímavého výsledku. Kytara je sice jen dalším z nástrojů, ale pro nás je tím stěžejním. Chvíli však trvá, než posluchač dokáže vstřebat vše dohromady a ještě déle, než si vše užije, jak má. První poslech může opravdu valnou většinu posluchačů, kteří se s GP setkávají poprvé, odradit. A to jsem se skutečně ještě ani nedostal k vokálu. Ten je, jak to jen říct, utopický, beznadějný a nařčený. Hogath si libuje v častých změnách. Můžete se tak těšit krom klasických krkavčích poloh i na „jeskynní“ vokál á la Nazgul či Sterbend, hutný growl a několik elektronicky upravených poloh. Vše je vždy zapasováno do aktuální nálady a atmosféry desky.
Nyní bych se ještě rád zaměřil na zmíněnou atmosféru. Jak už titul napovídá, trochu deprese obsahuje každá skladba. Jednou jste sklíčeni temnou budoucností, podruhé zas samotou v hlubokém vesmíru. Tak či tak, vždy se necítíte zrovna dobře. To, co však dělá tuto desku natolik zvláštní, je strach či obavy. Strach z neprozkoumaného. Celou dobu máte pocit, jako byste čelili něčemu neznámému, novému. Přemýšlel jsem o vhodném výrazu, kterým bych to přiblížil a napadl mě jediný - Extra-Terrestrial – tak na mě deska působí. Svým způsobem je to dáno i nedávným vystoupením na brněnském Favále. Pódiovka, kterou si kluci připravili společně s maskami, UV světly a dalšími proprietami, působila zcela UFO dojmem. :D O tom se můžete přesvědčit ve fotogalerii a záznamech z Walprugis Rites - Hexenwahn Raid Tour 2010.
Největším problémem u mě bylo zvolit hodnocení desky. Když vezmu vše kolem dokola a beru v potaz, jakých hodnocení dostávají jiné české kapely a projekty, měl bych asi šáhnout po nejvyšší známce. Spousta z vás si však řekne, že je to hodně neobjektivní. Částečně máte pravdu. Je mi jasné, že každý nebude souhlasit. Ale když může 8-9 bodů dostat deska, na které se pouze donekonečna mutuje něco, co již bylo několikrát nahráno v minulosti, musí zákonitě tento materiál hodnocení převýšit. Proto dostane „Black Coal Depression“ extra body za originalitu, odvahu a celkovou propracovanost (takže kdo nesouhlasí, ať od mého verdiktu podle potřeby odečte 1-2 body). Já mám však konečně v rámci české scény jasného favorita, který se dokázal trefit přesně do mého vkusu a uspokojit tak mé poněkud zbrácenější choutky. Jen nesmí polevit a usnout na vavřínech současné slávy.
Kdo dočetl až sem, bude nyní náležitě odměněn. Naga Productions totiž poskytla exkluzivně celou desku "Black Coal Depression" k poslechu na svých stránkách formou flash přehrávače. Stačí tedy kliknout na přiložený odkaz. Přejeme vám příjemný poslech.
Black Coal Depression k poslechu
